Památky na dolování v Krušných horách.

Kam a jak jedeme?

Výlet za památkami po těžbě a zpracování cínových, stříbrných a železných rud v okolí Horní Blatné a Hřebečné.

Za čím jedeme?

Vycházím z Horní Blatné, města s významnou hornickou minulostí. Město bylo vybudované v 30. letech 16. století podle vzoru saských hornických měst s pravoúhlou soustavou ulic okolo čtvercového náměstí s kostelem Sv. Vavřince v centru.

Byl jsem zde již několikrát, jak v městečku tak i na Blatenském vrchu a u propadu Vlčí jámy. Tak jsem si zvolil jinou trasu. Po červeném turistickém značení jsem šel okolo muzea těžby cínu a za posledními domy Horní Blatné jsem odbočil na naučnou stezku Blatenský příkop. Je to 13 km dlouhý vodní kanál, který přiváděl vodu z Božího Daru do Horní Blatné pro provoz dolů a zpracovatelských zařízení. Je to technická památka ze 16. století.

Pěšina se klikatí po hraně kanálu po loukách a lesem. Při pohledu na kanál musím obdivovat um našich praprapředků, kteří dovedli vytyčit a pak vybudovat trasu kanálu v tak náročném horském terénu.

Po 3,5km jsem z vodního kanálu odbočil na lesní silničku, která ústí na hlavní silnici z Horní Blatné na Boží Dar. Podle směrovek a červeného turistického značení jsem odbočil do míst, kde kdysi stávala hornická osada Bludná. Lesem jsem došel k pěkné chatce s občerstvením, která je u největšího propadu po důlní činnosti u nás. Po občerstvení jsem po vyšlapané pěšině celou propadlinu obešel. Propadlina je ohraničena lany zabraňující vstupu na její okraj.

Propadlina Červená jáma je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20ti metrů. Stěny propadu jsou porostlé náletovými dřevinami. V blízkém okolí jsou další menší propadliny /pinky/.

Lyžařskou cestou značenou tyčemi přicházím do míst bývalého významného centra těžby cínových a železných rud u Hřebečné, ke Schneppově pince. Propadlina vznikla na dvou blízkých cínových žilách ložiska Mauritius a Führinger, které byly těženy jak povrchově, tak i hlubině od poloviny 16. století do začátku 18. století.

Poblíž je památník štoly Bílá holubice. Byla to jedna z prvních štol u Hřebečné. Byla ražená jako průzkumná štola v první polovině 16.století.

Po naučné stezce Hřebečná přicházím k prohlídkové štole Kryštof dolu Mauritius. Přišel jsem zrovna v době polení přestávky. Měl jsem před sebou ještě pořádný kus cesty a také jsem nechtěl přes hodinu čekat. Po prohlídce obslužného domku a infopanelů jsem pokračoval dál. Určitě zajímavou prohlídku štoly jsem si tedy nechal na příště.

V Hřebečné jsem přišel k soukromému minimuzeu hornictví s expozicí minerálů. Smůla, z technických důvodů zavřeno. Tak pokračuji dál po naučné stezce až na rozcestí u Abertam. Zde odbočuji na zeleně značenou cestu, která vede na Plešivec /1028 m/. Cesta je ze začátku trochu orientačně náročnější. Zvolil jsem cestu se sloupy veřejného osvětlení a ta mě bezpečně dovedla k lanovce a na silnici vedoucí na vrchol a ke Stezce krušnohorských pověstí. Krátká cesta, u které jsou postaveny vyřezávané postavy krušnohorských bytostí / Permoník, Hejkal, Šrakakal, Marzebila…/ a u nich je pověst, která se k nim váže. Okolo velkého lanového parku je to kousek k horskému hotelu s rozhlednou.

Nádherný výhled na Krušné hory a jejich nejvyšší vrcholy, na Klínovec /1244 m/ na české straně a na Fichtelberg /1214 m/ na německé straně, na Karlovarsko, Slavkovský a Český les, Doupovské hory.

O rozhledny následuje velice prudký sestup značenou cestou na rozcestí Pod Plešivcem k ruinám bývalé obce Horní Kaff. Po zelené jsem chtěl pokračovat do Merklína, ale na louce jsem minul odbočku a pokračoval stále rovně po pěkné lesní cestě. Nechtěl jsem se vracet a tak jsem pokračoval dál. Došel jsem na další zeleně značenou cestu, z které jsem později odbočil a neznačenou lesní silničkou jsem došel do obce Oldříš. Po žluté a zelené pak na vlak do Hroznětína. Byla to docela pěkná zacházka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou je možné občerstvení v chatě u Červené jámy, u dolu Mauritius a na Plešivci.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vybudované NS Blatenský příkop, Hřebečná s informačními panely u památek na důlní činnost.

Ostatní informace

Jeden celý den věnovat na prohlídku dolu Mauritius, Hřebečné a Abertam.