Nejzápadnější bod ČR

Kam a jak jedeme?

Výchozím místem je město Aš na jehož severozápadním okraji se nachází obec Krásná, tou projedeme a pokračujeme silnicí severozápadním směrem (pokračování Sibiřské ulice) až na konec zástavby kde je křižovatka, přes kterou pokračujeme rovně (mezi dvěma rybníky) mimo zástavbu směrem na Štítary. Cca po kilometru bude asfaltovou cestu křižovat místní lokálka a my budeme pokračovat stále dále po asfaltové cestě cca další jeden a půl kilometru. Tam asfaltová cesta končí, po levé straně bude pár objektů bývalé pohraniční roty v pravo uvidíme stožáry větrných elektráren. Z tohoto místa lze dále pouze pěšky a čekají nás cca čtyři kilometry. Pokračujeme rovně po polní kamenité cestě a po chvilce dorazíme k lesíku který ukrývá zbytky hřbitova a nově postavené pietní místo dnes už Zaniklé obce Újezd. Obec zde prokazatelně byla od roku 1300 a před druhou světovou válkou zde žilo 175 obyvatel ve čtyřiceti domech. Obyvatelstvo bylo německé. Obec dokonce díky své odlehlé poloze přečkala násilný odsun německého obyvatelstva v létě roku 1945, ale její osud se naplnil začátkem roku 1946, kdy dostali obyvatelé obce několik hodin na sbalení věcí (50kg na osobu) a museli své domovy opustit. Čeští osadníci po válce o domy neměli zájem a tak osud obce byl zpečetěn. Začátkem padesátých let byla oblast zcela uzavřena a domy v roce 1953 srovnány se zemí.

Pokračujeme polní cestou mírně z kopce a po pár metrech odbočíme mírně doleva a pokračujeme stromovou alejí cca po 10 až 15 minutách uvidíme po levé straně válečný památník. Ten byl vytvořen v roce 1925 na počest padlým občanům obce Újezd v první světové válce. Památník byl někdy v poválečných letech povalen a v roce 1992 jeho hlavní část nalezena zarostlá v trávě bývalými obyvateli obce Újezd. Žula ač značně zvětralá přežila všechny nástrahy času. V roce 1994 německá strana památník zcela obnovila a uvedla do stavu v době jeho vzniku. Doplněna byla malá pietní tabulka jako vzpomínka na padlé obyvatele obce ve druhé světové válce.

Dále se vydáme přes potok za nímž se cesta stáčí na západ. Cesta je spíše pěšinka krajem Pastviny. Po levé ruce už vidíme cedule označující státní hranici a pěšinka nás dovede až k symbolickému mostu do Evropy. Vznikl na místě bývalého mostu který spojoval české a německé pohraničí a přes který byli vyhnáni obyvatelé Zaniklé obce Újezd. Odsud je to k nejzápadnějšímu bodu už jen poslední necelý kilometr. Doporučuji se kousek vrátit k pastvině a pokračovat podél potoka (je po levé ruce) až do míst kde pastvinu uzavírá les. Dál už je cesta mírně dobrodružná houštinami podél potoka kde je i docela mokro. Pokud se vám podaří prodrat až k potoku je tam mírně vyvýšená poměrně suchá stezka.

Nejzápadnější bod se před vámi objeví náhle a kromě informační tabule ho poznáte podle historického hraničního mezníku z letopočtem 1844.

Za čím jedeme?

Cílem výletu je nejzápadnější bod české republiky, který se nachází na Újezdském potoce v katastru obce Krásná. Cesta je to mírně dobrodružná, která nás seznámí z historií zaniklých pohraničních obcí a chce alespoň základní orientaci v otevřeném terénu bez jednoznačných orientačních bodů, ale za hezkého počasí příjemná procházka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovat se dá ve městě Aš a stejně tak ještě občerstvit. Jediná možnost dalšího občerstvení je v Krásné v restauraci Sokolovna kde prodávají i turistickou známku nejzápadnějšího bodu. Tu lze zakoupit i v infocentru v Aši. Další cesta je už neobydlenou krajinou bez možnosti občerstvení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet se bude líbit milovníkům přírody a je to spíše výšlap k bodu, kde jde hlavně o jeho polohu - je nejzápadnější. Po cestě se člověk dozví něco z naší nedávné historie, která je zachycena na orientačních cedulí.

Ostatní informace

Na závěrečnou část výletu je doporučujeme nepropustnou obuv, hlavně v době větších srážek je zde velmi mokro a hlavně vše brát z nadhledem. Bloudit lze i z dobrou myslí...