Ostrava leží v podhůří Beskyd na řece Ostravici. S přibližně 310 tis. obyvateli je třetí největší město v ČR. Ostrava je známá svou průmyslovou historií - hlavně těžnou uhlí, která byla ukončena v roce 1994. Těžbu dnes připomíná například Landek park - hornické muzeum a důl Michal.
Naše dnešní procházka začíná u vodního areálu Jih v Ostravě-Zábřehu, poblíž Náměstí Slovenského národního povstání, kde je jeden ze vstupů do lesoparku Bělský les. Zde nás přivítá největší z dekorativních stěn Pavla Hanzelky z roku 1973. Jdeme dál po chodníku, po pravé straně již zmíněný vodní areál Jih, z něhož se ozývá vískot dětí, protože je letní sezona v plném proudu. Cestou míjíme maminky s kočárky, důchodce venčící pejsky i mladé lidi na kolečkových bruslích či lidi středního věku na cyklovýletě. Cestou využíváme dřevěnou lavičku, chvilka občerstvení v podobě snězení svačinky a doplnění tekutin. Po několika minutách chůze přicházíme na křižovatku, na které se dáváme vpravo. Stále rovnou za nosem a za chviličku jsme na konečné tramvaje číslo 11. V lednu roku 2021 zde znovu otevřeli Bistro U Lesa, kde je možné si dát rychlé občerstvení nebo třeba točenou zmrzlinu. My se zde však dnes nezdržíme a pokračujeme k prvnímu cíli naší cesty, který je už na dohled.
Za čím jedeme?
První zastávkou naší cesty bude studánka Pod Kolibou 2. Kde si z malého pramínku nabereme vodu do malé lahve a opláchneme si obličej a ruce. Je to příjemné osvěžení pro všechny poutníky i turisty. Vracíme se zpět na cestu a pokračujeme rovně do lesa. Větřík lehce povívá, je příjemně a zeleň náruč nás objímá. Sluníčko prosvítá mezi stromy a my se dostáváme na další lesní křižovatku. Tentokrát se vydáváme cestou mezi stromy, která vede kamsi dolů, ale za chvíli přicházíme k prvnímu zastavení Křížové cesty. Ta se nachází v katastru městského obvodu Staré Bělá. Celá trasa je dlouhá 450 m a zastavení je 14. Každé z nich stálo 20 tisíc Kč a jména dárců jsou na každém z nich uvedena. Součástí křížové cesty se 14 zastaveními je monumentální kříž ze smrkového dřeva, který je postaven u Kapličky na konci křížové cesty. A jsme v cíli, došli jsme jako správní poutníci do Starobělských Lurd, což je označení pro kapličku Panny Marie Lurdské z počátku minulého století a studánku Svatý Pramen, kam lidé pro vodu chodí už více než 100 let.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Cestou nebylo nic k jídlu ani pití, ale měli jsme vlastní zásoby, takže to nebyl problém. Obě studánky nám daly napít ze svého pramene, za což jim děkujeme a doufáme, že to tak bude i nadále.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Bělský les je sám o sobě příjemným místem k odpočinku a každá další zajímavost, kterou nabízí je příjemným zpestřením procházky.
Ostatní informace
Vstupné je zdarma a příroda předčí všechny člověkem vytvořené atrakce. Takže hurá do ní!