Středem vojenských Brd

Kam a jak jedeme?

Cyklovýlet je vhodný pro drsnější povahy (zvlášť za mizerného počasí). Zahájíme jej na nádraží v Hořovicích (cca 350m) (hlavní železniční trať Praha – Zdice – Plzeň). A hned od začátku budeme stoupat. Nejprve samotným městečkem, ale pak i dále po silnici (3,5 km) až do obce Podluhy (395m). Ani tady si příliš neodpočineme, protože nás čeká další táhlé stoupání (2,8 km) dál po silničce (společně s cyklostezkou č.0006) až do malebné vesničky Hvozdec (532m). Odtud nás ale čeká 1,3 km dlouhý sešup do osady Mrtník s krásnou kapličkou (420m). Zde opustíme cyklostezku, ale dáme se vlevo po zelené TZ kolem velkolepé Mrtnické skály proti proudu Červeného potoka až k hrázi nádrže Záskalské. Tady je možné i případné koupání. Opustíme zelenou a vyměníme ji za žlutou TZ, se kterou pojedeme podél břehů nádrže a za osadou Neřežín vnikneme do vojenského újezdu. Žlutá značka nás dovede až na parkoviště v blízkosti zříceniny hradu Valdek (od Záskalské 2,5 km; 565 m.n.m.).

Sotva si necháme ujít prohlídku malebné zříceniny, sídla pánů Zajíců z Valdeka, kterou navštívil i K.H.Mácha. Tu si můžeme zpříjemnit i zlézáním kamenného moře pod hradbami hradu. Ale měli bychom šetřit síly na další cestu.

Od parkoviště pojedeme dál po žluté, ale už po 350m ji opustíme (značka uhýbá vlevo, tady už opouštíme zpřístupněnou část vojenského újezdu) a budeme po silničce pokračovat dál rovně ještě 1,7 km. Vpravo mineme kouzelnou Valdeckou nádržku, ale my pojedeme až k první křižovatce, na které se dá odbočit vpravo (a vzhůru). Vystoupáme až do 630m a odtud pak již skoro po rovině budeme pokračovat dál (celkem 2,6 km), mineme odbočku Doprava a nakonec dojedeme na větší křižovatku (s Božími Mukami).

Aniž bychom měnili směr, za křižovatkou pojedeme stále rovně a po 300m se ocitneme na „letišti pod Hejlákem“(640m). Odtud už nás čeká 2,5 km stoupání na dopadovou plochu Jordán k pevnostnímu srubu CE, který si zahrál ve Svěrákově filmu Obecná škola (770m). Po dovádění kolem a uvnitř bunkru (doporučuji použít čelovky, je tam tma jak v pytli) se možná necháme zlákat k výstupu k dalšímu bunkru, který stojí na vrcholu kopce Houpák (794m), odkud je fantastický kruhový rozhled daleko do kraje (za dobrého počasí až k pohraničním horám). Pilnější z nás místo toho budou sbírat borůvky a brusinky (pozor na nevybuchlou munici).

Musíme ale pokračovat. Asfaltová silnička nás povede středem dopadové plochy a (jak jinak) začne zase brzy stoupat do 800m v sedle pod vrchem Jordán (826m).Nejspíše si odpustíme dobývat tento vrchol (stejně z něj není výhled), ale raději se trochu svezeme na křižovatku s cestou, zvanou Aliance (ze sedla je to 400m a 30 m výškových). Jakkoli by to bylo pěkné pokračovat po Alianci dále dolů, my naopak po ní začneme stoupat vzhůru necelý km až do sedla Dlouhý kámen (825m). Tady začíná dopadová plocha Tok a také odtud odbočuje lesní silnička (neasfaltovaná ani nedlážděná) vpravo. Vydáme se jen mírným stoupáním po ní a po 1700m dorazíme na mýtinu, kde stávala hájovna Carvánka (850m). Ta už tady ale není, zato nedaleko od původního stavení (a nádržky) vyrostla malebná lovecká chatka. Je sice nepřístupná, ale na lavicích před ní je příjemné posezení. Někteří (když už jsme tady) se mohou vypravit na samotný vrchol nejvyšší hory Brd, Toku (865m), který se skrývá vzdušnou čarou 300m odtud a je dosažitelný po dobře znatelné cestě. (Návrat stejnou cestou).

Občerstveni a odpočati se vydáme dále původním směrem a nejprve skoro po rovině, ale brzy stále ostřeji z kopce sjedeme po 3,5 km na křižovatku s další lesní silnicí – tentokrát se živičným povrchem (738m). Zahneme na ní doleva a sjezd pokračuje již mírněji na další křižovatku ještě 1 km. Těsně před křižovatkou mineme studánku s pitnou vodou (vpravo od cesty). Na křižovatce opět zahneme, tentokrát vpravo a sjíždíme dál – až tam, kde cestu křižuje Pilský potok (676m). Odtud bohužel nám nezbývá než zase vyrazit do kopce. Aniž bychom asfaltku opustili, po 1,6 km dorazíme na rozsáhlé louky v místě zvaném Skelná Huť (715m). Skelná huť zde skutečně bývala a provozoval ji v 18. století Tobiáš Matěj Adler, známý i z knih K.Klostrmanna (Skláři). Dnes už je tu jen stodola a dvoupodlažní seník – a veliká douglaska – a také studánka plná výborné vody.

