Nejkrásnější Štěpánka

Kam a jak jedeme?

Do Příchovic, přesně řečeno ještě kousek na kopec. Když už jsme se před časem vypravili do Jizerek na tradiční cyklozájezd a při východišti z Horného Polubného by byla ostuda nenavštívit jednu z nejkrásnějších staveb svého druhu u nás.

Za čím jedeme?

Ano, naším cílem je vrch zvaný Hvězda nad Příchovicemi. Výškou 959 m n.m. už můžeme hovořit o hoře. Z toho Polubného na kole to je nějakých 6–7 km a vlastně téměř po rovině, se závěrečným pozvolným stoupáním. Díky rozvinuté veřejné dopravě v okolí i silniční síti ale k Hvězdě není zas takový problém dorazit i pěší formou turistiky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jak z úvodu vyplynulo, bydleli jsme v Horním Polubném. Území na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor je ovšem značně osídlené, tudíž ubytovacích kapacit je tu vskutku plno. To platí i o občerstvovacích místech. Kraj je zde turistickým ruchem značně poznamenán. Pokud bychom se měli striktně držet, kdeže jsme se občerstvili, můžeme hovořit o chatě Hvězda těsně před hlavním cílem, kterým je Štěpánka. A bufet je i u věže.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Už samotné přiblížení k Hvězdě je příjemným výletem. Krajina jihovýchodních Jizerek je poznamenána staletým lidským osídlením. Hlavním centrem oblasti, pomineme-li městečko Tanvald v údolí Desné je Kořenov. Už ten je proslulý coby vrcholová stanice horské železnice. Vesnice na horách nejsou tvořeny souvislou zástavbou, ale spíše jednotlivými staveními, které si postavili osadníci hospodařící na horských lukách a pastvinách. Při příjezdu z našeho směru upoutá návštěvníka tzv. Tesařská kaple z r. 1908. Hrázděná stavba na návrší nad obcí září široko daleko. Do Příchovic cesta pokračuje spíše vrstevnicí a vlastně od okraje obce následuje výstup na Hvězdu. Bicykly je už nejlepší nechat u chaty, přeci jen jde k vrcholu spíše pěšina a pravděpodobně se všichni vrátí stejnou cestou. Rozhledna není pojmenována po nějaké ženě, ale po arcivévodovi Štěpánovi (příslušníci panovnického domu se označovali jako arcivévodové). Zmíněný potentát tu měl v roce 1847 pobývat jako dozor na stavbě Krkonošské silnice. Při té příležitosti byly položeny základy stavby. Dokončeno bylo ale jen přízemí stavby. Víceméně konečnou podobu získala rozhledna až v roce 1892. Přes určitou prodlevu je ale Štěpánka nejstarší rozhlednou Jizerských hor. Ale jakou rozhlednou. Vysoká osmiboká štíhlá věž je umístěna na 6 m vysokém širším podstavci obdobného půdorysu. Celková výška stavby činí 24 m. Sloh stavby je označen jako novogotický což vcelku odpovídá. V různých anketách se Štěpánka pravidelně umísťuje mezi nejkrásnějšími rozhlednami vůbec. Autor nechce tuto skutečnost vyvracet, přiklání se rovněž k podobnému názoru, ale vybrat asi tu nej úplně nejde.

K popularitě rozhledny jistě přispěla i poměrně dobrá dostupnost a pak samozřejmě nabízené menu, v tomto případě výhled z rozhledny. Malý rozhled je sice již ochozu na podstavě, hlavní je ovšem z vrchního patra pod střechou ve výšce 21 m. Patro je sice zasklené, takže fotografická dokumentace se pořizuje obtížněji, ale i tak je vyhlídka úžasná. Hlavní dominantou jsou západní Krkonoše s dominantou Lysé hory a Kotle. Dobře patrné jsou i vzdálené vyšší vrcholy (Vysoké kolo). K západu se táhne pohraniční hřeben Krkonoš na Kamenec.

Ač blíže, i přesto je patrná nižší výška Jizerských hor. Ty jsou k pokračování západního obzoru. Jizerky mají spíš charakter náhorní plošiny, takže dojem krajiny spíše narušují vystupující vrcholky s nejvyšší Jizerou. Odlesk vodní plochy naznačuje polohu přehrady Souš. Malebně působí roztroušená zástavba Kořenova a Příchovic. Objevíme určitě horské středisko Harrachov.

Dole v údolí Desné dominuje blízký Tanvald. Na západě nemůžeme přehlédnout pás Ještědsko-Kozákovského hřbetu s charakteristickou televizní věží.

Ostatní informace

Rozhledna je otevřena téměř celoročně, mimo hlavní sezónu je v pondělí zavíračka. Podle ročního období je i různě dlouhá denní provozní doba, aktuální vstupné 20/10Kč.