Prachatice – historie a památky města, pivovar a rozhledna Libín
Tipy na výlet • Celodenní výlet
Kam a jak jedeme?
Jsme na Šumavě a spojujeme dohromady různé zážitky. Samo město je hezké, vždyť také centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, je tu pivovar a v katastru města je dokonce rozhledna.Za čím jedeme?
Město leží v Šumavském podhůří, do Strakonic je to 40 km na sever, do Českých Budějovic 45 km na východ.
Již na počátku raného středověku zde byla křižovatka obchodních cest - od severu k jihu vedla Jantarová stezka, Čechy s Bavorskem spojovala Zlatá stezka, po které se k nám vozila sůl.
Zde na Živném potoce byla v 11. století založena trhová osada. První písemná zmínka o ní je v listině krále Vratislava II. z r. 1088. Druhá osada - Nové Prachatice - vznikla nedaleko přibližně po polovině 13. století. Již na počátku 14. století byl v centru založen gotický kostel sv. Jakuba Většího, patrona poutníků a obchodníků. R. 1323 městu bylo pronajato mýto na Zlaté stezce a získalo právo týdenního trhu (každý čtvrtek).
Zde na Živném potoce byla v 11. století založena trhová osada. První písemná zmínka o ní je v listině krále Vratislava II. z r. 1088. Druhá osada - Nové Prachatice - vznikla nedaleko přibližně po polovině 13. století. Již na počátku 14. století byl v centru založen gotický kostel sv. Jakuba Většího, patrona poutníků a obchodníků. R. 1323 městu bylo pronajato mýto na Zlaté stezce a získalo právo týdenního trhu (každý čtvrtek).
Ke vstupu do města sloužily dvě brány - Písecká (zvaná Dolní) byla na severu a Pasovská (zvaná Horní) na jihu. Na Zlaté stezce byly Prachatice na cestě od hranic až k Písku jediným opevněným městem, proto se zde obchodníci často ubytovávali.
K rozvoji města došlo po r. 1381, kdy král Václav IV. mu udělil právo skladování a prodeje soli.
Husitské války však byly pro město pohromou. Při 2. útoku r. 1420 byla většina obyvatel pobita a město obsadili táborité. Město nakonec získali táborité. Po vyhlášení kompaktát uznali Zikmunda Lucemburského za krále a díky tomu bylo r. 1436 přijato mezi královská města, ale jen na rok - pak král použil město jako zástavu. Práva solného obchodu a skladu mu byla ponechána.
Husitské války však byly pro město pohromou. Při 2. útoku r. 1420 byla většina obyvatel pobita a město obsadili táborité. Město nakonec získali táborité. Po vyhlášení kompaktát uznali Zikmunda Lucemburského za krále a díky tomu bylo r. 1436 přijato mezi královská města, ale jen na rok - pak král použil město jako zástavu. Práva solného obchodu a skladu mu byla ponechána.
Počet obyvatel se zvyšoval. Okolo 1. pol. 15. století se zpevňovalo opevnění. Původní zemní val z 1. pol. 14. století byl nahrazen kamennou hradbou, která se zachovala v zadních fasádách domů. V té době se začaly stavět ve městě první kamenné domy.
16. století znamenalo pro město období rozkvětu. Obchodovalo se nejen se solí, prodávali se i kapři z obecních rybníků, máslo, slad, vyhlášená žitná pálenka a také pivo. Bylo dokončeno městské opevnění, postavena radnice (dnes známá jako Stará radnice) a přestavěn kostel sv. Jakuba v pozdně gotickém slohu, který patří mezi nejvzácnější architektonické památky jihočeské pozdní gotiky. Ani bohatí majitelé domů nezůstávali pozadu. Stavěly se renesanční domy nebo aspoň přistavovaly klenuté mázhauzy, domy se zdobily renesančními malbami.