Po krátkém osvěžení tady opustíme asfaltku (zahýbá doleva dolů) a vydáme se po lesní cestě zvané podle pytláka, který ji prý používal „Kormundovka“ přímo dopředu (a mírně vzhůru) JV svahy vrchu Brdce (839m). Z cesty neodbočujeme, ale když projedeme kolem mohutného seníku s nápisem „Na Havelské“, začneme pokukovat vlevo od cesty. V těch místech se totiž skrývají prameny brdského veletoku Litavky. Pramenu si ale asi nejspíš nevšimneme a tak budeme pokračovat po Kormundovce dál až na křižovatku (758m), kde narazíme na cyklostezku č.8190. Teprve zde se vracíme do částečně zpřístupněné části VVP Brdy. Od Skelné Hutě sem to jsou necelé 3 km. Po značené cyklostezce uhneme vlevo a budeme postupně klesat severními svahy vrchu Plešec (786m) – až na silnici, spojující osadu Nepomuk s obcí Láz (2,3 km). Klesání tím nekončí. Po silnici pojedeme doleva až do Lázu k restauraci (Gril) a prodejně potravin (2 km; 585m). Tady máme opět příležitost k odpočinku, ale cesta ještě nekončí. Za restaurací z cyklostezky odbočíme vlevo, přejedeme most přes mladou Litavku a hned za ním odbočíme opět vlevo – a samozřejmě zase vzhůru. Po úzké a stále stoupající silničce projedeme až posledním stavením obce a k hájovně Žernová (1,1km;640m). Tady bychom měli zase narazit na zelenou TZ a po ní (a po lesní cestě pokračující naším směrem) pak po 2,3 km dorazíme pod hráz Pilské nádrže. Na konci hráze se napojíme na asfaltku (zahneme vpravo) a krátce na to dorazíme k rozcestí pod Pilskou (660m). Odtud, stále po zelené budeme dále klesat směrem do Bohutína, kam také po 2,7 km přijedeme. Je tu možnost občerstvení v několika restauracích. Zelená značka nás dovede až na náves a křižovatku s hlavní silnicí I/18 Příbram – Rožmitál p.T. Na tu zahneme vlevo a spolu s cyklostezkou Greenways Praha – Wien pojedeme ještě 2 km k Vysokopeckému rybníku a jeho hrázi. (Tady je ukryta další restaurace). Pak přejedeme hráz a značenou cyklostezkou pokračujeme lesoparkem Litavka podle meandrů této říčky až pod Březové Hory. Jejich uličkami se protáhneme (a možná, že neodoláme některým svodům, třeba stylové hornické restaurace „Na vršíčku“) a brzy již sjedeme k příbramskému vlakovému nádraží, odkud se již dostaneme (asi značně uondáni) domů. A budeme mít za sebou docela perných 53 km.

Za čím jedeme?

Cyklovýlet nejatraktivnější částí Středních Brd. Prohlédneme si cvičné bunkry na Jordánu, zříceninu Valdeku, navštívíme nejvyšší horu Brd, louky na Skelné Huti, po stopách pytláka Kormundy možná objevíme prameny Litavky, prohlédneme si kouzelnou Pilskou nádrž uprostřed lesů a projedeme několika podbrdskými vesnicemi.

POZOR: výlet vede z větší části v nezpřístupněné části VVP Brdy, vstup jen na vlastní nebezpečí! Mimo víkendy může být pohyb na a v okolí cílových ploch (Jordán a Tok) vysloveně nebezpečný!! Na cílových plochách neopouštějte komunikace.

Častá stoupání a sjezdy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvit se je možné v Hořovicích, Podluhách, v Lázu, Bohutíně, na Vysoké Peci, a v Příbrami včetně Březových Hor.

Ubytování je možné v Hořovicích, v Lázu, Bohutíně a v Příbrami. (Penziony, hotely).

Přírodní koupaliště jsou v Hořovicích, v nádrži Záskalská, v Lázu, Bohutíně, na Vysoké Peci a v Příbrami (Nový rybník). V Příbrami je také aquapark.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Náročný výlet, který vede krásnou a téměř panenskou přírodou, daleké rozhledy, třeskutá romantika, houbařský ráj - a také trocha adrenalinu.

Ostatní informace

POZOR: Výlet je možno absolvovat pouze o víkendech a svátcích. Vede jak ve zpřístupněných částech VVP Brdy, tak ale i po komunikacích v NEPŘÍSTUPNÉ oblasti. Protože trasa vede po (a kolem) dvou dopadových ploch (Jordán a Tok), ve všedních dnech tu mohou probíhat i Ostré střelby a bombardování (Jordán). Na dopadovkách neodbočujte z komunikací!

V případě dobrého počasí a daleké dohlednosti budeme odměněni fantastickými výhledy - zejména z Jordánu. Za mizerného počasí si koledujeme o "malér", v zimě je většinou celá trasa pro cyklisty nesjízdná (množství sněhu a závěje na Jordánu a Toku), ledovka.

Doporučujeme: V září 2011 vydala Geodézie On Line, s.r.o. mapu Brd v měřítku 1:25.000(!), která zobrazuje jak území současného vojenského újezdu, tak i Třemšínské Brdy. Vřele doporučuji!!