Slavnostní otevření centra Eden a Slavnosti jara, Bystřice n.Pernštejnem.

Kam a jak jedeme?

Předpokládám, že v Rožnovském skanzenu byl každý. Zjednodušeně se dá tento areál k němu přirovnat. Něco mu do Rožnova chybí, něco je navíc. Horácká vesnička s replikami původních domů včetně vnitřních expozic ho připomíná. Folklorní vystoupení rovněž. Děti tu najdou živá hospodářská zvířata a mnoho her. V Rožnově je pivovar samostatný ve městě, tady součástí centra. Ekocentrum je navíc. Ale nebudu porovnávat, je to přes některé shodné znaky stejně jiné.

Centrum EDEN – vzdělávací středisko cestovního ruchu, jak zní jeho plný a dlouhý název, vzniklo po dlouhých 8 letech prací v místní části Nový Dvůr Bystřice nad Pernštejnem. Ještě dnes není úplně vše v gala. Zbývá dosít trávu, dokončit pár zbývajících chalup a doladit některé drobnosti. Středem je rekonstruovaný původní statek Mitrovských, sestávající ze čtyř křídel ve čtvercovém půdorysu. Zastavíte-li se za hlavní vstupní bránou na jihu, se vpravo vedle ní nachází kovárna a stolárna. Před východním křídlem stojí hlavní pódium a v budově oddělení „Příběh půdy“ s různými půdními zajímavostmi a hrami pro děti i dospělé. Ve středu zadního-severního křídla stojí jednopatrová budova - zámeček s expozicí panského bydlení 19.stol., s průjezdem v přízemí do venkovní Horácké vesnice. Uprostřed dvora se zelená ostrůvek s několika původními stromy a nalevo, v západním křídle je důležitá výrobna Iontového nápoje – nefiltrovaného a nepasterizovaného piva jménem Mittrowsky. Ke zdravému pití patří tematicky i zelená lékárna, která je poblíž. My pochopitelně míříme prvně do pivnice nového minipivovaru, než se tam vytvoří fronta. Ochutnali jsme oba vzorky – klasicky spodně kvašené ležáky, světlý a polotmavý. Překvapily mně svou barvou. Bohužel z nedostatku času jsem se pak už nedostal ke zjištění, jaký slad do zvláštní, netypicky kávové barvy polotmavého ležáku použili. Dobře jsme udělali tímto začátkem. Sice jsme zmeškali oficiální zahájení s proslovy řady politiků v čele s předsedou vlády. Chápu, že to u takové akce musí být, ale určitě jsme o nic zajímavého, co ještě nevíme, nepřišli. Abychom v zahájeném systému pokračovali a viděli co nejvíce v daném čase, vyšli jsme ven na druhou stranu zadním východem. Levou stranu si zabraly nezbytné občerstvující stánky, napravo se rozkládají ukázky záhonků, zejména s českými bylinkami. Dál vedle cesty má pivovar vzorek nevelké samostatné chmelnice. Ta nám přitáhla oči, a proto jsme nějak minuli budoucí dětské přírodní bludiště. Ostatně ještě nedokončené. Několik místních výrostků nepochopilo význam místa a krátilo si cestu k lavičce přes čerstvě zasazené keříčky. Za chmelnicí se nachází pastvina s volně se pasoucím dobytkem. Níž stojí jízdárna s koňmi, zase něco pro děti, a stáj. Tady mělo nějaké velké, černě chlupaté zvíře hlavu strčenou do velkého pařezu, takže jsme se jali hádat, o co jde. Drahnou chvíli trvalo, než to zvedlo na okamžik hlavu, aby ji vzápětí zas vrátilo do pařezu. Evidentně se jednalo o neobvyklý druh krávy. Ani jsme nezahlédli rohy. Mohlo nás to napadnout. Protože kus vedle byl obrovský kus neméně tmavého bifteku. Ale skutečně kolosální obr. Až později jsme zjistili, že se jedná o sortu Aberdeen Angus. Slyšeli jste to někdy? No vlastně se v tom moc nevyznám, jen si pamatuji ještě ze školy, že v letech rychlého pokroku Sovětského Svazu nás učili o krávě Kostromské, co nadojila dvakrát víc, než jakákoli imperialistická.

