PAMÁTNÍK BIBLE KRALICKÉ

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Kam a jak jedeme?

Památník Bible kralické se nachází v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla nejenom knihy náboženského charakteru (tj. bibli či bratrské kancionály), ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však přesto zůstává šestidílná tzv. Bible kralická, náležící nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale kvalitou svého projevu především k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu.
Stavba Památníku byla započata roku 1967. Společným úsilím Moravského muzea v Brně, Místního národního výboru v Kralicích nad Oslavou a kralického Muzejního spolku byla uskutečňována podle návrhu předního českého architekta a urbanisty prof. architekta Bohuslava Fuchse (1895 - 1972) jako místo důstojného uložení bohatých materiálů z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek Muzejního spolku. Přes těžké politické ovzduší se dočkala slavnostního otevření 28. září 1969. Současně byla v horním sále Památníku otevřena stálá expozice, jejíž autorkou bylaPhDr. Vlasta Fialová CSc., dlouholetá vedoucí zdejších archeologických výzkumů. Expozice ukazovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. Dolní sál Památníku sloužil nejdříve k depozitárním účelům, ale již 6. září 1970 u příležitosti 300. výročí smrti J. A. Komenského, zde byla otevřena výstava J. A. Komenský a tiskárna, jejíž autorkou byla rovněž dr. Fialová

Za čím jedeme?

DÍLO TISKAŘŮ JEDNOTY BRATRSKÉ - expozice přibližuje návštěvníku nejrůznější oblasti života tiskárny komentované v širším kulturně historickém pohledu. Působení bratrské tiskárny je nahlíženo z pohledu jejího významu pro dobovou pedagogickou činnost, pro vlastní působení Jednoty bratrské jako církevní organizace i s ohledem na její roli v tiskařském řemesle své doby. Návštěvník zde vedle řady originálních dokladů tiskařského řemesla, mj. také originálních literek a drobných pomůcek, objevených v unikátním množství během archeologického průzkumu tvrziště, nalezne množství artefaktů dobového života, dokumentující každodennost kralických tiskařů. K shlédnutí je zde pokus o rekonstrukci renesanční podoby kralického zámečku zámečku či pohled na práci v tiskárně v malbě místního rodáka Stanislava Černého. Přímo v expozici se nachází rekonstrukce funkčního tiskařského lisu, na kterém jsou zhotovovány faksimile některých stran kralických tisků, které je možno následně porovnat s řadou exponátů vyšlých přímo z lisu bratrské tiskárny. Není opominuta ani starší historie Kralic n. Oslavou i připomenutí novějších tradic p amátky kralických tiskařů - činnosti místního Muzejního spolku pro uchování bratrských památek a tisků, stavby pomníku tiskařům a překladatelům Bible kralické i následné zbudování Památníku Bible kralické a jemu předcházejícímu archeologickému výzkumu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

JAK SE DOPRAVIT DO KRALIC NAD OSLAVOU?

Kralice n. Oslavou najdete, vydáte-li se z Brna silnicí E15 směrem na Prahu, v Troubsku odbočíte na silnici č. 23 ve směru na Rosice. Vlakem z Brna - hl.nádraží směrem Třebíč.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

LABYRINT ŽIVOTA JANA AMOSE KOMENSKÉHO - nová expozice věnovaná J. A. Komenskému formou životní poutě zmíněného velikána české historie seznamuje s významnými osobnostmi evropského prostoru konce 16. a především následujícího 17. století, kteří zasáhli do životních osudů Jana Amose Komenského (či naopak on do jejich) a významně ovlivnili nejen jeho život, ale především život a nahlížení skutečnosti svých současníků. Expozice kombinuje písemnou, obrazovou a trojrozměrnou výpověď k dané době a jednotlivým osobnostem, jejich významu a přínosu k osudu J. A. K. Na osobách Komenského současníků (vše vesměs význačných postav českých i evropských dějin) autoři demonstrují celoživotní pouť jedné z jejích předních postav české historie do Pantheonu evropských velikánů a jeho přínos tolik diskutovanému evropskému kulturnímu odkazu.