Procházka méně známými místy Úsovské vrchoviny

Kam a jak jedeme?

Náš dnešní, 11 km dlouhý výlet, směřuje do méně známých míst Úsovské vrchoviny, která je podcelkem vrchoviny Zábřežské. Nenajdeme tu místa sice tak atraktivní, jakým je Bradlo a 3 Kameny, ležící blíže k Úsovu. Zato to ale bude procházka pohodová a bez davů výletníků, takže si můžeme v klidu vychutnat mnohá, překvapivě krásná zákoutí a výhledy.

Za čím jedeme?

Výlet začínáme na vlakové zastávce Hrabišín. Do stejnojmenné obce je to odsud 1 km. Krytá zastávka poblíž silnice a mostu je obklopena pastvinami a lány polí a evidentně je místem, kde vás dřív pozdraví nějaké to zvířátko ze známého úsloví než nějaká ta lidská bytost. Je tu ale tur.rozcestník a modrá značka vám nabídne putování například do Jesenického podhůří na skalnatou Volyň a Kamenný vrch.

My ale zamíříme přesně na opačnou stranu. Napřed přes pole zestoupíme dolů k potoku, výstup do protějšího svahu s pastvinami je zpestřen podlézáním el.ohradníků. Následuje utěšené stoupání přes luka do sedla pod Benkovským kopcem, všude vůkol je moc pěkná krajina a když se otočíme zpět, můžeme se dokonce pokochat moc hezkým výhledem na masív Volyně a Smrčníku. Ty už ale patří do vrchoviny, která je podhůřím Hrubého Jeseníku. My se zanedlouho ocitneme nad velmi malebnou vesničkou, položenou v údolíčku pod námi a kolem rozpadajícího se hřbitůvku zestoupíme do středu obce.

Jmenuje se Benkov a je to kupodivu velmi prastará ves, která už r.1368 náležela hradu Brníčko. Krásná zvonička je dokladem mistrovství a zručnosti lidu venkovského a vznikla někdy v půlce 19.století. Vzorně upravená a sličná vesnička byla dlouho samostatnou obcí - teprve r.1960 se stala částí větší obce Dlouhomilova. Nad Benkovem též můžeme vidět krásné lípy.( Při pohledu na mapu možná tak jako já s překvapením zjistíte, že ne moc daleko od těchto míst se nachází jen o málo větší obec, ale s úplně stejným názvem. Ten druhý Benkov leží kousek od Uničova ...)

Modrá nás prudším stoupáním vyvede březovým hájkem vysoko nad vesničku - ještě poslední hezký výhled - a pak už do lesa a na "náhorní plošinu" - která je velikou loukou mezi lesy - k rozcestí U cikánského buku. Krásný strom a plácek byly zřejmě v dávných dobách oblíbeným cílem kočovné menšiny. Bohužel zmiňovaný buk už zakončil svoji životní pouť a proměnil se v rozpadlé torzo, najdeme tu ale tur.rozcestí : není odtud daleko na hrad Brníčko a ani na slavné Bradlo, nás ale láká neznámo a tak se dál vydáme po značce žluté - směr Bílý kámen.

Napřed po rovině lesem a po půl hodině zestup do sedla, kde protneme silnici vedoucí od Úsova do Brníčka a pak stoupáme po lesní asfaltce a čeká nás fádní úsek v délce asi 1.5 km. Pak se konečně "trhneme"a začneme stoupat lesní cestou vedoucí přes docela hezký les. Kolem několika menších skalních výchozů pokračujeme až na nejvyšší bod našeho dnešního výletu, kterým je vrchol Bílého kamene ( 589 m). Žádné "bílé" kamení zde ale nespatříme. Zalesněný vrchol bez výhledů zdobí několik mužiků z drobného kamení, znaveným putníkům je k dispozici turist.odpočívadlo.

Je tu opět rozcestník a my dnes naposledy změníme značku a tentokráte si vybereme zelenou barvu. V délce více než 1 km klesáme po hřebenu, místy máme přes stromy jeřabin a z pasek pěkné výhledy na Šumpersko. Pak přicházíme k většímu skalnímu výchozu. Tento dosahuje výše asi 5 m a stěna mrazového srubu spadá prudce do lesního svahu. Zmrzlé skály, jak se tento výtvor neživé přírody jmenuje, je tvořen krystalickými břidlicemi - stejně jako ostatní skalky v okolí - a tady jsou to hlavně fylity a svor. Zmrzlé skály sice nepatří mezi nejhezčí skály, které jste kdy viděli, určitě jsou ale vítaným zpestřením našeho výletu.

O kousek dál začíná stoupání na vrchol Trliny. Vrch dosahuje výše 524 m a až po samý vrcholek sem od obce Leština stoupá PP Pod Trlinou. Rezervace má rozlohu přes 52 ha a chrání se v ní celé spektrum přírodních zajímavostí : nad Leštinou jsou to původní louky, pastviny a meze, o něco výš zase les, tvořený původní květnatou bučinou s velkou příměsí dubu a habru. V délce několik set metrů nás zelená vede po úzkém hřbítku se svahy, spadajícími velmi prudce na obě strany dolů do údolí. Připomíná to tzv. "kozí hřbety", z jiných míst naší vlasti - ty "pravé " ale bývají tvořeny horninami křemennými ...

My se místy proplétáme mezi skalkami a drobnými skalními výchozy, míjíme zbytky původního lesního porostu - místy nádech pralesa - a pak nás čeká docela ostrý zestup - ( stále lesem skoro 2 km) - do osady Lesnice, kde naše putování ukončíme... Najdeme tu busové spojení do Zábřehu, pokud ale "nemáte ještě dost", tak nedaleko odsud leží překrásná zřícenina hradu Brníčko...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na tento výlet je nejlépe vzít si vše sebou. Procházíme převážně "liduprostými" místy a v malých obcích nejsou většinou hospůdky otevřeny v dopoledních hodinách...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překvapilo nás několik velice hezkých výhledů, malebnost vesničky Benkov a mnohá lesní zákoutí této skoro"neznámé" krajiny.

Ostatní informace

Peníze budete potřebovat asi jen na cestu tam a zpět ...