Pětnice, rozhledna na vrchu Volyně.

Kam a jak jedeme?

Ranní obloha je jako vymetená a vypadá to, že dnes může být viditelnost docela dobrá. Naším cílem je ves Čečelovice na Blatensku, na samém okraji jižních Čech. Z okolí obce jsou nádherné výhledy do všech světových stran a na nedaleké Volyni ( 587 m.n.m.) stojí od Roku 2001 rozhledna. Samotné Čečelovice jsou hezká a upravená obec. První písemná zpráva je z roku 1412. Obec byla založena skupinou vyhnanců a jak to bylo běžné, několikrát změnila majitele. V současné době zde žije okolo 170 obyvatel. Na návsi mezi stromy je hezká kaplička. Pomník padlým ve světové válce byl postaven v roce 1920. Je zde obchod a hospůdka. V té jsme objevili zajímavý starý obrázek. Na něm je stará dřevěná rozhledna, která jako ta dnešní stála na Volyni. Byla ale dřevěná a u ní stál pomník s latinským nápisem, který označoval jeden ze středů Evropy.

Za čím jedeme?

Ze vsi jdeme okreskou východním směrem na Záboří. Kolem jsou pole s obilím a kukuřicí. Skoro neznatelné stoupání máme za sebou a odbočujeme vpravo na polní cestu. Vrchol Volyně pokrývají lesíky a pole. Snažíme se objevit alespoň zbytky první rozhledny, ale i když jsme dostali přesný popis místa, končíme bez úspěchu. Jedná se zřejmě o nepatrné zbytky. Nová rozhledna je nedaleko. O roce 2001, kdy byla rozhledna postavena, jsme se již zmínili. Turisté se z ní mohli podívat ale až v roce 2009, zřejmě po dlouhých a zcela určitě zbytečných tahanicích. Rozhledna je kovová. Mohutný válec obepíná točité schodiště, které po 138 schodech končí na vyhlídkové plošině. Od té je k nebi dalších 10 metrů železa. Nás přivítala branka bez kliky. Jak je v Česku běžné, zřejmě ji někdo potřeboval a tak vstupujeme po čtyřech dírou v plotě. Poté nahoře zbývá popadnout dech a koukat a koukat. Na jihu je pásmo Šumavy. Sever patří Brdům. Je vidět velká část Blatenska a Prácheňska a v dáli na jihovýchodě stoupá pára temelínské elektrárny. Vše má svůj konec. Cestou zpět ještě procházíme cik cak lesem, ale po staré rozhledně nikde ani památky. Vracíme se do vsi a v hospůdce končíme s dnešní hezkou vycházkou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V té lze dostat skoro vše, co teče, ale jídlo tady nepodávají. Horažďovice nejsou daleko. Tam se jistě najde i ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Okolí obce je velmi hezké, najdou se zde i krásné drobné sakrální stavby. Výhled z rozhledny je bez komentáře. Bohužel někteří lidé považují okolí rozhledny za skládku, v Čechách jev celkem běžný.

Ostatní informace

Celá cesta je poměrně krátká. Ušli jsme asi tři kilometry. Vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví. Parkovat je možné na návsi, ale dá se autem zajet až k rozhledně.