Siedlęcin – Rytířská věž (Ksiąźecą Wieźa Mieszkalna)

Kam a jak jedeme?

Drobný déšť konečně ustal. Skrze zataženou oblohu se snaží prodrat sluníčko.

Po obědě vyjíždíme z Jelení Hory (Jelenia Góra) na malý výlet do Siedlęcina, obce v Krajinném parku údolí Bobru (Park Krajobrazowy Doliny Bobru) pár kilometrů severozápadně od města. Nachází se zde Rytířská věž (Ksiąźecą Wieźa Mieszkalna), která je nejzachovalejší středověkou stavbou svého druhu nejen v Dolním Slezsku, ale i ve střední Evropě. Ač je věž nazývána rytířskou, patřila slezským knížatům.

Obytná věž byla původně součástí hradeb. Ty byly obehnány ochranným vodním příkopem napájeným vodou z Bobru, řeky protékající v těsné blízkosti.

Za čím jedeme?

V letech 1313 až 1314 začal se stavbou kamenné věže na obdélníkovém půdorysu o rozměrech 22,2 m x 14,35 m pravděpodobně kníže Jindřich I (Henryk I) javorský (jaworski).

Věž střežila důležitou obchodní stezku. Měla čtyři podlaží, z čehož dolní dvě byly určené pro hospodářské účely a horní dvě obývali majitelé (v některých dokumentech se píše jen o třech podlažích).

Přibližně v roce 1575 byla věž zvýšena o jedno další patro a zakryta valbovou střechou. Zároveň byly v severní stěně věže zřízeny arkýře sloužící jako latríny.

V 18. století byl jižně u věže postaven panský dům (zámek), zároveň byla zasypána část vodního příkopu. V témže století byla věž s největší pravděpodobností přestavěna na sýpku.

V roce 1840 byly zbourány zbytky městských hradeb. O pár desítek let později, v letech 1881 – 1884 probíhala první větší rekonstrukce věže. Při této příležitosti byly objeveny velice vzácné malby, o kterých se rozepíšu za chvíli.

Po smrti Jindřich I v roce 1346 se věž stala předmětem dědictví, držení a prodeje podle následujícího přehledu:

1313 – 1346 Henryk I, kníže jaworský (Henryk I = v textu Jindřich I)

1346 – 1368 Bolko II Małý, kníže świdnicko-jaworský (synovec Henryka I)

1368 nebo 1368 – 1369 Agnieszka z rodu Habsburků, kněžna świdnicko-jaworská (vdova po Bolkovi II)

Rod von Redern 1368 - 69 – před rokem 1437

1368 nebo 1369 Jenchin von Redern

1409 Haschke von Schellendorf

Rod von der Wiese 1437 - 1452

1437 Hannos von der Wiese

1452 Nickel, Hannus a Joseph von der Wiese

Rod von Zedlitz 1452 - 1454

1452 – 1454 Hans a Adam von Zedlitz, Slegill gennant

Rod von Nimptsch 1454 - 1622

Knížata lehnicko-brzescyská 1622 – 1653

1622-1653 Jerzy Rudolf, kníže lehnický (legnicki)

Rod von Schaffgotsch 1653 - 1945

1653 – 1703 Christoph Leopold von Schaffgotsch

Schaffgotschové drželi věž až do roku 1945.

Poté až do roku 2001 byla věž přístupná komukoliv, byla postupně devastována a chátrala. V roce 2001 přešla do správy nadace „Zamek Chudów" z Gliwice. Unikátní památce začalá být věnovaná patřičná péče.

V roce 2006 započaly restaurační práce na velice cenných malbách, které v letech 1345 až 1346 zadal kníže Jindřich I javorský neznámému umělci z okolí švýcarského Curychu a Konstanze. Ten malby provedl technikou al secco. Al secco je technika vytvářející nepravou fresku malbou do vysušené omítky. V době vrcholného středověku byla tato technika typická pro zaalpskou oblast.

Pro úplnost je nutné dodat, že první restaurátorské práce na historických malbách proběhly v letech 1936 až 1938, tedy před 70 lety.

Vzácné středověké malby jsou stálým tématem diskuzí a polemik historiků. Na zrestaurované ploše 33 m2 lze na malbách rozpoznat svatého Kryštofa a výjevy ze života dvořanů. Odborníci dále poznali i nejslavnějšího rytíře Kulatého stolu sira Lancelota z Jezera a krále Artuše. Středověký kronikář Chretiem de Troyes zaznamenal, že malby poukazují na přednosti středověkých rytířů, a to na víru, odvahu a čest.

Uvádí se také, že středověké malby jsou jediné v Evropě, které znázorňující příběhy zmíněného sira Lancelota z Jezera.

Několik fotografií maleb jsem přiložil. Můžete si při jejich prohlížení zapřemýšlet a zahrát na historiky.

Záchrana maleb není jediným dobrým počinem nadace. V roce 2007 pokračovaly restaurátorské práce na ostatních zdech, stropech a podlahách, byl zrekonstruován krb. V roce 2008 se podařilo opravit vstupní portál včetně dveří a další dva portály uvnitř věže, strop v pravé místnosti a podlahu v levé místnosti v přízemí. V dalším roce 2009 se nadace zaměřila na zastřešení věže. Byly zabezpečeny a ošetřeny jednotlivé prvky krovu včetně krytiny ze šindelů.

Dnes je věž přístupná veřejnosti. Práce má nadace však ještě hodně. Soudě podle pohledu na neutěšené okolí věže.

Ve věži jsou k vidění vystavené archeologické nálezy, výstava fotografií ze soutěže na téma věž v noci. Na několika panelech si můžete přečíst o historii věže, dřívějším stolování, technice vytápění, zabezpečení oken a dveří, archeologickém průzkumu atd.

Věž není žádnou rozhlednou, nestojí na vyvýšeném místě. Z jejího posledního patra je malými okny výhled západním směrem na řeku Bobr, severním směrem na gotický Kostel Svatého Mikuláše (św. Mikołaja) a na kostel Blahoslavené Panny Marie (Najświętszej Marii Panny). V dalších směrech není výhled příliš vábný. Pouze na zchátralou budovu a dokonce na vzdálenější divokou skládku. Okénka se dají otevřít, nemusí se fotit přes sklo. Připravte se na pěkný průvan.

Kolem věže vede zelená turistická značka ze Strzyźowiece k elektrárně Bobrovice I a dál do Jelení Hory.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na stravování nebo možnost občerstvení v Siedlęcine nespoléhejte. Pokud si nenesete vlastní zásoby, hlad a žízeň zaženete v sousední pět kilometrů vzdálené Jelení Hoře.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Věž je zajímavá po stavební stránce. Podobných středověkých památek v Evropě mnoho nenajdete. Ocenili jsme, že se za posledních šest let podařilo věž zrekonstruovat do současné podoby. Unikátní jsou malby staré téměř 670 let.

Ostatní informace

I když věž nestojí na vyvýšeném místě, při příjezdu do Siedlęcina ji hned uvidíte. Parkování je na vyhrazeném místě u věže zdarma.

Za vstup dospělí zaplatí 5 zł, ostatní s nárokem na slevu 3 zł. V pokladně se dají zakoupit mapy, publikace o věži (v češtině nemají), pohledy a různé suvenýry. Prohlídky po zaplacení vstupného probíhají samostatně bez průvodce. Nepůjčuje se ani tištěný průvodce. Informace si čte každý z malých panelů.

Více podrobností se můžete dočíst na stránkách http://wiezasiedlecin.pl/.