Kam a jak jedeme?
Poprvé jsme Šumperk navštívili
v lednu 2014, když jsme vyrazili na lyže do Jeseníků. Bylo to bohužel v době, když nebyl žádný sníh, tak jsme hledali náhradní program. Proto jsme vyrazili i do Šumperka. Při letošní
návštěvě Moravy jsme Šumperkem procházeli, když jsme se vraceli
z výletu z
Bludova přes rozhledny Brusná a
Háj na nádraží v Šumperku. To jsem si uvědomila, jaké je to skutečně krásné a zajímavé město. Dokonce i fotky ze zimy 2014 jsem našla.
Za čím jedeme?
Šumperk je okresní město v podhůří Jeseníků. Leží na řece Desná, na důležité silniční křižovatce. Odtud se dostanete na sever přes
Jeseníky do stejného města,na jih pak do
Olomouce, na západ do Hradce Králové a na východ do Bruntálu.
Přesné datum založení města není známo. Podle historických průzkumu však spadá do doby mezi lety 1269 – 1276. První písemná zmínka je z r. 1281, kdy zeměpanský správce Jeneč ze Šumperka sídlil v menším hrádku na okraji města. Brzy po založení města sem přišli dominikáni, kteří si na okraji města r. 1293 založil klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie. R. 1553 byli vyhnáni a z kláštera se stal sklad soli a kožešin. Dnes je v bývalém klášteře Střední zdravotnická škola.
V okolí města se vyskytovala naleziště drahých kovů. Horní právo, kterým se stanovila pravidla pro dobývání nerostných surovin, získal šumperský statek již r. 1340. V r. 1391 město získalo řadu práv a výsad, dokonce i mílové právo, které šumperským řemeslníkům zajišťovalo výrobní monopol a stálý odbyt zboží. Dokonce 68 šumperských měšťanů získalo várečné právo. Tím se dostalo téměř na úroveň královských měst.
V 15. století došlo k rozvoji řemesla. Díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí byl r. 1442 uznán cech soukeníků, r. 1472 cech pláteníků. Někdy v té době byl pravděpodobně postaven v Šumperku hrad, dokonce se uvažuje o době už mezi lety 1340 – 1360. V majetku Bernarda z Cimburka je uváděn v r. 1447. Byl častokráte přestavován, v 15. a 16. století Žerotíny, kteří ho upravili na renesanční zámek. Když r.1569 vyhořel, byl ještě obnoven a sloužil ještě nějaký čas hospodářským účelům. Pak už jen chátral. Po přestavbě v letech 1840–80 je využíván pro školství. I dnes je tam střední škola.
Za Žerotínů r. 1513 byly okolo města postaveny hradby, jejichž část se zachovala do dnešních dnů. Mezi měšťany a chamtivými Žerotíny docházelo ke sporům. Nakonec vyhráli měšťané a Šumperk se r. 1562 stal královským komorním městem. Žerotínové se odstěhovali do Velkých Losin.
Konec 16. století byl však pro město tragickým. Zasáhly ho tři morové epidemie a katastrofální povodeň. Ani v 17. století to nebylo lepší. Po bitvě na Bílé hoře, kdy město podporovalo české stavy, přišlo o svá královská privilegia a stalo se poddanským městem Lichteštejnů. Během třicetileté války Švédové město vyplenily, r. 1669 čtyřdenní požár zničil prakticky celé město a velkou část předměstí. Přesto se obyvatelé nenechali zlomit a do konce století vybudovali město znovu. Císař Josef I. udělil šumperským pláteníkům privilegium vyrábět speciální látky mezulán a barchet. Na to navázalo v 80. letech 18. století zavedení manufakturní výroby. Klapperothova textilní manufaktura na výrobu manchestru a duchestru byla první svého druhu v rakouské monarchii. Ve městě se vyráběl ještě damašek, plyš, samet a trip, speciální lesklá látka na sváteční obleky, která se vyráběla pouze tady.
Do města přicházeli bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří si zde nechali stavět honosné paláce, na jaké byli zvyklí ve Vídni. Po odsunu německého obyvatelstva však město také museli opustit, jen ty nádherné domy po nich zbyly. Došlo tím k výraznému snížení počtu obyvatel. Přesto se město stalo důležitým hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. R. 1991 bylo zanedbané historické centrum města vyhlášeno za městskou památkovou zónou. Začalo se mohutně opravovat a tak v současné době vidíme jen krásné město, plné památek a zajímavých objektů.
My jsme se rozhodli si město projít po prohlídkové trase
Po stopách Malé Vídně, která byla zřízena r. 2013. Patří sem vily a paláce, které zde postavili bohatým šumperským podnikatelům významní vídeňští architekti. Trasa se nechá projít s mapkou, kterou získáte v infocentru, nebo s aplikací pro chytré mobilní telefony. Mapku i povídání o jednotlivých zastaveních si můžete vytisknout na
https://www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/po-stopach-male-vidne.html. U jednotlivých zastaveních jsou hezky udělané tabulky s informacemi v češtině, němčině i angličtině. Jen mne zarazilo, že někdy se názvy domů na tabulkách liší s názvy domů na výše uvedeném odkazu prohlídkové trasy.
