Procházka městem Litomyšl

Kam a jak jedeme?

Při vyslovení jména Litomyšl se většině z nás vybaví podoba překrásného renesančního zámku se sgrafity, zapsaného do Světového kulturního dědictví anebo příjmení nejslavnějšího rodáka - známého hudebního skladatele. Litomyšl je ale i městem s nádherným historickým jádrem, které ho řadí mezi ta nejhezčí u nás a na malý okruh městem vás nyní zveme...

Za čím jedeme?

Ráno vyjíždíme osobákem do Otrokovic, kde přestupujeme na rychlík. Další přestup nás čeká v Olomouci a České Třebové, poslední pak na osobní vlak v Chocni a ten díky zpoždění stíháme opravdu jen tak tak ! Po 45 minutách jízdy - projíždíme i přes Vysoké Mýto - vystupujeme na konečné. Na to, že má město Litomyšl více jak 10 tisíc obyvatel, působí jeho nádraží dost provinčním dojmem.

Odtud vyrážíme přes cestu k nějakému klubu, jehož fasádu "zdobí" zajímavé kresby a přes parčík přicházíme k monumentální secesní stavbě. Je to Smetanův dům - kromě restaurace je uvnitř i kulturní zařízení. Říčku Loučnou překračujeme po mostě a vzápětí se ocitáme na Komenského náměstí s dalším parčíkem. Dominantou je tu bohatě zdobená fasáda novorenesanční budovy pedagogické školy. Za rohem vpravo už jen krátce ulicí a vcházíme na veliké Smetanovo náměstí. Podle údajů z průvodce má být 0.5 km dlouhé a v polovině délky se u budovy Radnice zužuje, nám se zdá ale mnohem delší. ( Možná je to tím, že často kvůli focení přebíháme na jeho druhou stranu a vracíme se zpět.) Nad náměstím vlevo, na jeho východní straně, vidíme další "turistické atrakce" městského jádra - na návrší se nachází komplex zámku s parkem, četné kostely a zahrady. My ale pokračujeme stále po Smetanově náměstí. Lemují ho nádherné fasády měšťanských domů ve stylu barokním a klasicistním, na některých z nich je podepsán empír. Spodní podlaží domů zabírá téměř po celém obvodu rozsáhlé podloubí. Ve stínu pod jejich klenbami najdeme nespočet obchodů, obchůdků, restaurací a kavárniček. U jedné je posezení i venku. A tak si tu dáváme naši kávu a při odpočinku si vychutnáváme pohled na "cvrkot" města kolem. Těžko poznat, kdo je místní a kdo turista, ale lidu českého je tu požehnaně a je vidět, že to v tomto městě "žije" !! Na horním konci náměstí jsme předtím minuli pomník B.Smetany, v jeho středu je budova Radnice s věží a "orlojem", na spodním konci "rynku" navštěvujeme poblíž Mariánského morového sloupu infocentrum. Pak ještě poslední pohled na rozlehlé náměstí, jehož jedinou vadou na kráse je obrovské množství projíždějících i zaparkovaných aut - proč tak krásné místo nemůže být pěší zónou ?!?

Ulicí vlevo s dalšími historickými domy přicházíme na Šantovo náměstí, nad nímž se vypíná veliký Kostel Povýšení sv.Kříže a také tu najdeme budovu děkanství. Kostel se opravuje, je ale možné nakouknout dovnitř. Dokonce je tu možnost prohlídky jeho interiérů a věže s průvodcem, bohužel nás ale tlačí čas a tak dál. Brankou vycházíme na návrší, vlevo se nachází klášterní zahrady, lemované kulisou Piaristického kostela Nalezení sv.kříže a budovami bývalé koleje. My ale nyní vcházíme do ppřekrásně upravených zahrad. Byly zrekonstruovány r.2000 a kromě moc hezkého parku s vyhlídkami na město tu můžeme obdivovat i fontánu s pěti zajímavými plastikami od O.Zoubka. Při pohledu z terasy na centrum města nás kromě úchvatného panorámatu nejvíce zaujme pohled na velmi zajímavě řešené komíny a vikýře na střechách pod námi. Na protějším návrší na západ od náměstí vidíme impozantní budovu gymnázia, vystavěného za "1.republiky"...

