Osvětim a solné doly Vělička - jednodenní zájezd

Tipy na výlet

Kam a jak jedeme?

Památník Osvětim a unikátní solné doly Vělička - památka UNESCO

jednodenní autobusový zájezd odjezdy Brno, Tišnov, Kuřim, Olomouc, Frýdek Místek

Jednodenní zájezdy CA Bohemia Guide - více na www.ca-zajezd.cz

Za čím jedeme?

poznávací zájezd, jednodenní, autobusový

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

bez ubytování, bez stravy, takže svačinky a nápoje s sebou přibalit wink

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Auschwitz-Birkenau byl hlavní a nejznámější ze šesti koncentračních a vyhlazovacích táborů zřízených nacistickým Německem k provádění své politiky, konečného řešení, které mělo za cíl masové vyvražďování židovského národa v Evropě. Postaven byl v Polsku za nacistické německé okupace nejprve jako koncentrační tábor pro Poláky a později sovětské válečné zajatce, ale brzy se stal vězením pro mnoho jiných národností. V letech 1942-1944 se stal hlavním masovým vyhlazovacím táborem, kde byli Židé mučeni a zabíjeni pro své takzvané rasové původy. Kromě masové vraždy více než milionu židovských mužů, žen a dětí a desítky tisíc polských obětí Osvětim také sloužil jako tábor pro rasovou vraždu tisíců Romů a Sintů a vězňů z několika evropských národností. Nacistická politika oloupení, degradace a vyhlazení Židů byla zakořeněna v rasistické a antisemitské ideologii propagované třetí říší.

Auschwitz-Birkenau byl největším z komplexu koncentračních táborů za nacistického německého režimu a byl ten, který kombinoval vyhlazení a nucené práce. V centru velkého vykořisťování a utrpení, zůstává ze dvou táborů Osvětim I a Osvětim II-Birkenau. Byl zařazen na seznam světového kulturního dědictví jako důkaz této nelidské, kruté a metodické snahy popřít lidskou důstojnost, kdy některé skupiny lidí byly považovány za nižší, což vedlo k jejich systematickému vraždění. Tábory jsou živé svědectví o vražedném charakteru antisemitské a rasistické nacistické politiky, která způsobila zničení více než 1,2 milionu osob v krematoriích, 90% z nich byli Židé.

Hradby, ostnatý drát, železniční vlečky, plošiny, kasárna, šibenice, plynové komory a krematoria v Osvětimi-Birkenau jasně ukazují, jak docházelo k holocaustu, stejně jako nacistická německá politika vedla k masovému vraždění a nuceným pracem. Sbírky na místě slouží k zajištění důkazů o těch, kteří byli zavražděni promyšleně, stejně jako prezentace systematického mechanismu, kterým toto bylo děláno. Osobní předměty ve sbírkách, jsou svědectvím o životě obětí před tím, než byli přepraveni do vyhlazovacích táborů. Místo a jeho krajina má vysokou úroveň autenticity a integrity, protože původní doklad byl pečlivě zachováván bez zbytečného restaurování.

Po celém světě se Osvětim stala symbolem hrůzy, genocidy a holocaustu. Byla založena v roce 1940 Němci, na předměstí Osvětimi, polského města, které bylo připojeno k Třetí říši nacisty. Jeho jméno bylo změněno na Osvětimi - Konzentrationslager Osvětimi.

Přímým důvodem pro zřízení tábora byla skutečnost, že hromadné zatýkání Poláků rostlo nad schopnosti současných "místních" věznicí.

Rozdělení tábora

První a nejstarší je tzv. "hlavní tábor", později také známý jako "Osvětim I" (počet vězňů se pohyboval okolo 15.000, někdy stoupl na 20.000), který vznikl na základě a v budovách předválečných polských kasáren.
Druhá část byl tábor Birkenau (který držel více než 90.000 vězňů, v roce 1944), také známý jako "Osvětim II". To byla největší část komplexu Osvětimi. Nacisté ho začali stavět v roce 1941 na místě obce Brzezinka, tři kilometry od Osvětimi. Polské civilní obyvatelstvo bylo vystěhováno a jejich domy zabaveny a zničeny. Větší část aparátu masového vyhlazování bylo postaveno v Birkenau a většina obětí byla zavražděna.
Více než 40 náhradních táborů s využitím vězňů - otroků, bylo založen především pro různé druhy německých průmyslových závodů a farem, mezi 1942 a 1944.

Interessengebiet

Němci izolovali všechny tábory a sub-tábory od okolního světa ostnatým drátem. Veškerý kontakt s vnějším světem byl zakázán.

Místního obyvatelstvo, Poláci a Židé žijící v blízkosti nově založeného tábora, byli vypuzeni do 1940-1941. Přibližně 1000 z jejich domovů bylo zničeno. Ostatní budovy byly zařízeny pro důstojníky a poddůstojníky z tábora SS posádky, kteří někdy přišli s celými rodinami.

Sbírky

Památník v Osvětimi zahrnuje rozlehlé pozemky původního tábora, bloky, kasáreny a strážní věže. Dále také desetitisíce objektů zvláštního charakteru, zvláštního významu a zvláštní symboliky.

Především se jedná o osobní věci podaných deportovaných osob. Tvoří ojedinělý soubor předmětů spojených s utrpením lidí deportovaných do Osvětimi. Také předměty spojené s životem vězňů tábora jízdního, který dokazuje svědectví nejen primitivní životní úrovni a hygienických podmínek, hladovění, ale také se snaží chránit lidstvo za ostnatým drátem v Osvětimi.
Muzejní sbírky obsahují také objekty spojené s posádkou SS, pachatelů trestného činu.
Tyto sbírky obsahují:

110 000 párů bot;
3.800 kufrů, 2100 z nich nesou jména svých majitelů;
Více než 12.000 nádobí;
470 protéz a ortéz;
350 pruhovaných šatů tábora;
250 talismanů;
Více než 6 tisíc uměleckých děl (včetně asi 2 tisíce z nich byly vyrobeny vězni).

Osobní věci

Nejhlubší symbolický význam spočívá v osobních věcech lidí, většinou Židů, přinesených do Osvětimi Němci z celé obsazené Evropy, za účelem zabití. Existují tisíce položek každodenního života, jako kuchyňské nádobí, obuv, brýle, boty, polské kontejnery, kartáče, hřebeny aj. Ty svědčí nejen o rozsahu lupu prováděných Němci, ale i o utrpení a smrti jejich vlastníků. Kufry se jmény, daty narození, dopravními čísly a adresami jsou důležitou dokumentární hodnotou a jsou často jediným důkazem, že daná osoba byla deportována do Osvětimi.

Camp a vězeňské položky

Další skupina originálních předmětů z tábora se skládá z pruhovaného oblečení vězňů, dřeváků, mísy, nábytku a dalších předmětů z bloků a kasáren, kde sídlili vězni. Ty dokumentují každodenní život vězňů, ilustrují projevy rezistence a vzájemné pomoci a ukazují, jak se vězni pokoušeli informovat okolní svět o zločinech spáchaných v táboře.

SS položky

Sbírky i předměty zanechané pachateli, jako jsou helmy a boty. K dispozici jsou také nástroje, které SS působila utrpení vězňům. Mnoho předmětů odrážení úroveň detailů, která charakterizovala plánování a organizaci tábor. Patří mezi ně nástěnky pro oznámení, statistiky a vedení záznamů. Dále položky, které představují důkaz o trestné činnosti spojené přímo s holocaustem, jakými jsou nádoby, které obsahovaly Cyklon-B slouží k zabíjení lidí v plynových komorách.