Přes Milštejn na Naději

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

V době středověkého osidlování Lužických hor se pět kilometrů severně od Cvikova v lese ukrýval hrad Milštejn. Dnes si však už jeho hradeb ani věží jako turisté moc neužijeme. Skála, na které se rozkládal, byla tvořena velmi kvalitním křemenným pískovcem ideálně se hodícím k výrobě mlýnských kamenů. Za místo vhodné k parkování jsem vybral obec Trávník, ale po modré lze vyrazit už přímo ze Cvikova. Po značce této barvy dojdeme na jižní okraj osady Naděje. Po levé ruce můžeme obdivovat pískovcovou skálu, na jejímž vrcholu je vztyčen kříž. Podle něj se jí v posledních desetiletích říká Křížová věž a pod tímto názvem je vedena i v mapách. Na konci devatenáctého století na ní byla umístěna lucerna, kterou po třicet let rozsvěcoval tkadlec Josef Weiss. O významných svátcích lucerna svítila ještě před druhou světovou válkou. Po válce zmizela nejen lucerna, ale na několik let i kříž. Modrá odbočí Doprava, my půjdeme ještě několik set metrů rovně po silnici a následně zahneme doleva. Kamenitá cesta se zvolna zvedá vzhůru. Před záverečným výstupem narazíme na nevysokou skálu přímo u cesty připomínající číhající kočku. A jaké atrakce Milštejn nabízí? Kromě zbytků zdiva nás zaujme především skalní brána o rozměrech čtyři krát sedm metrů, několik metrů dlouhá štola, ve které bychom neměli rušit netopýry, studánka a buk, jenž sice stále působí nesmírně majestátně, ale nejspíš již uschl. Jeho stáří se odhaduje na čtyři sta let. Cedule u odbočky k památce nás informuje především o těžbě kamene, která zde probíhala pravděpodobně již před vybudováním hradu ve čtrnáctém století. Ve století devatenáctém zde pracovalo i sto dělníků denně a milštejnský pískovec putoval především do Německa, Rakouska i jiných států Evropy. Dále půjdeme po červené směrem severním. Na konci rovinky narazíme nejprve na několik bunkrů z třicátých let a poté na známou Ledovou jeskyni. Bohužel zavřenou. Když vystoupáme k jejímu vchodu, zamezí nám v jejím bližším poznání bytelné mříže. Důvodem tak přísných opatření je ubývání ledu i nebezpečí sesuvu balvanů nad jeskyní. Zahlédneme tak jen něco málo ledu pod vchodem. Malou útěchou nám může být, že v penzionu U Naděje na okraji Trávníku mají krásné pohlednice. Poslední zastávkou našeho dnešního výletu je přehrada Naděje. Její stavba byla dokončena v roce 1938 a voda z ní poháněla pilu v osadě Hamr. Díky zábradlím se dá částečně vystoupit na osm metrů vysokou hráz a potěšit se pohledem na přepadávající vodu. Zpět k autu můžeme zamířit po žluté značce vedoucí Podél Hamerského potoka. Dovede nás na okraj Antonínova údolí, kde se na čas spojí s námi již využitou modrou trasou. Lze si rovněž výlet zkrátit, zůstat na pravé straně potoka a po široké lesní cestě dojít rovnou na severní okraj Naděje. (auto, pěšky cca 10 km)

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.777, 14.633)

Poslední aktualizace: 27.1.2004

Vyhledání vlakového spojení na výlet