Tento slibný rozvoj ukončila třicetiletá válka. Mnoho měšťanů bylo povražděno, město přišlo o svá privilegia i o svůj majetek, ani dovoz soli již nebyl tak výnosný. R. 1647 bylo město ještě postiženo morovou epidemií. Obyvatelstvo hledalo nový způsob obživy, začalo se zde se zpracováváním dřeva. Díky tomu nebyly prostředky na stavbu nových domů, ani na úpravu stávajících, proto se zde řada domů zachovala v původním renesančním slohu. Možná i proto bylo r. 1981 zachovalé historické jádro se zachovanými městskými hradbami vyhlášeno Městskou památkovou rezervací. Jen je škoda, že tuto starou výstavbu silně poničil velký požár r. 1832, kdy bylo poškozeno celkem 137 domů, včetně kostela sv. Jakuba.
Významnou událostí bylo r. 1893 zavedení železničního spojení mezi Prachaticemi a Vodňany, později i s Volary, což umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města.
My jsme si město prohlédli hodně zhruba, vlastně jsme prošli jen Velké náměstí, hlavně proto, že bylo neskutečně vedro, což není ideální počasí na prohlídku města. To, co jsme viděli, nás však utvrdilo v tom, že se sem musíme vrátit na delší dobu. Snad se nám to povede, pak sem přidám i víc fotek.
Prohlídku doporučují začít na Malém náměstí a do centra projít Dolní bránou. Ještě před tím jsou vlevo v parku největší sluneční hodiny ve střední Evropě. Byly sem nainstalovány poč. 70. let 20. století a je to plastika z kamenných vápencových bloků.
Na Malém náměstí u fontány začíná naučná stezka, která vede po obvodu historického jádra - kolem hradeb. Na trase je 5 tabulí s informacemi právě o tomto městském opevnění a jeho vývoji. Bylo dokončeno ve 2. čtvrtině 16. století - parkánové hradební zdi měly sedm dělových bašt. Polovina této zdi je nyní volně přístupná.
Po návratu z tohoto okruhu se do centra projde Dolní bránou, též Píseckou. Ta umožňovala vstup do starého města ze severu. Byla součástí parkánových hradeb. Původně zde byl padací most, kola kladek jsou stále nad průchodem vidět. Ještě bylo možno spustit ochrannou mříž. Nyní jsou uvnitř výstavní prostory.
K bráně je přistavěn sgrafity zdobený Heydlův dům – původně gotický měšťanský dům, který byl po r. 1540 renesančně přestavěn. Na něj téměř navazuje pozdněgotický kostel sv. Jakuba Většího, který patří mezi nejvýznamnější a nejstarší zdejší památky. Byl postaven na přelomu 13. a 14. století v souvislosti se založením obchodní Zlaté stezky. Nynější podoba je z let 1505–1513, podle dendrologického průzkumu je krov ze dřeva, které bylo poraženo v letech 1474 – 1475. Jen tento krov je důmyslné tesařské dílo, kde nebyl použit žádný hřebík. Jižní 53 metrů vysoká věž byla r. 2006 zpřístupněna veřejnosti.
Zleva za kostelem je jednopatrová městská škola. Tento původně pozdně gotický dům byl r. 1557 renesančně přestavěn. Fasáda je v úrovni patra zdobena psaníčkovým sgrafitem.
Další zajímavý je dům na Kostelním náměstí čp. 34 - dvoupatrový renesanční měšťanský dům má barokní obraz korunovace Panny Marie. Jak se však jde dále na Velké náměstí, tak je snad jeden dům hezčí než druhý. V Křišťanově ulici čp. 36 je úzký dům, nazývaný též U sv. Kryštofa. Prošel složitým stavebním vývojem. Část sgrafitové výzdoby byla restaurována v letech 1995 – 1997.
Ale to už jsme na Velkém náměstí, kde je zachována stará historická dlažba. Na severní straně je Sitrův dům (Velké nám. čp. 13), patří mezi nejzajímavější památky ve městě. Tento původně gotický dům z doby před r. 1555, byl r. 1604 renesančně přestavěn a tuto podobu si zachoval. V domě se dochovaly gotické sklepy i gotické zdivo přízemí i patra. Od r. 1954 v domě sídlí Prachatické muzeum.
Od něj vlevo je Národní dům, který od r. 1900 vlastní TJ Sokol. Ta ho nechala pro svoji potřebu přestavět. Výzdoba byla obnovena z doby z poč. 20. století.
