Kam a jak jedeme?
Pro
dnešní den máme před sebou poslední rozhlednu. Je to jen malá zajížďka, naštěstí nám vše časově vychází, tak nemusíme pospíchat.
Za čím jedeme?
Obec leží na hlavní silnici z Prahy na západ (skoro 50 km), v současné době tam končí dálnice D6. Rozkládá se na jižním okraji pohoří Džbán, na levém břehu říčky Klíčavy, jen pár kilometrů od CHKO
Křivoklátsko.
Nejstarší nálezy v této oblasti jsou z období neolitu (zhruba 5500 – 4500 př. n. l.). Archeologický průzkum objevil v okolí čtyřúhelníkový val s pozůstatky sakrální laténské stavby. Většina Slovanů se sem stěhovala až koncem 10. století.
Nejstarší zmínka se týká období mezi lety 1334 – 1343, kdy byla v písemných dokumentech zmínka o této obci, která patřila ke královskému panství
Křivoklát. Hned potom následovalo povýšení vsi na
městečko. Má rozlehlé pravidelné náměstí, obklopené jednotně vyměřenými parcelami měšťanských domů. Nelze však potvrdit jeho středověký původ. Jisté je, že nejstarší známá privilegia vydal král Vladislav Jagellonský v letech 1480 a 1503 a povýšil městečko na
město. Od té doby se zde konaly týdenní trhy a dva výroční jarmarky, na pečetě používali zelený vosk, směli vařit a prodávat pivo a ponechávat si plat z obchodu v masných krámech a obchodu se solí. Řemeslníci a obchodníci měli ve městě právo svobodné činnosti. Město bylo obklopené
hradební zdí s příkopy a se třemi branami - Pražskou, Rakovnickou a Slánskou a malou brankou – fortnou.
Po požáru r. 1553 bylo město, od té doby nazývané Nové Strašecí, postaveno téměř znovu, i když pravděpodobně na původním místě. Tehdy shořel i městský archiv. Nejstarší městská kniha začíná až r. 1610.
Význam města stoupl v polovině 19. století, kdy zde bylo sídlo okresního soudu. Od r. 1871 tudy vedla železnice - Buštěhradská dráha spojila přes Nové Strašecí Prahu s Podkrušnohorskou uhelnou pánví.
Dominantou Komenského náměstí je bývalá radnice s věží a hodinami, která byla v renesančním slohu postavena pravděpodobně hned na počátku výstavby novéhoměsta. V horním patře zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. I když byla přestavována, tak věž zde byla již r. 1633, kdy se jednalo o opravě hodin ve věži. Renesanční bosovaný kamenný portál na hlavním průčelí byl odkryt po r. 1990 při celkové opravě. Dnes je zde umělecká škola.
Zajímavostí je, že kostel Narození Panny Marie nestojí přímo v centru, ale jihozápadně od náměstí. Byl postaven v gotickém slohu pravděpodobně v 1. polovině 14. století. R. 1553 byla zvětšena kostelní loď a současně byl renesančně přestavěn a r. 1707 zbarokizován. Při rekonstrukci v letech 1837–1840 získal dnešní pobobu. Až v této době byla přistavěna věž, která nahradila do té doby nedaleko stojící mohutnou šestibokou zvonici. Vybavení je barokní.
Při silnici do Rynholce je kaple sv. Izidora, patrona rolníků, je z r. 1711. Byla sice r. 1783 císařem Josefem II. zrušena, ale r. 1830 byla obnovena jako hřbitovní kaple. V okolí však bylo málo místa, proto byl r. 1912 hřbitov přestěhován na pole za město. U kostela je nyní parčík.
Na jihozápad od hlavního náměstí, v sousedství hradební zdi, bývalo malé židovské ghetto, o němž je nejstarší zmínka z r. 1659. Tam samozřejmě si po polovině 18. století postavili i synagogu a židovskou školu. R. 1858 byla synagoga přestavěna v pozdním klasicismu. Po válce budovu koupila Církev československá a do dnešních dnů zde má svůj sbor. Starý židovský hřbitov, založený pravděpodobně před r. 1724, byl pro nedostatek místa zrušen a přestěhován kolem r. 1835 na jižní okraj směrem k Pecínovu. Dnes je tam 239 náhrobků.
Na západním svahu Mackovy hory, na severozápadním okraji města, necelé 2 km od centra byla 5. května 2001 zpřístupněna
rozhledna, která je součástí 36 metrů vysokého telekomunikačního stožáru. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů vede schodiště s 98 stupni, které se obtáčí okolo trubkového stožáru. Na ochozu je pro lepší orientaci umístěno 8 obrazových a textových tabulí. V blízkém okolí je docela rovina. Je vidět část Nového Strašecí, křivoklátské lesy, přírodní park Džbán s horou Louštín,
Říp, Lovoš, Milešovku, Klínovec.
K rozhledně žádná značka nevede, po polní cestě okolo chatové osady se nechá dojet autem až k ní.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
My jsme zde nejedli, město je však veliké, tam určitě možnosti jsou. U rozhledny však s ničím nepočítejte.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Já osobně tuhle rozhlednu řadím k těm méně zajímavým. Telekomunikační stožáry s vyhlídkovými plošinami mne ve většině případech moc nezaujmou, je z nich však daleko vidět, navíc náklady na jejich vybudování jsou asi nižší než na postavení nové rozhledny. Překvapilo mne však, když jsem se dočetla, že rozhledna byla pro svou štíhlou a elegantní ocelovou konstrukci vybrána mezi sedm finalistek ankety Idnes.cz o nejhezčí rozhlednu Prahy a Středočeského kraje, kde po hlasování veřejnosti získala 4. místo.
Ostatní informace
Vzhledem ke své poloze je zde celá řada turistickým možností. Přes město a do jejího okolí vede 10 km dlouhá okružní Novostrašecká naučná stezka, kde se na 9 zastaveních dozvíte informace o historii, přírodě a dalších pamětihodnostech města a blízkého okolí. Trasa začíná na Komenského náměstí.
U nádraží začíná 14 km dlouhá Naučná stezka Novostrašecko, která vede přes město na sever, který obchází jako okružní. Jedna její část vede okolo zdejších rybníků. Na 17 zastávkách zjistíte další informace o přírodě a historii Novostrašecka.
Z města vede zelená turistická trasa do oblasti na jih na
Křivoklátsko a červená na sever a stáčí se na východ. Je tu i poměrně hustá síť
cyklotras.
Poslední aktualizace: 22.11.2018
Nové Strašecí – rozhledna Mackova hora na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
4,00
Diskuse a komentáře k Nové Strašecí – rozhledna Mackova hora
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!