Police nad Metují – historie města a jeho historické jádro

Blížíme se do cíle našeho třídenního putování - do Broumova. Už ani nechceme nikde zastavovat. Jenže když projíždíme okolo kostela v tomto městě, tak zastavit musíme. To je úplný skvost.

Město Police nad Metují se nachází v Broumovské vrchovině na hlavní silnici z Hronova (8,5 km na jihozápad) do Broumova (14 km na severovýchod), na potoku Ledhujka, který se zhruba po 2,5 km vlévá do řeky Metuje.

Dříve zde byly hluboké neprostupné lesy mezi skalnatým pohořím. Tehdy neobydlená oblast patřila břevnovskému klášteru. Na počátku 13. století, snad r. 1201, sem jeden z břevnovských mnichů přivedl několik poustevníků, kteří klučili les a zakládali pole. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1213. Poustevna se proměnila v malý klášter s dřevěnou kaplí Panny Marie. Z vnitrozemí se sem stěhovali první čeští kolonisté, kteří zde vybudovali zemědělskou osadu. Další vesnice se budují v okolí a vzniká tak klášterní panství.

R. 1253 jako nejstarší obec panství získává od krále Přemysla Otakara právo pořádat trhy. Vytyčuje se pravidelné tržiště, zakládají první přilehlé ulice. Začala také stavba na tu dobu mohutného raně gotického kamenného kostela ještě s románskými prvky. Stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie byla dokončena až r. 1294. Z té doby se dochoval cenný portál. V 1. polovině 13. století se začalo i se stavbou kláštera, který byl dokončen r. 1306.

R. 1295 obec nabývá na významu – je již nejen obchodním, ale i politickým centrem celého polického panství. Král Václav II. jí uděluje hrdelní právo. Již se nemusí k soudu jezdit až do Hradce Králového. Současně získává i várečné právo. Až však r. 1395 v listině krále Václava IV. byla obec povýšeno na městečko.

Katastrofou byly husitské války, kdy byla celá Police, vč. kláštera zpustošena a její obyvatelé povražděni, zmrzačeni, ženy znásilněny. R. 1469 zkázu dokonalo vojsko Matyáše Korvína, které ji i klášter vyloupilo a vypálilo.

Přesto se z takových ran vzpamatovalo. R. 1502 mu král Vladislav II. udělil možnost dvou výročních trhů, r. 1523 vydává polický opat tzv. ”velké privilegium”, které narovnává rozepře mezi klášterem a městečkem, které se týkají výčepu piva a vína, poplatků, trhů a pastvy. Zakládají se řemeslnické cechy – pekaři, řezníci, tkalci, krejčí, ševci.

Požáry v té doby byly časté a často zničily celá města. Podobně tomu bylo i zde r. 1535 - to vyhořel i místní pivovar. Opat zde postavil nový pivovar a vařil pro městečko pivo zdarma.

V klášteře se střídali opati, ve městě často hořelo, řádila zde morová epidemie i cholera, nevyhnuly se mu ani nejrůznější války a povstání. Přesto všechno to město překonalo, vždy se vzpamatovalo a do dnešních dnů se ve městě zachovalo několik úžasných staveb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Co musí každý při průjezdu městem vidět je původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Od počátku 13. století zde stával dřevěný kostelík, který byl v letech 1253 – 1294 nahrazen kamennou stavbou v  přechodném románsko – gotickém slohu, nazývaném také „přemyslovskou“ gotikou. Je postaven z lámaného opukového kamene a tesaných pískovcových kvádrů. Když r. 1469 vojsko Matyáše Korvína klášter vypálilo, poničen byl i kostel. Zřítila se klenba hlavní lodi, zachovalo se kněžiště a gotické oblouky, na které byl položen prkenný strop. Po požáru r. 1566 byl opět obnoven dřevěný strop, ale vedle kněžiště byla postavena kaple sv. Jana Křtitele, kde se konaly prozatímní bohoslužby pro potřeby konventu.