Za rohem je dvoupatrový renesanční Knížecí dům z r. 1572. Sgrafita, která znázorňují biblické, bitevní, lovecké a alegorické scény, byly objeveny až r. 1889. Na domě jsou německé nápisy, což není běžné.
Od něj vlevo je Národní dům, který od r. 1900 vlastní TJ Sokol. Ta ho nechala pro svoji potřebu přestavět. Výzdoba byla obnovena z doby z poč. 20. století.
Za rohem je dvoupatrový renesanční Knížecí dům z r. 1572. Sgrafita, která znázorňují biblické, bitevní, lovecké a alegorické scény, byly objeveny až r. 1889. Na domě jsou německé nápisy, což není běžné.
To už jsme na západní straně náměstí. Zde je Nová radnice, která je dominantou celého náměstí. Byla postavena v pseudorenesančním slohu r. 1903, kdy již stará radnice nestačila potřebám města. Mimo přízemí má bohatou sgrafitovou výzdobu. Je zde znázorněna i doprava soli soumary po Zlaté stezce. Na věži pod hodinami je obraz, kdy do města přiváží poslové krále Václava IV. městská privilegia.
Stará radnice je na rohu vlevo. Byla postavena v letech 1570 – 1571 na místě rožmberského paláce. Hlavní trakt této třípodlažní budovy je podsklepen – jsou zde dvě patra sklepů. Ta spodní je vyhloubena pod náměstím. Do dnešní doby se téměř dochovala původní renesanční podoba. V přízemí jsou dochovány původní renesanční klenby a zrekonstruované malby. V budově je kromě řady sálů také infocentrum. Doporučují projít do dvorku podívat se na staré arkády.
Mezi radnicemi je Obecní dům, kde je dnes Městské divadlo a v patře městský úřad. Na fasádě domu je původní znak města, který byl používán do r. 1935.
Na jižní straně zmiňují renesanční měšťanský Bozkovského dům, kde je nyní Galerie. Když byly v podloubí odkrývány znaky měšťanských rodů, byl nalezen i malířův nápis: „Vymalováno jest, ale není zaplaceno.“
Na východní části je sice cela řada zajímavých domů, ale vyzvedají Rumpálův dům s podloubím, který byl postaven v pol. 16. století. Je zdoben zajímavou sgrafitovou technikou. Po r. 1671 ho získalo město a zřídilo v něm městský pivovar a později sladovnu. V letech 1851 - 1916 ho vlastnilo právovárečné měšťanstvo.
To už jsme se dostali k zdejšímu vaření piva. Kdy přesně se zde začalo vařit pivo, to není doloženo. První písemná zmínka o tom je z r. 1379. Pokračovalo se až do doby husitských válek. Již v pol. 15. století je zde třicet mistrů sladovnického řemesla. Okolo poloviny 16. století si zde Rožmberkové založili panský pivovar. R. 1569 se různé městské pivovary sloučily, aby byly konkurence schopnější. Již tehdy se pivo vařilo na náměstí. Během třicetileté války došlo k úpadku všeho, tedy i pivovarnictví. Panský pivovar brzy začal prosperovat. Hůř se vedlo měšťanskému pivovaru, který své pivo od r. 1671 vařil ve svém Rumpálově domě - své pivo však mohli nabízet pouze ve městě. Až zhruba v 19. století se situace otočila. Po požáru byl měšťanský pivovar zmodernizován a panský mu již tolik nekonkuroval. Na přelomu 60. a 70. let 19. století byl za Píseckou bránou v blízkosti přírodního pramene postaven nový pivovar. R. 1899 panský pivovar vyhořel a již nebyl obnoven. Až do 90. let 20. století se zde pivo již jen skladovalo a stáčelo. Měšťanský pivovar tak zůstal ve městě jako jediný pivovar, který ještě před 1. světovou válkou zavedl strojní pohon. Přežil 1. i 2. světovou válku, ale r. 1949 byl jeho provoz ukončen. Až r. 2015 bylo vaření piva obnoveno v Pivovaru Prachatice, ke ktrému se dostanete z Velkého náměstí Solní a Horní ulicí. Existuje však i průchod z jihozápadního rohu Velkého náměstí.
