Panský – nezamyslický rybník.

Kam a jak jedeme?

Rybníky jsou malé či větší uzavřené světy, kde platí zcela odlišné zákonitosti než v okolní přírodě. Staly se výsledkem lidského umu a pro každou oblast naší země jsou natolik typické, že na první pohled lze poznat, kde se který rybník nachází. Ty jihočeské se pyšní ve většině případů rozlohou, stejně jako rybníky v rovinatých částech země. Zřejmě obtížnější bylo vyhledat místo pro rybník v oblastech podhorských, ale i to se rybníkářským mistrům dařilo. Tak i v Pošumaví je několik nejen zajímavých, ale především krásných vodních ploch. Jednou z nich je i Panský – nezamyslický rybník. Leží západně od obce Nezamyslice, v nadmořské výšce 458 metrů. Jeho rozloha je 29 ha a v Plzeňském kraji mu dle velikosti patří 16. místo. Má tři přítoky, z nichž nejvíce vody přivádí potok Nezamyslický či Damětický. Zřejmě obě jména platí. Zajímavostí jsou dva odtoky, které končí v řece Otavě, každý v jiném místě. Jeho délka je něco přes 1 km a šíře okolo 250 m. Na severní straně se nad ním vypíná vrch Kozník.

Za čím jedeme?

Od nápadu k realizaci, celý rybník obejít a vychutnat si jeho atmosféru či se seznámit s jeho obyvateli a přijít na jiné myšlenky, nebývá u nás nikdy dlouho. A tak horké červnové ráno jsme na parkovišti v Nezamyslicích, odkud vycházíme. Hned pod obcí se nám otevírají pohledy k SZ. Hezké pozadí nám vytváří silueta Hradu Rabí a vápencové kopce nad Otavou s nejvyšší Čepičkou ( 671 m.n.m.). Volba pravého břehu, ve směru chůze, se na břehu rybníka ukazuje špatným typem. Mezi polem řepky a břehem rybníka si stezku vyšlapali divočáci a okolí podle toho vypadá. K setkání s nimi bohužel nedošlo, zato kopřivy a bodláky přes metr vysoké o sobě dávají dost vědět. Vysvobozením je kraj lesa, ve kterém je pěšinka přecházející v lesní cestu. Několik chat dost ruší toto krásné místo. Přicházíme na hráz. Rybník podle ní tady bude jistě přes 5 metrů hluboký. Vodní hladina neustále mění barvu a výška vlnek se mění se silou větru. Malý ostrůvek pro sebe zabraly volavky a o kus dál v užší části rybníka začíná vláda rákosí a orobince. Nad odtokovou struhou se klene vysoký most a stále více zesiluje žabí koncert. Dobře ukrytá hnízda labutí prozrazuje jen bělost sedících ptáků. Zvědavá, potápka roháč se občas vynoř aby zjistila, jak jsme daleko. Dosahujeme západního břehu a přecházíme na silnici, po které se vracíme zpět. Na několika místech je možné dojít až na břeh. A znovu krásné výhledy na Rabí, Kozník či krásný kostel v Nezamyslicích. Dvě a půl hodiny jsou za námi a kruh se uzavírá.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Velmi dobře se dá najíst v samotných Nezamyslicích. Měli jsme tentokrát smůlu, hospůdka byla uzavřena a venku šlo koupit pouze pití. Ale do Sušice nebo Horažďovic nebo na Rabí to je kousek a v těchto městech je výběr více než dostatečný. S ubytováním v tomto kraji nejsou potíže.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Toto krásné místo jistě stojí za návštěvu. Napočítali jsme kolem dvaceti druhů ptáků. Okouzlí nádhera potápky roháče, černý kabát lysky či důstojnost volavky. Nad hladinou, ve svém prazvláštním stylu letu se občas objevuje moták pochop a tak, co si více přát. Narážíme na tisíce malých žabek, které se doslova derou k vodě. Bohužel, onen prazvláštní způsob ochrany zákonem chráněných druhů naší přírody, má na svědomí stovky jejich životů, které končí pod koly traktorů. A také i odpad tu má své zastoupení a to v nemalém množství. Ale přes to všechno je toto místo kouzelné.

Ostatní informace

Celá cesta je přibližně 3 až 4 km dlouhá. Jen část břehu na začátku cesty je velmi špatně průchodná. Za povšimnutí stojí dva křížky, jeden je dokonce z roku 1850 a malý mostek na silnici přes potok nedaleko obce. Vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví.