Po proudu říčky KŘINICE

Kam a jak jedeme?

Vítejte na severu Čech,na pomezí Lužických hor,kde se rodí překrásná říčka KŘINICE,která své krásy nejvíce předvede na území národního parku Česko-Saské Švýcarsko.Vydáme se po proudu říčky....budeme mile překvapeni pořádnou porcí romantiky....

Řeka pramení ve Šluknovském výběžku ve Šluknovské pahorkatině poblíž obce Studánka. Pramen je na upraven jako výletní místo a vede k němu odbočka z modré turistické trasy. Dále protéká Krásnou Lípou a za obcí Kyjov vstupuje do pískovcového území Českého Švýcarska, kde protéká hluboce zaříznutým Kyjovským údolím. Poblíž bývalé osady Zadní Doubice, opuštěné na českém území po roce 1945, se stává hraničním tokem mezi Čechami a Saskem. Na české straně žilo v před opuštěním celkem 57 obyvatel. Správně spadala obec pod Doubici, do školy chodily děti na německou stranu. V osadě byl velký hotel, restaurace a řada hospodářských stavení. V tomto úseku byla v roce 1667 vybudována vodní horní nádrž (Obere Schleuse) za účelem plavení dřeva, později upravena pro vyhlídkové plavby na pramicích. V Dolní části toku je ještě druhá nádrž (Niedere Schleuze). Na toku byla řada jezů, které jsou v současné době rozpadlé. Na Německé straně zůstala tři obydlená stavení. Jedním z nich je historická vodní pila, na které v současné době probíhá rekonstrukce. Jedná se o technickou památku. Současně s opravou pily bude upraven i jez a náhon na toku Křinice. V místech, kde Křinice opouští státní hranici a vtéká na území Německa, stála dříve osada Zadní Jetřichovice. Tu postihl stejný osud jako Zadní Doubici. V obou osadách jsou dodnes patrné základy hospodářských stavení. Dále protéká Saským Švýcarskem. V posledním úseku mezi Lichtenhainským vodopádem a Bad Schandau vede podél řeky výletní úzkorozchodná tramvaj. V Sasku ústí řeka zprava do Labe.

Za čím jedeme?

Pokud chceme navštívit pramen,tak můžeme po modré turistické trase z Krásné LÍpy a nebo z obce Studánka.Okolní lesy jsou velice pěkné.Najdeme zde třeba unikátní modřínové rozsáhlé porosty s příměsí břízy a pramenité oblasti horských potůčků.Nedaleko je pěkný rybník Světlík.

Krásná Lípa leží na horním toku říčky Křinice.Krásná Lípa vznikla zřejmě ve druhé polovině 13. století.S pozoruhodností můžeme obdivovat Barokní kostel sv. Máří Magdaleny z let 1754/1758 a věží z roku 1777.Začíná zde zajímavá Köglerova naučná stezka Krásnolipskem.Město má hezký Městský park a na náměstí najdeme Dům Českého Švýcarska-zají,avé muzeum a infocentrum s 3D kinem.

Město Krásná Lípa leží na hranici úžasného národního parku Česko-Saské Švýcarsko.Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známa především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice.Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců od 18. století. O tento romantický název se zasloužili hlavně švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na Akademii v Drážďanech a malovali krajinu podél Labe, která jim připomínala jejich domovinu. Trempy starší generace bylo toto území nazýváno Zadní země.

Kousek od Krásné Lípy na břehu Křinice se vypíná zřícenina hrádku Krásný Buk.Hrad vznikl někdy ve 13. století, přesné datum jeho vzniku není známo, první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1319. Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků zdejšího mocného šlechtického rodu Markvarticů. Počátkem 14. století jej získal do vlastnictví jiný mocný šlechtic pan Jindřich z Lipé, kteý jej vyměnil s králem Janem Lucemburským za jiné statky na Moravě. Hrad pak přešel do majetku dalšího významného severočeského rodu Vartemberků. Ti podnikali loupeživé nájezdy na sever do Lužice, což se Lužičanům pranic nelíbilo. Proto vtrhli do severních Čech a nejprve dobyli blízký hrad Tolštejn a posléze pak roku 1339 i hrad Krásný Buk. Hrad poté již nebyl svými majiteli nikdy obnoven.Do dnešních dob se z někdejšího středověkého hradu dochovaly jen malé zbytky hradní věže a stopy po hradních příkopech.