Už zpočátku, hned při východu ze západního křídla, nás udeřila do očí zvláštní futuristická stavba. Styl se celkem hodí k expozicím uvnitř a napoví, čemu se věnuje. Zvědavě jsme tedy vlezli do útrob několikapodlažního Ekopavilonu, který je zajímavý a poučný nejen pro děti, ale i pro dospělé. Vnitřek je rozdělen do čtyř částí. Země, oheň, voda, vzduch. Vše je věnováno technologiím směřujícím k úsporám energií. Přitom je zajímavá i pro děti, které si tam různě s něčím hráli a cosi kutili. Kdybychom neměli Alzheimera, či v hlavě zaplněný harddisk, určitě bychom si něco víc odnesli. Nevýhodou této moderní stavby však je dost velké teplo uvnitř. Zvenku přes prosklené plochy pěkně pralo slunce. To také přispělo k našemu rychlejšímu průchodu. Venku, někde poblíž Ekopavilonu, se měl předvádět podle propozic dýdžej s nejnovějšími hity. Momentálně měl asi přestávku na svačinku, tak jsme nic nezahlédli ani nezaslechli. Určitě by o decibely nebyla nouze.

Odtud už nás čekala Horácká vesnice. Docela jsem na ni byl zvědav. Již zdálky vypadala pěkně. Chalupy jsem nepočítal, ale odhaduji jejich počet na asi tak 15. Ve fotografiích nejsou všechny. V každé sídlí jedno původní řemeslo, jímž je každá chalupa označena. Uvnitř jsou tato řemesla předváděna a vystaveny vzorky prací. V panském statku ve spodní části vyhrávalo smyčcové kvarteto Cappella Allegra, hrající v dobových kostýmech. Na horním konci, uprostřed návsi vedle zvoničky, vystupoval za doprovodu cimbálovky Majerán folklorní soubor Groš. Pro lidové zvyky a tance tu bylo dost místa a diváci se nemuseli nikterak tlačit. Do Panského dvora uprostřed původního Mitrovského statku jsme se vrátili zadním průjezdem pod zámečkem. Na nádvoří jsme odpoledne setrvali nějakou dobu při poslechu Ondřeje Havelky se skupinou Melody Makers. Při procházení celým areálem mi stále pod nos nebezpečně voněly nějaké dobré klobásy a také langoše. O žaludky návštěvníků je tu postaráno dobře. Ještě na rozloučenou jsme se rozhodli ochutnat další, pro nás neznámý výrobek dalšího blízkého pivovárku Medard z komplexu Borovinka v Domaníně, který jsme tu náhodou objevili. Jednalo se tmavý klasický ležák, s výraznější chutí karamelizovaného sladu. A hurá na vlak.

Za čím jedeme?

Po hubené sezoně a relativní turistické dietě přes zimu, kdy člověk chodí jen okolo domu a moc daleko se od něj nevzdaluje, jsme uvítali konečně zmizení bláta a První Jarní den. Využili jsme tohoto dne a u příležitosti Slavností jara a Slavnostního otevření centra EDEN v Bystřici nad Pernštejnem, jakož i pro mě neméně důležité akci - již nějakou dobu avizovaného zahájení bohulibé činnosti nového minipivovaru v tomto centru. Na základě těchto informací a pěkného počasí jsme se rozhodli celodenně vyrazit a strávit zde příjemně den. Přiznám se, že jsem byl mile překvapen rozsahem splňujícím motto pořadatelů „Nejen stálé expozice, ale také zábavné a poučné akce pro celou rodinu“.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V areálu je o návštěvníky komplexně postaráno. Od jídla a pití až po možnost ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překvapivé možnosti poučení a zábavy a to i pro děti.

Ostatní informace

Návštěva areálu je vhodná zejména pro rodiny s dětmi, dá se tu strávit klidně celý den. Za tento víkend ho navštívilo údajně sedm tisíc zvědavých návštěvníků. Provozovatelé plánují návštěvnost 20 tisíc osob za rok. V dubnu bude provoz jen o víkendech, v květnu Út,St, So,Ne, prázdniny denně, září víkendy a to vždy 9,30-18h. Vstupné dospělý 130,-, snížené 90,-, rodinné 280,- (1+2děti), rodinné 400,- (2+2), děti do 3 let zdarma. Ceny jsou mimo akce. Nejbližší akce jsou Dny země 18.-19.dubna. Ostatní info na http://www.centrumeden.cz