Procházka Českou Třebovou

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

fontána před nádražím

procházka městem

Staré náměstí

rotunda sv.Kateřiny a park

čapí rodinka ( v zahradě i trpajzlíci)

zpět v centru

gymnazium z dob císaře pána

park Javorky

zpět ve městě

originální socha

fontány před nádražím

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (79 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Dnes chceme navštívit obě Třebové a hrad Cimburk u Městečka Trnávka. Svůj výlet začínáme ve městě Česká Třebová, na jehož nádražní perony vystupujeme po 2 hodinové cestě Zlínským expresem. Zatímco u nás ráno ve Zlíně pršelo, tady vládne velmi proměnlivé počasí a pofukuje tu chvílemi docela silný vítr. Do toho ale sem tam vykoukne sluníčko, mraky jsou velmi fotogenické a toto počasí nás provází po celé naší procházce tímto překvapivě krásným městem, na jehož prohlídku máme pouhé 3 hodiny !!

Za čím jedeme?

Náš průzkum města začínáme obdivováním nádherné a znovuopravené nádražní budovy. Ani se nechce věřit, že tato moderně působící rozsáhlá stavba vznikla už za 1.republiky ve stylu rondokubistickém ! Velké překvapení hned venku - u nádraží fontána, ve které se pohupuje a na vodě otáčí velká Zeměkoule - Globus, světadíly jsou ale z jiné sluneční soustavy ... Nechybí tu mapa města a audiovizuální panel s videem o městských památkách a atraktivitách.

Jen tak po " čuchu" vyrážíme na průzkum města. Ulicemi a uličkami velmi členitým terénem, mnohá místa a zákoutí, připomínající spíše malebnou vesnici, se střídají s ulicemi městského charakteru. Přicházíme na hlavní "třídu", která nás vede vlevo na překrásné Staré náměstí. Jeho hlavní dominantou je blok s budovami staré - ( pol.16.stol.)- a nové Radnice. Vidíme tu také měšťanské domy se zachovaným podloubím, obdivovat můžeme pod krytem stromů další kašnu. Ulicí pokračujeme k mohutnému empírovému chrámu sv. Jakuba s venkovními sochami, obcházíme ho a vracíme se zpět na náměstí. Z jeho spodního konce odbočujeme ulicí, lemovanou po jedné straně ukázkami lidové architektury, dolů k mostu přes říčku Třebůvku. Z něj se nám proti toku odkrývá pohled na upravené nábřeží s pozadím sídliště nad řekou, na návrší před námi vidíme náš nejbližší cíl - kostelík sv.Kateřiny. Než k němu vyjdeme, míjíme spoustu malebných stavení se zahrádkami a květinami, majících silně venkovský ráz.

Kostelík sv.Kateřiny je vlastně rotundou a je prý nejzachovalejší ve východních Čechách. Nádherný kostelík - kombinace zdiva se dřevem - je ohrazen kamennou zdí, areál je brankou u zvonice naštěstí volně přístupný. Je to kouzelné místo, za zdí se nyní ukrývá menší park a jen několik povalených náhrobků nám připomene, že se tu kdysi i pohřbívalo ...

Vracíme se dolů k mostu a vpravo kolem dalších malebných venkovských zákoutí na jednu z hlavních ulic města a po ní až k fantastické budově Gymnazia, ještě z dob Rakousko - Uherska. Pak vlevo přes moc hezky opravené a zmodernizované budovy bývalého kom.sídliště a přicházíme k mostu pod žel.tratí.

Za ním nás čeká opravdu skvostný závěr naší procházky - park Javorky. Můžeme tu vidět Rybník s vodníkem, lovícího ryby, velký betonový altánek - hřib, pro děti tu slouží prolezovačky a vitrína s figurínami postav z pohádek. O kousek výš umělá soustava kaskád a splavů, pod nimi nádherné křišťálově čisté tůně. Všude kolem krásné stromy a pod nimi pomníčky a sochy starší i nové - betonové, nemluvě o překrásném starém Bosenském pavilonu a jeho mnohem mladším bratru nad pramenem potoka. Ten pramen je ve skutečnosti mocnou vyvěračkou, ze země tu vlastně hned tryská rovnou potok !!!

Ani se nechce věřit, že tento překrásný areál vznikl už před jedním a čtvrt stoletím a díky úsilí nynějších uvědomělých obyvatel je udržován ve vynikajícím stavu ! ( Což ale pochopitelně nesmírně vadí místním vandalům, kteří na lavičky aspoň čmárají své klikyháky ...)

Loučíme se s tímto překrásným místem a vlastně už celým městem, cestou k nádraží míjíme zvláštní podzemní garáže, originální sochu a fontány a se slibem, že se sem ještě určitě vrátíme odcházíme k našemu vlaku, kterým chceme pokračovat do té další Třebové, Moravské ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Protože jsme ráno snídali ve vlaku, nevyužili jsme služeb zdejších mnoha pohostinství a ani cukráren ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Snad pro každého obyvatele ČR je toto město spojováno jen se železnicí a je bráno jen jako průjezdní místo při cestování za jinými, "atraktivnějšími" cíly. Je to ale, jak jsme sami zjistili, hluboký omyl. Proto neváhejte a zkuste si tak jako my zdejší kouzelné město a jeho památky projít a věřte, že budete velmi překvapeni a budete se sem rádi vracet ...

Město, které nyní obývá necelých 17 tisíc obyvatel, leží v členitém terénu kolem řeky Třebůvky v tzv.Českotřebovském Mezihoří. Jeho historie sahá do 13.stol., kdy tu u románské rotundy vzniklo 1.osídlení. Později statut města a rozvoj řemesel, po bitvě na Bílé hoře naopak úpadek a zmar, hladomory a požáry. Od roku 1845 zvýšený přírustek obyvatel, ale ne díky zvýšenému sexuálnímu apetýtu, ale proto, že tu byla vystavěna trať Olomouc - Č.Třebová - Praha a vznikl tu časem jeden z největších žel.uzlů střední Evropy...

Zajímavý znak města - kohout s hlavou muže - vysvětluje místní pověst takto : Žil, byl jeden zapomětlivý písař, který někam založil městské pečetidlo, za což mu hrozil trest smrti. Zatímco čekal ve vězení na popravu, jeho žena ráno sypala smetí na jejich soukromou skládku za barákem a uviděla hrabajícího kohouta, kterýžto kur odkudsi vyhrabal zmizelé pečetidlo. S jásotem odkvačila i s předmětem na Radnici, poprava byla zažehnána a na paměť této události v městském znaku tělo kohouta a hlava toho, který o ni kvůli své zapomětlivosti málem přišel ...