Loading...
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody
Cílem tohoto výletu je jesenická strana Hrubého Jeseníku, konkrétně oblast přírodní rezervace Rejvíz a část zlatohorského rudného revíru, zvaná Starohoří, správněji ovšem Altenberg. Z důvodu opakovaných přesunů, přejezdu Červenohorského sedla a nutnosti zvládnout vše jako – ani ne zcela – celodenní výlet, volíme jako dopravní prostředek raději automobil. Samozřejmě v pravidelné kombinaci s využití Dopravy typu „pěšmo po svých“.
Aby mě nemohl nikdo pomluvit, že se pořád jenom poflakuji po různých historických památkách a pro novodobé loupežníky a vykradače hrobů kostely kvalitní fotogalerií vytipovávám (i když její začátek tomuto tvrzení až tak úplně neodpovídá), zvolil jsem tentokrát opravdu jen návštěvu „horských masivů“. I když nějakou tu sakrální stavbičku jsem cestou stejně alespoň koutkem oka zahlédl …
Po průjezdu obcí Rejvíz tedy začínáme u kostela sv. Jana Křtitele v Horním Údolí. Jedná se o stavbu z I. poloviny 17. století v podobě novogotické přestavby z roku 1888. Poblíž kostela zanecháváme auto a vydáváme se vzhůru k ruinám někdejší hornické kaple sv. Marty. Jedná se o zříceninu stavby, kterou „proslavila role“ v televizním seriálu Strážce duší. Pokračujeme k šachtám Starohoří neboli Altenbergu, cenného pozůstatku bývalého důlního revíru (nejvýznamnější historický důl celé oblasti) na Zlatohorsku. Z vrcholu Příčného vrchu, tedy z výše 974 m.n.m. nás čekají výhledy na město Zlaté Hory i do sousedního Polska. Dále již nepokračujeme a pomalu se vracíme. Nejdříve nás ovšem čeká sestup k útvaru Velké Pinky (935 m.n.m.), Jedná se o nejvýraznější terénní deprese, které jsou pozůstatkem po těžbě zlata a vznikly již před rokem 1568. Potom už definitivně sestupujeme k zaparkovanému autu a vracíme se zpět na Rejvíz.
Jako místo krátkodobého odpočinku a doplnění tekutin i živin jsme zvolili oblíbený Penzion Rejvíz. Někdejší Braunerova - a později Noskova - chata je v podstatě také historickou památkou. Unikátní záležitostí jsou zde vyřezávané židle z I. třetiny 20. století s karikaturními podobami stálých hostů. Pokud zde host chtěl mít svou „podobenku“, musel si výrobu židle předem zaplatit. Poté ovšem získal právo si na ni při každém příchodu do restaurace sednout.
Samotné stoupání k Altenbergu není příliš atraktivní cestou. Zpestří ji pouze zastávka u kaple sv. Marty ... mám ty zříceniny fakt rád ! Odměnou je pak ovšem originální – již v období gotiky a renesance zlatodolného - území i zajímavé výhledy do krajiny.
Pobyt v přírodní rezervaci Rejvíz je naopak velmi příjemnou procházkou, v podstatě bez jakéhokoliv převýšení. Hlavní atraktivitou je zde, samozřejmě, Velké mechové jezírko. Po Pradědu je to druhé nejnavštěvovanější místo v Jeseníkách. A protože po povalových chodníčcích nechodí člověk každý den, prošli jsme se i kolem části toku „zrzavého“ Vrchovištního potoka.
Obec Rejvíz je zajímavá už jenom tím, že se jedná o nejvýše položenou obec Jeseníků. Nachází se v nadmořské výšce 778 metrů. V této osadě žije 75 stálých obyvatel, což je přibližně stejně, jako objektů v obci. A raritou je, již zmíněný, stejnojmenný penzion, se svými vyřezávanými židlemi. Najdete na nich například karikatury písaře, lesního, bláznivě zpívající Bety, kostelníka, kominíka nebo řezníka.
Jako jednodenní výlet je návštěva této oblasti velmi příjemná. A nemusí být ani vysloveně krásné počasí. Vždyť se zkuste zeptat místních, kolik dní v roce je na Rejvízu slunečno …
Naučná stezka Rejvíz - ve stejnojmenné přírodní rezervaci – se nachází v nadmořské výšce 750 -790 metrů. Stezka do rašelinišť kolem Velkého mechového jezírka začíná u dřevěné chatky, kde je možné zakoupit i množství suvenýrů. Vstup je placený (dospělí 20,- Kč, děti, studenti a důchodci 10,- Kč); toto zanedbatelné vstupné slouží opravdu převážně k údržbě přístupových komunikací. Oblast Malého mechového jezírka je veřejnosti, bohužel, již dlouhodobě nepřístupná.
Vzhledem k originální atraktivitě prostředí jsou i ceny v rejvízských podnicích pro každého turistu naprosto přijatelné.