Říčka vtéká do romantického údolí u obce Kyjov.Výklad názvu obce je spojován buď s pastevectvím skotu, nebo s označením přístřešku - kavny - sloužícího při těžbě nerostů. Mezi Kyjovem a Dlouhý Dolem napříč údolím Křinice prochází linie lužického přesmyku, rozhraní mezi kvádrovými pískovci a brtnickou žulou. Jižně od údolí se vyskytuje malý ostrůvek jurských vápenců - podobně jako na Vápenném vrchu. Již v roce 1884 se tu ustavil Horský spolek pro Kyjovské údolí, který zpřístupňoval zajímavé skalní útvary. Ve vesnici se nachází Kyjovská přehrada s možností koupání.

Překrásné Kyjovské údolí je nejnavštěvovanejší místo zdejší oblasti.6km dlouhé romantické údolí lemují vysoké sklaní stěny a řeka zde vytváří nádherné peřeje a drobné kaskády.Skalním městem kousek od Kyjova prochází okružní žlutá stezka a najdeme na ní mnoho výhledů do údolí a nebo třeba i soutěsky,bývalý Kyjovský hrádek anebo různé skalní útvary.

Kyjovské údolí začíná v obci Kyjov a táhne se až k zaniklé osadě Zadním Doubicím, kde u soutoku Křinice, Brtnického a Bílého potoka končí. Údolím v minulosti vedla tzv. Hradní cesta, která spojovala Kyjovský, Brtnický a Vlčí hrad a patrně vedla i na hrad Hohnstein (Německo). Později význam této stezky upadal. Údolím se také plavilo dříví do Saska. K oživení údolí došlo až na začátku 19. století s rozvojem turistiky.V bývalé obci Zadní Doubice vchází na území německa a kopíruje bývalou státní hranici v překrásné soutěsce(prochází modrá značka a na části je možné se plavit i na pramicích).V místě kde stávala obec Zadní Jetřichovice odtéká do centrální části Saského německa a míří k ústí do Labe.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

k noclehu můžete využít několik penzionů v Krásnem Buku nebo Kyjově.Stejně tak se tam dobře najíte.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

určirě doporučuji projít okružní cestu Kyjovským údolím po žluté.

Ostatní informace

Zmíním se trochu více o pěších trasách-Kdo by chtěl může si projít Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem.Nová naučná stezka tvoří 23 km dlouhý turistický okruh, který začíná a končí na náměstí v Krásné Lípě, další vhodná nástupní místa jsou také na Vápence u Doubice, v Kyjově a Vlčí Hoře. V úseku mezi Vápenkou a Vlčí Horou stezka sleduje trasu původní Köglerovy stezky z roku 1941. Na trase je kolem 40 informačních tabulí, kromě toho je možné v informačních centrech zakoupit mapu naučné stezky a podrobného tištěného průvodce.
Naučná stezka prochází velice pestrou krajinou na pomezí chráněných krajinných oblastí Lužické hory a Labské pískovce a národního parku České Švýcarsko.
Stezka je přístupná celoročně, je zaměřená na geologii, přírodu, historii i lidovou architekturu. Protože je stezka poměrně dlouhá, je vhodné její projití rozložit aspoň na dva dny..

Žlutá okružní stezka Kyjovským údolím je dlouhá cca 4km,je středně náročná.Zdoláváte skalní stěny a vyhlídky pomocí zábradlí a žebříků.V údolí je také několik nepravých jeskyní.https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/jeskyne-vinny-sklep-kyjovske-udoli

Červená turistická trasa prochází celé údolí od Kyjova,okolo Turistického mostu,přes býv.Zadní Doubici až ke státní hranici.Trasa je nenáročná.Můžeme poté pokračovat až do soutěsky,kde se dříve plavilo dřevo a nyní je zde turistická atrakce-kdy část soutěsky proplaveme na pramicích.https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/obere-schleuse-saske-svycarsko

Od bývalé státní hranice můžeme projít po modré značce drtivou část skalních měst směrem k chatě Na Tokáni(cca 10km).

Do Kyjovského údolí se dostaneme také po zelené trase z obce Brtníky,okolo Brtnického hrádku.V zimě nás zde po trase uchvátí Brtnické Ledopády.https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/brtnicke-ledopadyzimni-kralovstvi-ceskeho-svycarska.html