Po stopách Ladislava Stehlíka Zemí zamyšlenou V. etapa

Kam a jak jedeme?

Putování Po stopách Ladislava Stehlíka Zemí zamyšlenou.

Dnem 3. října jsme se vydali na další a to už pátou etapu putování Po stopách Ladislava StehlíkaZemí zamyšlenou. Všichni byli dlouho nerozhodní jakou trasu zvolíme. Vždyť Ladislav Stehlík prokřižoval blatensko velmi důkladně. Bylo rozhodnuto, že další etapy určitě zvládneme také a tak jsme vyrazili na trasu jejíž součástí byla i návštěva rodného domku spisovatelovy maminky. A tak tedy z nádraží ČD, kam přijela většina turistů z Českých Budějovic, Písku, Strakonic a Myštic/ Veselé labutě/, Lnář, Milevska a samozřejmě TK Blamiš a členové KPB Blatná, jsme po společném focení vyrazili přes železniční přejezd po silnici směrem na Hajany. Po asi 500 metrech jsme odbočili Doprava po neznačené polní cestě kolem Škalído obce Chlum. Na návsi obce byla malá přestávka na malou svačinku, kde jsme měli možnost pohovořit i s nejstarším účastníkem z Písku/ 86 let/. Pak společný odchod opět po polní cestě do obce Hajany. Tady jsme se zastavili před chalupou, kde tvoří malíř, grafik a sochař Ladislav Maria Wagner. Nikdo ale doma nebyl a myslím si, že i kdyby byl, tak při pohledu na ten houf zvědavců jako kdyby nebyl. Možná že ne. Polní cesta nás dále vedla k Podtchořovickému mlýnu, kde byla zase malá svačinka u Dolejšího rybníka. A právětady Ladislav Stehlík napsal: Plivnu-li do vody a rozplyne se slina v ní, klidně se svěřím hloubce kteréhokoliv rybníka. Drží-li slina pohromadě, za nic na světě mne nikdo v ten den do vody nedostane. A právě v momentě, kdy jsme chtěli vyrazit po hrázi Dolejšího rybníku začala střelby jako o závod. Myslivci, kteří stáli rozestavěni na hrázi. Všichni správně od hráze, pouze jeden, který byl na pramici střílel po letících kachnách k hrázi. A to jsme měli docela strach. Nakonec všichni hráz bez újmy přešli a když jsme přešli silnici do Plzně, věděl každý z nás, že jsme v bezpečí.Kolem rybníku Radov pak směrem k lesu, kde bylo třeba odbočit lesní cestou vpravo, abychom se dostali na začátek hráze rybníku Velký Pálenec. Po zelené turistické značce jsme měli vyrazit na Blatnou, ale právě tady bylo nutné se zastavit asi po padesáti metrech vlevo jsme stáli před rodným domkem maminky Ladislava Stehlíka. Mnoho let i dnes pracoviště hydrobiologů, tedy hydrobiologická stanice. Paní profesorka nám ukázala kroniku z roku 1925. Seznámila nás s historií domku a až do současnosti a povyprávěla o mnoha historkách domku. Poděkovali jsme a vyrazili po zelené turistické značce směrem k rybníku Hadí a pak k hájovně u Hudečků. Odtud pak dále po zelené až do Blatné přes Nohavický most a pak už jen naše cílová stanice hospůdka U Datla. Délka trasy byla nenáročná v celkové délce 17 km je přijatelná pro všechny, kdo mají rádi krásnou krajinu kolem Blatné. Za TK Blamiš Vladimír Vildt.

Za čím jedeme?

Opět jao už několikrát za krásnou krajinou kolem Blatné, která je vyplněna krásnými rybníky. Také jsme si chtěli prohlédnout rodný domek maminky Ladislava Stehlíka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po celé trase jsme se zasytili z vlastních zásob a v cíli pak v restauraci Sokolovna. Nutno dodat, že i zde byla jídla dobrá.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samozřejmě moc hezká krajina kolem Blatné. Pak nás velmi potěšila pracovnice hydrobiologické stanice, bývalého rodného domku maminky Ladislava Stehlíka, která nám poutavě vyprávěla o minulosti i současnosti. Ukázazala nám také kroniku z roku 1925.

Ostatní informace

Vůbec se nám nelíbila bezohlednost myslivce, který na kachny letící kolem hráze střílel právě k hrázi, kde jsme šli. Jasně nás na hrázi viděl. Kdyby to jeho kolegové věděli, když nás pouštěli na hráz, tak by ho určitě vyhnali. Na trasu doporučujeme opět lehkou svačinu i něco málo pití sebou.