Když mluvím o Prachaticích, musím se také zmínit o zděné rozhledně Libín, která je na katastru města, i když je 6 km na jih od centra města (červeně značená trasa vás tam dovede). Byla postavena ve tvaru válce Šumavským klubem turistů v letech 1881 - 1883 na Libíně (1093 m), nejvyšší hoře šumavského podhůří. Při jejím slavnostním otevření zde již stála hájenka a chata, kde se turisté mohli občerstvit. Během 2. světové války věž sloužila jako vojenská pozorovatelna. Po válce zůstaly objekty na vrcholu kopce opuštěny a chátraly.
Již však r. 1964 bylo vyměněno schodiště a okna a věž dostala novou omítku – uvnitř i zvenku. Od r. 2007 jsou na vyhlídkovém ochozu panoramatické tabule s popisem výhledu. R. 2008 bylo nedaleko otevřené lanové centrum. Věž je 27 metrů vysoká a je otevřena celoročně. Po vystoupání 138 schodů (+3 venkovní) se otevře kruhový výhled na Prachaticko, Písecko, Strakonicko, Českobudějovicko, na panorama Šumavy, lze dohlédnout na Novohradské hory a Brdy. Za dobré viditelnosti jsou vidět dokonce i na Alpy.
U chaty je pravděpodobně funkční turistická chata a je otevřené občerstvení – jen nevím, zda také celoročně.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Městem jsme projížděli, nespali jsme zde. Velmi dobře jsme se najedli v pivovaře, kde jsme samozřejmě ochutnali i jejich vynikající pivo.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Město je skutečně nádherné. Myslím, že jsem ani nezmínila všechny památky. Nám stačilo vidět Velké náměstí, abychom se do něj zamilovali.
Ostatní informace
Kromě prohlídky města je zde možnost i turistického vyžití.
Z města vede od Žižkovy skalky, výrazného skalního útvaru jen kousek na sever od historického centra, 920 metrů dlouhá Svatopetrská naučná stezka. Vede podle křížové cesty ke kostelu svatého Petra a Pavla.
Tato NS je součástí 15 km dlouhého turistického okruhu Vyhlídková stezka kolem Prachatic.
Přes město vede červená turistická značka. Vede od rozhledny Libín přes žel. stanici Prachatice – Lázně (4,5 km) k Žižkově skalce (1,6 km). Pokračuje po Svatopetrské naučné stezce až do Husince (5,5 km), kde je městská památková zóna a nechá se stále dál a dál pokračovat, příp. měnit barvy trasy apod.
My jsme se k rozhledně vydali po modré od jihu z rozcestí Sedýlko (2 km), kde je i velké parkoviště.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.011, 14.000)
Poslední aktualizace: 11.12.2019
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Prachatice
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Prachatice – historie a památky města, pivovar a rozhledna Libín
Prachatice – Husův dům
Měšťanský dům
Renesanční měšťanský Husův dům patří bezesporu k nejkrásnějším památkám jihočeských Prachatic. Pochází z poloviny 16. století, zdobí jej ornamentální psaníčková i figurální sgrafita a najdeme ho na adrese Husova č.p. 71. Jedná se o nárožní patrový dům završený volutovou atikou, který své jméno získal díky tomu, že podle jedné legendy právě v tomto domě pobýval Mistr Jan Hus v d…
0.2km
více »
Prachatice
Město
Prachatice leží v Jižních Čechách, západním směrem od Českých Budějovic. Město se rozkládá na okraji Šumavského podhůří a je obklopeno lesy. Městem protéká Živný potok. Severozápadním směrem od města protéká řeka Blanice na jejímž …
0.2km
více »
Okruh kolem Prachatic - přes Libín, Libínské Sedlo, Dobrou Vodu a Záblatí
Trasa
První okružní výlet kolem Prachatic jsme zahájili výstupem na nejbližší významný vrchol Libín, kam vede z Malého náměstí červená turistická značka přes bývalé Lázně sv. Markéty. Je to jen 6 kilometrů a výstup za r…
0.2km
více »
Prachatice – Břečťan na hradbách
Památný strom
Břečťan obecný (Hedera helix) je povětšinou vnímán jako téměř plevelná rostlina, takže pokud se setkáme s jedincem, který je prohlášen za památný, určitě se dostaneme do rozpaků. V našich končinách jde o druh zastoupený původně v lužních lesích, kde využíval oporu ve větších stromech ke svému růstu. Pokud ale nenarazí na nějakou vzhůru stoupající oporu, klidně se rozprostře po ploše země. Díky jeho plazivým a popínavým…
0.3km
více »
Kostel sv. Jakuba v Prachaticích.