Po schodech nahoru. do uličky vlevo a vycházíme před branou do zámku, zdobenou freskami, pak už stojíme před vlastním renesančním skvostem. Fasády zámku jsou doslova pokryty sgrafitovou výzdobou. Těch "psaníček", které na stěnách vidíme, má být na 8 tisíc ! Některé dokonce vidíme i na zámeckých komínech ! A to je ještě v každém z nich úplně jiný obrázek !! Panské sídlo tu stojí od r.1582, kdy ho tu dobudoval Vratislav z Pernštejna, který se shlédl v novém stavebním slohu, přicházejícím do našich zemí z Itálie - renesanci. Obcházíme si roh zámku s francouzským parkem, z terasy výhled napřed na piaristický kostel, z nároží pak na vršek s několika domy v lidové architektuře, vlevo mezi stromy probleskuje už méně romantické pozadí - severní část města byla v minulém režimu zohyzděna výstavbou komunistického sídliště ! Procházíme nad parkem, pod námi bývalý amfiteátr, vpravo se bočním vchodem přes mininádvoří dostáváme i na to zámecké hlavní a obdivujeme překrásné arkády a sgrafitovou výzdobu na stěnách zámku. Prohlídku zámeckých interiérů bohužel kvůli času odkládáme někdy na příště a tak se vracíme do parku, kde napřed na lavičce "oběd" z vlastních zdrojů. Po konzumaci kuřecích řízků pak dokončujeme prohlídku parku : kromě hezkých stromů nalezneme v jeho horním cípu pod zdí malý rybníček. při sestupu k východu z parku vidíme přepad potůčku, na němž byla vybudována umělá vodní kaskádka.

Po ulici - okolo dvou staveb v lidové architektuře a sympatické hospůdky na návrší - přicházíme na parkoviště a nově zrekonstruovanou starou uličkou zpět do centra. Tentokráte se ocitáme ve spleti uliček za náměstím, pod návrším s piaristickým kostelem a zámkem. Je tu menší parčík se sochou A.Jiráska, na nároží uliček pak vodní nádrž s plovoucími rybami a vydatný upravený pramen. Jmenuje se to tady "Na Máchadle". Okolo budovy muzea napřed do uličky s klenbami, která ústí na hlavní náměstí a pak pokračujeme na Toulovcovo náměstí. Okolo kostelíka Rozeslání sv.apoštolů vycházíme uličkou na Smetanovo náměstí. Pouliční ruch je teď - blíží se 13.hodina - mnohem menší a my jdeme podloubím téměř až na konec náměstí. Ještě poslední pohled na tu krásu kolem - ( to se to "Béďovi" v takovém městě tvořilo,když ho tenkrát mohl rušit akorát hřmot projíždějící bryčky či kočáru ) - a návrat na vlakové nádraží. Máme ještě chvilku čas a tak do hospůdky na kofolu...

Vlakem jedeme zpět do města Choceň, které je naším dalším cílem ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Protože jsme si dnešní výlet rozložili na 2 díly, spokojili jsme se namísto oběda s jídlem, které jsme měli sebou. Ale podniků s občerstvením je ve městě dost a dost !

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nelíbilo se nám, že je překrásné náměstí doslova přeplněno jak zaparkovanými auty, tak i těmi projíždějícími. To je ale bohužel rozšířený nešvar u všech našich překrásných historických měst. Snad jednou nastane doba, kdy se toto změní a naše města tak "zkrásní"... A taky se nám nelíbilo počasí : českému meteorolodickému ústavu zase jednou nevyšla předpověď !!! Mělo být jasno nebo polojasno a namísto toho celý den nízká oblačnost bez slunečního paprsku, no hrůza ... Prohlídka města stála ale i tak za to a určitě se sem brzy vrátíme - už kvůli prohlídce zámku a znovu nafotit překrásná zákoutí, tentokrát ale už bez "vypáleného" nebe !!

Ostatní informace

Protože jsme prohlídku zámeckých interiérů neuskutečnili, "tož" nevím, ale vy si to určitě rádi zjistíte na internetu sami ...