romantické hrady v okolí Žiliny

Celkovou obnovu zámku začali jeho majitelé až v rocích 1920-1922.

Dnes sídlí v zámku Považské muzeum, které se specializuje na dokumentaci a výskum drotářství a vlastní více jako 1200 kusů drotařských exponátů. Je to největší a jedinečná zbírka svého druhu na světe.V muzeu jsou soustředěny také archeologické nálezy ze starší doby kamenné (20 000 roků p.n.l.)

Mohutná zřícenina hradu Lietava je už zdaleka viditelná při cestě z Žiliny na Rájecké teplice.Přístupná je po turistické značce z obcí Lietava nebo Lietavská Svinná.hrad Lietava patřil k největším fortifikačním stavbám středověkým Horních Uher a byl sídlem významného panství. Hrad se nachází na hřebeni vrcholu Cibuľník (633 m) na severovýchodním okraji Súlovských vrchů. Z hradu se otevírají fantastické pohledy na Súlovské vrchy, Žilinu, ale i Malou Fatru a Strážovské vrchy. Za pěkného počasí je dokonce vidět Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech. Hrad je volně přístupný celoročně, ovšem pouze na vlastní nebezpečí.

Hrad za sedm století své existence prošel pozoruhodným stavebním vývojem. Přesný letopočet jeho vzniku není znám, první doklady o existenci Lietavy pocházejí z počátku 13. století. Lietava tehdy ale měla podobu jen nevelkého kamenného hrádku, jehož částí můžeme nalézt v dnešním horním hradě. Dalším rozšiřováním a opevňováním získala Lietava v 16. století podobu mohutné a nedobytné renesanční pevnosti, která svému účelu sloužila až do století 18.

Strečno je jedna z nejznámějších hradních zřícenin na Slovensku.Slovenská národní kulturní památka - hrad Strečno je velkolepá zřícenina kdysi jednoho z nejvýznamnějších slovenských hradů na vysoké kolmé skále nad levým břehem Váhu poblíž stejnojmenné obce. Hrad se nachází na začátku velmi úzké soutěsky, tzv. Strečnianského prielomu. Návštěvník procházející hradní expozicí může obdivovat mnohé dochované architektonické prvky, pozdně gotická okna, pozůstatky kleneb, ale převážně žebrový systém stropu kaple, jež byla i barevně vymalována. Při velké rekonstrukci z konce 20. století byly mnohé prostory zastřešeny a jejich prostor upraven pro expozici o stavebním i historickém vývoji hradu. Zajímavostí je i nádherný výhled ze zpřístupněné velké hradní věže.Na protějším břehu leží skromější zbytky tzv.Starého hradu,přístupného po červené značce.

Hrad se poprvé připomíná v době Matúše Čáka Trenčanského. Vznikl pravděpodobně však již na přelomu 13. a 14. století. Začátkem 15. století se dostal do královských rukou a stal se majetkem uherských královen Barbory Celské a později Alžběty.

V roce 1444 se dostal do majetku rodu Pongrácovců z Liptovského Mikuláše, kterým patřil do roku 1469 a poté často měnil své majitele - patřil například Janu Korvínovi, Janu Zápolskému, Mikuláši a Petrovi Kostkovým atd. V 17. století patřil Františkovi Vesselényimu a Löwenburgovcům.

Hrad v 17. století poskytoval útočiště povstalcům při Thökölyho povstání. Po potlačení tohoto povstání byl za vlády Leopolda I. hrad pobořen a od té doby chátral. První konzervační práce na hradě byly provedeny počátkem 20. století, kompletní rekonstrukce byla provedena v 90. letech 20. století a hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a byla v něm umístěna pobočka Povážského muzea.

Hrad má nepravidelný půdorys, jenž vznikl stavební činností soustředující se v průběhu staletí kolem jádra hradu. Nejstarší částí hradu byla hranolová obytná věž přístupná mostem přes příkop z jižní strany. Na severní straně se nacházelo čtyřhranné nádvoří s hradními paláci a kaplí vybudované v 15. století. K těmto budovám přiléhalo severní podhradí s velkou, šikmě postavenou věží přímo nad řekou na hřebeni skály.

Vnitřní část hradu byla v 15. století rozšířena o nový dvoupatrový hradní palác vysunutý na východ až na okraj skal nad Váhem. Kotkovci vybudovali před hradem nové renesanční předhradí, jehož opevnění splňovalo dobové požadavky vojenské techniky. V 17. století bylo opevnění hradu ještě doplněno třemi okrouhlými bastiony, které se však nedochovaly a jsou známé pouze z dobových vyobrazení. Hrad byl v té době nejpevnějším hradem (hradní pevností) celého Pováží.

Na hradě Strečno se natáčli záběry z filmu Dračí srdce.

romantické hrady v okolí Žiliny na mapě