Kostel
Kostel sv. Jakuba se stavěl současně s městem v 1. polovině 14. století. Ke konci 14. století došlo k přestavbě presbytáře. Někdy po roce 1410 se začalo s další přestavbou. Tehdy byly postaveny pouze obvodové zdi s okny a opěrné pilíře. Stavbu přerušily husitské války a s dostavbou se začalo až ve 40. letech 15. století. Hlavní a obě boční lodě se stavěly v posledním desetiletí…
0.3km
více »
Prachatice - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Kostel sv. Jakuba Většího patří k největším klenotům krásného jihočeského města Prachatice. Jedná se o velmi cenný, vrcholně až pozdně gotický trojlodní svatostánek se síťovými klenbami, asymetrickým dvouvěžovým z…
0.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Prachatice – Vyhlídková věž sv. Jakuba Většího
Tipy na výlet
Do Prachatic. Vlakem, inu, když už jsem po čase zavítal za kamarádem do Budějic, museli jsme podniknout i nějaký výlet do okolí. No když už jsme v okolí navštívili většinu význačných měst, tady ty nám chyběly. Hlavním cílem je celkové město, ale určitě se dá v historickém městě najít dost pamětihodností, které stojí za samostatnější prozkoumání, které zabere větší časový úsek. A když se postupuje pěkně postupně od nádraží,…
0.3km
více »
Prachatice – Pivovar Prachatice
Cyklo bar - hospůdka
Rčení kde se pivo daří, tam se dobře daří je sice otřepané, ale vlastně pravdivé. Stačí si vzpomenout na vypaseného Pandrholu a věčně nuzujícího Kubu Dařbujána, Ctihodného pana sládka sice nakonec trefil šlak, neboli pan Smrťák, ale do té doby se měl ale líp.
Dnes snad neexistuje slušnější město, leckdy už i vesnice, aby se tam nevařilo pivo.
Mezi ta slušná města rozhodně patří jihočeské Prachatice. Pivo se tam vařilo od…
0.3km
více »
Prachatice – sgrafitový dům u Dolní brány
Měšťanský dům
Tento krásný renesanční měšťanský dům z poloviny 16. století najdeme na Kostelním náměstí (č. 28), kde sousedí s někdejší hradební zdí u Dolní brány a podobně laděným domem Heydlovým. Oba domy tvoří architektonicky natolik sladěný celek, že dokonce bývají občas chybně popisovány společně jako jeden dům.
Jedná se o jednopatrový podsklepený objekt s atikovým druhým patrem a čtyřo…
0.4km
více »
Jihočeské putování od Českobudějovických rybníků III. (Dívčice, Prachatice a Lomec)
Cestopisy
Třetí díl jihočeského putování přestává popisovat cestu v sedlech bicyklů a stává se popisem klasického poznávacího zájezdu. Dopravním prostředkem se stal automobil a drtivá většina pozoruhodných navštívených míst…
0.4km
více »
Muzeum české loutky a cirkusu - Prachatice
Muzeum
Muzeum se nachází hned vedle prachatického náměstí a cestu k němu najdete celkem snadno. Podrobnější informace získáte v infocentru v radnici.
