Okres Most patří do Ústeckého kraje, jeho nejvyšším vrcholem je Loučná (956 m). Severozápadní část okresu je ohraničena státní hranicí s Německem. Královské město Most bylo v 70. a 80. letech 20. století takřka zcela zničeno z důvodu těžby uhlí. K nejcennějším stavbám Mostu patří kostel Nanebevzetí P. Marie a hrad Hněvín tyčící se na kopci nad městem. Dalšími turistickými lákadly jsou Jezero Most, barokní zámek Jezeří, druhá nejvyšší hora Mostecka Medvědí skála, skalnatý vrch s rozhlednou Jeřabina, barokní zámeček Lichtenwald.
Pohybujeme se v severní části Krušných hor, nyní u hranic s Německem, v místech, kde se těžilo hnědé uhlí. Nikdy mne nenapadlo, jak i tady je hezky. Jeli jsme se hlavně podívat se na zdejší rozhledny. Dnes je nám jasno, že sem musíme na delší dobu přijet, abychom si to tady také trochu víc prošli.
Za čím jedeme?
Nová Ves v Horách se nachází v Krušných horách jen 12 km na západ od Litvínova.
Oblast se začala osídlovat ve 12. století – stěhovali se sem ze západní části Německa, které začínalo být přelidněné. Dříve tu krátce žili Keltové a později i Slované. Ti zde však nechtěli trvale žít - odrazovala je divočina a hluboké lesy.
Další osídlení je spojeno s těžbou rudy ve 14. a 15. století. První písemná zmínka je však až z r. 1564 v listině vystavené na mosteckém hradě, kam v té době ves patřila. Byla tvořena pravidelnými pásy, kdy domy byly postaveny vedle sebe podél cesty a polnosti k nim se rozkládaly v pásech za domy od údolí až k úpatí hor. V obci byly ještě malé domy domkářů a malých sedláků.
R. 1595 se obec s celým mosteckým majetkem dostali do vlastnictví Lobkoviců. Po správní reformě r. 1850 se Nová Ves v Horách stala samostatnou obcí.
Protože se zdejší obyvatelstvo živili především zemědělstvím, bylo pro ně abnormální sucho r. 1616 katastrofou. Byla neúroda a následoval hladový rok, muselo být poraženo i mnoho dobytka. Další ranou byla třicetiletá válka. Obyvatelstvo se později nechalo zaměstnat v nedalekých stříbrných dolech v Horách svaté Kateřiny. Také doma vyráběli drobné dřevěné předměty a hračky - pouzdra na jehly, kuželky pro děti, věšáky, zátky do sudů, penály, ozdoby k postelím apod. Ženy v 16. století začaly paličkovat. V 19. a 20. století se živili jako lesní dělníci, v dřevozpracujícím průmyslu, chodili za prací do Saska i do mosteckých hnědouhelných dolů. Život tu tedy nebyl nikdy jednoduchý.
Během 2. světové války byl v obci zajatecký tábor. Byli zde soustředěni francouzští zajatci, kteří pracovali v lese. Když po ukončení války byli Němci odsunuti, výrazně zde jako v celém okolí poklesl počet obyvatel.
V obci je kostel sv. Michaela archanděla z let 1780 – 1784, který je třetím kostelem v obci. Již r. 1384 zde byl dřevěný, který r. 1429 vypálili husité. Pravděpodobně mezi lety 1520 – 1530 byl postaven druhý kostel, který střídavě sloužil katolíkům, evangelíkům a od r. 1629 opět katolíkům. Když byl vysvěcen nový kostel, byl tento prodán (dost dobře nechápu, kdo si koupí kostel) a r. 1886 vyhořel. Zvony ze starého kostela byly přeneseny do nového ještě před jeho vysvěcením.
K obci patří bývalý lovecký zámeček Lniště, který je v lesích jihovýchodně od obce – za osadou Mikulovice. Postavili si ho tehdejší majitelé panství Lobkovicové, kteří sídlili na nedalekém zámku Jezeří. V blízkosti zámečku je ještě hájovna. Oba objekty dnes využívá společnost Lesy Jezeří k. s..
Zhruba 4 km severovýchodním směrem je vrch Jeřabina se stejnojmennou rozhlednou. Přímá silnice ani cesta z obce tam však nevede. Nejkratší cesta je podél hranice a v Mníšku odbočit vpravo. Podobně vede i značená červená a následně žlutá turistická trasa. U silnice je menší parkoviště, k rozhledně je to asi 250 metrů do mírného kopečka.
První vyhlídkovou věž tam r. 1884 vybudoval německý turistický spolek. Na 3 metry vysoké kamenné podezdívce byla 11 metrů vysoká dřevěná nástavba s krytým vyhlídkovým ochozem. V lednu 1928 dřevěnou část strhla silná bouře. Následujícího roku na kamennou podezdívku spolek postavil jen vyhlídkový altán se stříškou a zábradlím. Za 2. světové války zde měla německá armáda dělo, které sloužilo k obraně chemické továrny v Záluží.
Po válce zůstalo na vrchu jen kamenné torzo, na které se nechalo vystoupat po žebříku, nějaký čas již jen po kamenech a kládách. Až r. 2009 se podařilo díky sponzorům opravit kamenný podstavec a postavit nový vyhlídkový altán s dřevěnou stříškou, podobný tomu před válkou. Slavnostně byla rozhledna otevřena 28. června 2009 a je volně přístupná celoročně. Je 6 metrů vysoká, vyhlídková plošina je ve výšce 2 metry. Jsou vidět Krušné hory, České Středohoří, Podkrušnohoří i Mostecká pánev.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Tady bych s jídlem spoléhala jen sama na sebe. U rozhledny se určitě nesežene nic. V obci je restaurace, ale na ty venkovské restaurace moc nespoléhám. Často se nám stalo, že byla zavřená.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Rozhlednička je malá, ale hezká, je na pěkném trochu skalnatém místě a je z ní vidět poměrně daleko, i když ne všemi směry. Ale zase se můžete spolehnout na to, že je otevřená.
Ostatní informace
V obci je Novoveské muzeum, kde je historická expozice, kde se seznámíte s tím, jak se zde dřív žilo. Jsou zde např. i dokumenty, které připomínají výrobu hraček. Na tuto tradici v obci navázala firma NBW, s.r.o., která vyrábí dřevěné dárkové a upomínkové předměty i nádherné ručně vyráběné dřevěné figurky. V budově muzea je také infocentrum.
Obcí a jejím okolím vede řada turistických tras. Z obce se např. po žluté dostanete do městečka Hora svaté Kateřiny (4 km), odkud je to na další rozhlednu jen kousek, po červené a zelené k zámku Jezeří. Od rozhledny je to po červené do Litvínova na vlak cca 11 km.
Přes jižní část obce vede 23 km dlouhá naučná stezka Flájská hornatina. Začíná v Hoře svaté Kateřiny a končí v Českém Jiřetíně. Možností je zde však daleko víc. Jsou zde i cyklotrasy a dokonce blízko vrcholu Jeřabiny je několik až 15 metrů vysokých skal, které vyhledávají i horolezci. Jsou tam kratší lezecké cesty o obtížnosti III - IV. Na své si zde přijdou v zimě i běžkaři – obcí prochází lyžařská Krušnohorská magistrála.