Přemyslovské orchideje

Kam a jak jedeme?

Pěšky, autem, na kole – podle potřeby a možností. Přemyslov je jednou z částí Loučné nad Desnou, dnes ryze rekreační osadou bez trvalejšího osídlení a Přemyslovské sedlo najdeme nad ním po silnici směrem do Nových Losin (či obráceně).

Jak se letos zase přes většinu roku kvůli rekonstrukci uzavřela silnice přes Červenohorské sedo, je jednou ze spojnic, kterou používají řidiči k přejezdu z hor ze směru od Jeseníku (přes Ramzovou, údolím Branné, dál k řece Moravě). Kdo se od severu chce dostat někam do Koutů nad Desnou má tuto spojnici první na výběr. Nutno podotknout, že plánovači uzavírky s touto eventualitou příliš nepočítají v domnění, že řidiči si zvolí lepší silnice přes Jindřichov na Žárovou nebo dál z Hanušovic na Kopřivnou a Bratrušov. Cesta je totiž už notně ojetá a přestože se ve vrcholu trsy nachází lyžařský areál, s významnou opravou této trasy se příliš nepočítá.

Za čím jedeme?

Nechme lamentování nad stavem vozovek a přejdeme k věci. Asi nejzajímavější může být v letních měsících Přemyslovské sedlo pro cyklisty, právě díky možnosti příjezdu do vedlejších údolí (Branná, Desná), tak i pro pohyb do dalších směrů, např severní objezd Černé stráně, nebo k jihu k vyhlídce na Třech kamenech, dál někam do Pekařova apod. Zajímavou lokalitou v sedle je pak přírodní rezervace na zdejších horských loukách.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V zimě je na sedle v provozu lyžařské středisko, po ní je tu ovšem mrtvo, výletník se musí postarat o vlastní proviant, nicméně vydrží-li to určitě si vybere dole v Loučné, nebo na druhé straně v Nových Losinách.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jak přijde jaro a přechyluje se k létu, v plné míře začnou rozkvétat zdejší podhorské louky. Vzhledem k výšce sedla se zde nikdy moc nepěstovaly nějaké plodiny (snad len), vždy se zde spíš páslo a tak se zde mohly udržet i rostliny, které jinde vymizely. Přemyslovské louky patří k vyhlášeným orchidejovým lokalitám a ty se zde koncem května a v červnu skutečně nedají přehlédnout. Je vcelku zajímavé, že každá lokalita, kde orchideje rostou má nějaký převažující druh, který jinde nemusí být tak dominantní. Tady je to – příhodně k období květu prstnatec májový. Název připomíná měsíc, kdy kvete nejvíc. Rostliny 15–30 cm vysoké zdobí povětšinou sytě červené až nachové květy, charakteristické je i tečkování listů. Uvažuje se, že prstnatec májový je nějaký hybrid prstnatce fuchsova, ten má poněkud světlejší květy, listy nejsou tolik tečkované. Rozdíl se dá poznat zmáčknutím lodyhy (májový ji má dutou), to ale nebudeme zkoušet, kytky jsou chráněné! Samozřejmě tu nekvetou jen orchideje, podle období zde kvetou i jiné druhy, teď zrovna hojný pryskyřník, modrý rozrazil, hvozdíky apod. Nepřehlédnutelná i v počátku svého růstu je mohutná kýchavice lobelova, jak bude vrcholit léto, přibudou nějaké zvonky, v té době se tu dá najít i kytka, která je považována za královnu jesenické květeny – lilie cibulkonosná.

Mimo lokalitu přírodní rezervace se rozkládají Pastviny ekologického zemědělce a díky šetrnému přístupu k hospodaření kytky rostou i mimo chráněné území (než je spase dobytek). Přemyslovské sedlo je i zajímavou výhledovým místem, ač vlastně v údolí, nabízí pohled na dvě jesenické dominanty, na východě Praděd (blíže masiv Mravenečníku a Dlouhých strání s nepřehlédnutelnou horní nádrží, pohled západní směřuje k masivu Králického Sněžníku. Ten je sice samostatným pohořím, ale vzhledem k blízkosti ho tak jaksi k Jeseníkám řadíme. Naše počínání tak shora kontroluje na severu mohutná kupa Černé stráně a na jihu vykukují skalky Třech kamenů.

Ostatní informace

Na Přemyslově je krásně i zbytek roku, uvažuje se o rozhledně na Jelení skalce (tam co vede lanovka pro lyžaře), ačkoliv nedaleké Kouty nabízí více atrakcí, kdo si chce užít klidnější místa, není to sem daleko.