Nová střecha kostela v zadní části s malou věžičku, tzv. sanktusníkem byla dokončena r. 1607. Počátkem 18. století byly prováděny změny interiéru, až r. 1716 byl dřevěný strop nahrazen zděnou klenbou, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera, který tehdy pracoval v Broumově. To je však pouze domněnka, která byla v pozdější době zpochybněna. Byly zachovány stávající středověké gotické hlavní oblouky. Další úpravy se týkaly i kaplí, okna byla barokně upravena. Byla přestavěna i přední část kostela, zbořena stará věž, byl však zachován starý gotický portál z 13. století. Nová hodinová věž je čtyřboká, cibulová osmistěnná báň stojí na čtyřech sloupech. Kříž na vrcholu je z r. 1724, kdy byla přestavba dokončena. Od r. 1737 má novou báň i sanktusník.

Když r. 1786 zrušil císař Josefa II. klášter, stal se klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie farním kostelem. Do té doby byl farním kostelem pozdější hřbitovní kostel Narození Panny Marie. Z tohoto kostela byla do nového farního kostela přenesena vzácná osmiboká pískovcová křtitelnice pravděpodobně z konce 15. století. Na bocích jsou znaky opata a konventu. R. 1894 začala novogotická úprava interiéru – týkalo se to oltářů, kazatelny, lavic, křtitelnice i výmalby.

R. 1955 bylo nutno opravit vlhnoucí omítky. Současně byl proveden i částečný archeologický průzkum. Krypta však bohužel nalezena nebyla. Byly však odkryty zazděné románské prvky - sanktuarium, sedile s románskou malbou, gotické okno s původními kružbami. Na stropě byly objeveny zbytky renesančních a barokních maleb. Zjistilo se, že na podlaze kostela byla ponechána spadlá klenba, čímž byla podlaha zvýšena o 80 cm. Bohužel pod zemí je tak ukryto i 80 cm nádherného gotického portálu z let 1270-80. Z důvodu finanční náročnosti se původní podlaha neodkrývá.

Kostel je 20,5 metru široký a 47 metrů dlouhý. Z původního středověkého chrámu se dochovaly boční lodě kostela, presbytář s původní křížovou gotickou klenbou. Ve vrcholech kleneb jsou svorníky s rostlinnými motivy, v jednom případě i se zvířecími postavami, typickými pro pro románský sloh. Na stavbě je vidět nezkušenost tehdejších řemeslníků - je vidět řadu nepravidelností, zdi jsou nakloněné, oblouky jsou různě vysoké i široké. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice. Dnešní dřevěná věž s hodinami je z r. 1826, varhany jsou z r. 1857. V letech 1988 - 1991 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. Kostel je zapsán jako kulturní památka města.

Po obou stranách portálu kostela jsou čtyři barokní sochy na podstavcích. Původně byly na na horní římse západního průčelí klášterní budovy. Z důvodu velkého statického zatížení byly po r. 1880 přeneseny na současné místo.

U jižní strany kostela stojí budova bývalého benediktinského kláštera. První jednoduchá stavba zde stála již r. 1213. Až r. 1306 byla stavba nového kláštera dokončena v raně gotickém slohu. V letech 1676 - 1772 byl barokně přestavěn. R. 1786 byl klášter z příkazu císaře Josefa II. zrušen.
Je to jednopatrová budova čtvercového půdorysu. Na severním portálu je znak břevnovského opata, na jižním portálu je znak břevnovského konventu – ten byl později zazděn. Na přízemních oknech jsou rokokové kované mříže, ze stejné doby je i zábradlí schodiště, kde jsou  znaky konventu a opata. Místnosti v 1. patře prelatury využíval opat – měl tam salon, ložnici, kapli, kde se dochovala malba i mobiliář, a jídelnu. To byla největší místnost - od r. 1946 je tam Městský památník, který spravuje Okresní muzeum v Náchodě. R. 1993 byly prostory muzea rozšířené a přibyla expozice dějin města. Budova kláštera na svoji rekonstrukci stále čeká.