Jde u muzeum, které se bude líbit hlavně dětem – ovšem ani dospělci s…
0.4km
více »
Prachatice – Pomník obětem totalit
Pomník
RADĚJI CHCI TRPĚT PRO TO, ŽE ŘÍKÁM PRAVDU, NEŽ ABY MĚLA PRAVDA TRPĚT PRO MÉ MLČENÍ. / R. W. EMERSON / OBĚTEM TOTALITNÍCH REŽIMŮ
Text z bronzové desky zapuštěné v dlažbě před městskými hradbami uvozuje i přilehlou skulpturu „Člověk – Ein Mensch“. Ta je dílem německého sochaře Otto Herberta Hajeka (1927–2005). Původem je to vlastně sudetský Němec, který v Prachaticích studoval na gymnáziu. Po druhé světové válce jako i jiní…
0.4km
více »
Navštivte kostel Sv. Jakuba v Prachaticích, kde patron obchodníků a poutníků opatruje i netopýry
Kostel
Pozdně gotický kostel svatého Jakuba Staršího v Prachaticích se vzácně dochovanou vrcholně gotickou krovovou konstrukcí je dnes sídlem letní mateřské kolonie netopýra velkého. Vystoupejte na pozoruhodnou věž ve tvaru minaretu a užijte si dech beroucí výhled na bránu Šumavy i návštěvu v netopýřím úkrytu.
Pozdně gotický kostel, nacházející se na Kostelním náměstí, patří mezi…
0.4km
více »
Prachatice – Sluneční hodiny
Pomník
Olin Veselý, blahé paměti, zpíval, že je hůl v slunečních hodinách. To je taková ta tyčka, podle jejíhož stínu se na takové částečně kruhové (kruhové až elipsové výseče) odečítá čas. Sluneční hodiny jsou i defakto jedněmi z nejpřesnějších chronometrů, jen mají několik chyb. V noci nejdou, když slunce zastíní mraky tak nejdou a vlastně i za soumraku (samozřejmě i rozbřesku) nejdou, když na ně ještě paprsky nedopadají.
Takže…
0.4km
více »
Prachatice – Galerie Dolní brána
Muzeum
K zpestření výletu do jakéhokoliv sídla (města či vesnice) patří bezesporu i návštěva nějakého výstavního prostoru. Nemusí to být za každou cenu muzea, která jsou k takovým činnostem přímo předurčena. Zajímavá dílka tak můžeme spatřit v různých keramických dílnách, ale i mezi lidovými tkalci, košíkáři, řezbáři a bůhví co ještě.
V neposlední řadě k takovým místům patří i prodejní galerie. Uživit takový obchod je ovšem umění …
0.4km
více »
Prachatice – Fontánka u hradeb
Kašna
Spíš než o kašnu by mělo jít o fontánu, rozměrem spíš fontánku. Relativně nenápadné dílko, skládající se ze světlého kamenného válce, po bocích drážkovaného a mírně ustupující horní části, který spočívá na třech koulích z tmavšího kamene na první pohled zas tak neohromí.
Nicméně pohled na kovovou desku, která prozrazuje autorství, si zaslouží pozornost. Uvedená jména už zas tak bezvýznamná nejsou. Myslím, že jméno první, tedy…
0.4km
více »
Prachatice - kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple
Prachatická barokní kaple sv. Jana Nepomuckého je vlastně takovým malým „předvojem“ městské Dolní brány, nacházejícím se na zdejším Malém náměstí. Jedná se o výklenkovou kapličku s plochým štítem a průčelím členěným pilastry, která byla postavena v roce 1772. Ve středu štítu je umístěna plochá kartuš, po stranách štítu voluty. Interiér kaple má křížovou klenbu.
Kaple s čtver…
0.4km
více »
Prachatice – Písecká (Dolní) brána
Pevnost, opevnění
Prachatická městská Dolní neboli Písecká brána je součástí středověkého hradebního systému obklopujícího od 14. století historické jádro města. Jedná se o goticko – renesanční fortifikační stavbu z počátku 15. sto…
0.4km
více »
Prachatice - Heydlův dům
Měšťanský dům
Heydlův dům patří k nejkrásnějším, nejnápadnějším, nejcennějším a nejzajímavějším prachatickým památkám – tedy, minimálně, co se kategorie měšťanských domů týče. Najdeme jej na Kostelním náměstí (č. 29), kde přímo …
0.4km
více »
Prachatice – Park sv. Jana Nepomuka Neumanna
Park
Severozápadní okraj městského jádra Prachatic zdobí upravený park, spíše parčík pojmenovaný po místním rodáku Janu Nepomuku Neumannovi. Park je součástí areálu hospice, který je pojmenován…
0.5km
více »
Lázně sv. Markéty - Prachatice
Lázně
Bývalé Lázně sv. Markéty se nacházejí na okraji města Prachatic, na úpatí hory Libína.
Leží v nadmořské výšce přes 600 m. n. m., takže je odtud krásný výhled na celé město i okolní krajinu.
Byly založeny na blah…
0.9km
více »
Prachatice, město pod Libínem.
Tipy na výlet
Listopad na výlety není zrovna tím správným obdobím. Mlhy nás trápí po většinu dnů, ale sedět doma se také moc nechce. Navíc, když je ráno kvůli mlze vidět jen nejbližší okolí, je to tak na hození korunou. Je rozh…
1km
více »
Nová Poutní stezka Blaník-Říp začíná v Louňovicích pod Blaníkem, její první etapa vede Krajem blanických rytířů
Tipy a novinky
Cesta Česka, spolek věnující se české tradici, ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) slavnostně otevřel 13. října Poutní cestu Blaník-Říp. Trasa propojuje dva bájné a historicky důležité vrcholy v České republice, je rozdělena do sedmi etap a měří necelých 190 kilometrů. Putování začíná v Louňovicích pod Blaníkem, pokračuje převážně po vyznačených turistických cestách a končí na hoře Říp pod rotundou svatého Jiří. Závěrečná část trasy vede z obce Ctiněves, kud…
1.1km
více »
Šumava - pokračování - 4. den - částečný okruh 4 km: Sedýlko - Rohanovský vrch; Prachatice - Lázně sv. Markéty, křížová cesta, kaple sv. Filipa Neri a sv. Markéty, průsečík 14. poledníku a 49. rovnoběžky, pivovar
Cestopisy
Neděle 23. 6. 2024
Spalo se krásně, jen teplota neklesala. Bylo mi horko, v noci jsem měnila peřinu za tenčí deku a spala dál. Vstáváme po 9. hodině. Je polojasno, houby hned vystrkuji na sluníčko. I přes noc trochu seschly. Včera podušené houby dávám do ledničky do nejspodnější části - tam je nejchladněji. Včera přes den jsme ji docela nachladili, přes noc to tam nezteplalo. I máslo, které bylo nahoře, je pěkně ztuhlé.
Sní…
1.2km
více »
Staré Prachatice - hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Hřbitovní kostelík sv. Petra a Pavla patří k nejstarším a nejcennějším památkám jihočeských Prachatic, přesněji části zvané Staré Prachatice. Jedná se o nevelký obdélný jednolodní svatostánek s…
1.6km
více »
Husinecká přehrada
Přehrada
Údolní přehrada na řece Blanici mezi Husincem a Prachaticemi (asi 5 km severně) patří k nejstarším v jižních Čechách.
Její stavba byla zahájena v roce 1934. Hlavním účelem stavby byla ochra…
3.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna na Libíně (1095 m.n.m.)
Rozhledna
Turistická rozhledna na Libíně je pozoruhodnou stavbou. Je kamenná a vysoká 27 metrů a byla postavena v nadmořské výšce 1091 m.n.m. (podle jiných zdrojů 1095 či dokonce 1096 m.n.m.) v letech 1881 - 1883. Za stavbou stál tehdy KČT. Na rozhlednu vede celkem 138 schodů. Vyhlídková plošina je až nahoře a celou rozhlednu zastřešuje.
Rozhledna sloužila v období 2. světové války…
3.6km
více »
Libín
Kopec
Nad Prachaticemi se vypíná do výšky 1.096 m známý vrch Libín, který dominuje prachatické kotlině. Leží asi 4 km jižně od Prachatic při silnici do Volar.
Na vrcholku Libína stojí 27 m vysoká válcovitá rozhledna…
3.6km
více »
Husinec
Městečko
Husinec leží v Jižních Čechách, severním směrem od města Prachatice. Město je známé především jako rodiště mistra Jana Husa. Městečko se rozk…
5km
více »