Před kostelem stojí renesanční Selendrův sloup, který městu věnoval opat broumovského kláštera Wolfgang Selender z Prošovic. Vyjádřil tím dík za ochranu proti broumovským protestantům, které se mu dostalo na začátku r. 1619. Tak to stojí u sloupu. Ve skutečnosti bylo prý vše jinak a sloup byl postaven o dva roky dříve – r. 1617 – tento letopočet je uveden na sloupu. Až do r. 1707 stál sloup na náměstí, kam byl později umístěn nový Mariánský sloup.

Barokní Mariánský nebo také Sloup Panny Marie Bolestné stojí na nynějším Masarykovo náměstí od r. 1707. Je 3,8 metru vysoký. Na vrcholu je korintská hlavice s trpící Pannou Marií. Sloup je ovinut olistěnými větvičkami, do kterých jsou vpleteny nástroje, kterými mučili Krista.

Dominantou náměstí je nová Radnice. Původní radní dům s věží s hodinami z r. 1569 a zvonem z r. 1587 stál uprostřed náměstí. Ještě r. 1611 se budova opravovala. Vedle stával pivovar, od r. 1580 obecní sladovna, od r. 1575 kašna a opodál i masné krámy. Pivovar a pravděpodobně celý střed náměstí byl zbourán r. 1818.

R. 1594 se začalo na jižní straně nynějšího Masarykova náměstí (čp. 75) s výstavbou nové Radnice. I když tato radniční budova stále stojí – nyní je tam informační centrum, byla r. 1740 městem zakoupena nová budova. Tu postavil na severní straně náměstí r. 1718 jako své soukromé sídlo inspektor nad klášterními statky pravděpodobně podle plánu Kiliána Dientzenhofera. Tato jednopatrová budova má podloubí se třemi oblouky. Nad římsou, která ukončuje 1. patro, je pravidelný štít, kde je zemský a městský znak. Uprostřed – pod okénkem je letopočet 1876 - to je rok, kdy po požáru r. 1842 byla prováděna úprava střechy a kdy původní cibulovitá věž byla nahrazena osmibokou věží s cimbuřím ve slohu tudorské gotiky.

Na Masarykově náměstí – na místě starého pivovaru stojí empírová kašna z roku 1818.

V Hvězdecké ulici čp.15 – ze severní strany náměstí na východ je stará roubená jednopatrová škola z r. 1785 s barokní mansardovou střechou krytou šindelem, kde se učilo až do r. 1856. V přízemí byly dvě třídy, v patře byty pro učitele. Později byla upravena na obytný dům. Dnes je součástí Památníku města Police nad Metují.

My jsme si pouze na Masarykově náměstí koupili zmrzlinu – večeři jsme měli zajištěnou v Broumově. Možností je zde ale hodně. Jen cestou od kostela na náměstí jsme viděli dvě restaurace.

Nejvíc nás zaujala Radnice a kostel, částečně lze projít i zajímavý interiér kláštera. Zdarma zaparkovat se nechá blízko kostela - na Komenského náměstí.
Při cestě městem jsme viděli informační tabule s označením Polická zastavení. Bohužel nikde jsme však nenašli plánek těchto zastavení. Až doma na internetu: https://www.policko.cz/cs/pamatky-zajimavosti-policka/policka-zastaveni

Ve městě se narodil r. 1935 Václav Hybš, český hudebník, trumpetista a dirigent tanečního Orchestru Václava Hybše, a r. 1952 Jiří Beran, bývalý československý reprezentant v běhu na lyžích. Je patnáctinásobným mistrem republiky. Jeho životním úspěchem bylo 6. místo  v běhu na 50 km na MS 1978 . Pětkrát vyhrál Jizerskou padesátku.

Myslím, že starší, ale i mladší generace se setkala s kovovou stavebnicí Merkur. Ta se vyrábí právě zde a zde je i Muzeum stavebnice Merkur, kde je i koutek, kde si děti sami něco mohou postavit.

Město je východiskem na tůry do Broumovských skal, nechá se odtud dojít např. po zelené a následně modré na severozápad do skalního města na Ostaši (4,5 km) nebo po červené severovýchodním směrem ke kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě (přes 5 km).