Trasu jsme si upravili a propojili i s dalšími zajímavostmi na trase. Ve městě je totiž ještě další okruh Kde žily čarodějnice, který připomíná hrůzy čarodějnických procesů. Ty byly v českých zemích ojedinělé. Dotkly se však oblasti Jesenicka a Šumperska, kde převládalo německé obyvatelstvo. Právě ze Slezska sem pronikla pověra o moci čarodějnic. Když zdejší děkan Kryštof Alois Lautner vystoupil na obranu čarodějnic, byl sám r. 1685 upálen. K posledním procesům došlo v Šumperku roku 1696. Těmito procesy se nechal inspirovat Václav Kaplický ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnic.
Ve městě je i řada dalších zajímavých objektů, takže jsme z vytyčené trasy občas odbočovali.
Do Šumperka jsme přijeli vlakem. Současná budova
nádraží je z r. 1900. Od nádraží jsme pokračovali
ulicí 17. listopadu, kde jsou zastavení naučné trasy i další domy, které nás zaujaly. Okolo
hotelu Grand zatáčíme vpravo do ulice Čsl. Armády 1, kde je bývalá nádherná novoklasicistní
Sieglova vila. Vracíme se zpátky k
evangelickému kostelu. Prakticky proti kostelu (Hlavní třída 31) je neoklasicistní
budova bývalého německého gymnázia z r 1895. Nyní je tam Obchodní akademie. Proti škole jsou
Sady 1. máje. Prakticky jsme je měli stále na očích. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1979 až 1984, ve střední části byl postaven Dům kultury. Na severním okraji parku je pak
bývalý Pavlínin dvůr, dnes Vlastivědné muzeum. Vracíme se k Obchodní akademii a Šmeralovou ulicí okolo
budovy bývalého pivovaru jdeme k
pravoslavnému chrámu v ulici K. H. Máchy. V
Bezručově ulici vidíme zajímavé vily. Vracíme se Puškinovou ulicí a pokračujeme ulicí K. H. Máchy až do Jiráskových sadů, kde je
kostel sv. Barbory. Terezínskou ulicí projdeme na Hlavní třídu k divadlu - k bývalému
Německému spolkovému domu. Od divadla se po Hlavní třídě vracíme ještě kousek zpátky k č. 19 – k bývalému
domu Ottokara Katzera, ale pak pokračujeme na druhou stranu, až ke křižovatce s Krátkou ulicí, kde je bývalý
Stafanyho dům. Krátkou ulicí přecházíme na Slovanskou okolo
bývalého kina a lékárny. Slovanskou se vracíme do ulice Generála Svobody k bývalým
Oberleitnerovým palácům. Třetí palác je za rohem ve Starobranské ulici. Tou procházíme až k
náměstí Míru. Tam je nejkrásnější budova města –
radnice. Je tam řada dalších hezkých domů, proto náměstí obcházíme. Náměstí opouštíme Radniční ulicí ke
kostelu Zvěstování Panny Marie.
Pokračujeme Kladskou a Bulharskou ulicí, kde je
Geschaderův dům, také Evropský dům setkávání. Patří k nejvýznamnějším památkám města. Právě tam se odehrávaly čarodějnické procesy - příběhy a osobní tragédie konkrétních šumperských obětí. Ve sklepních prostorách je
expozice Čarodějnické procesy, kde se dozvíte většinu informace o těchto hrůzných procesech. Tady je nejen zastavení okruhu Kde žily čarodějnice
http://www.navstivtejeseniky.cz/trasa-program/kde-zily-carodejnice, ale i zastavení Čarodějnické cyklotrasy, která vede po stopách čarodějnických procesů od Mohelnice přes Šumperk a Jeseník až do Zlatých Hor.
Ještě jsme se na chvíli zastavili v Bulharské ulici a pokračovali Zámeckou uličkou ke kostelu sv. Jana Křtitele. Obešli jsme Kostelní náměstí, prošli Hanáckou ulicí okolo bývalého Seidlova paláce do Černohorské ulice, kde se konaly další čarodějnické procesy. Průchodem jsme prošli do Lužickosrbské ulice. Prošli jsme přes náměstí ještě jednou okolo radnice a odbočili do Valašské ulice. Před kostelem sv. Jana Křtitele jsme sešli po zámeckých schodech do parku pod hradbami a prošli se pod hradbami až k zámku, kde je dnes střední škola. Přes Husovo náměstí a Žerotínovou ulicí jsme přešli kruháč. Okolo budovy ZUŠ jsme odbočili do Lautnerovy ulice, téměř v přímém směru – ulicí Ležáky jsme došli na Masarykovo náměstí a Jeremenkovou ulicí a ulicí 17. listopadu se vydali k nádraží.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V Šumperku jsme nejedli. Když jsme tam byli v zimě, měli jsme jídlo zajištěné v Jeseníkách. Víc jíst jsme nepotřebovali. Letos o velikonocích, konkrétně v pondělí, jsme zase nemohli otevřenou restauraci najít, a to jsme prakticky prošli přes centrum. Jen u nádraží byl nějaký bufet s pivem asi na stojáka. Tam se nám zase nechtělo.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Město je moc hezké, památky mají hezky popsané. Jenže bez připravené mapky se špatně hledají.
Ostatní informace
Ze Šumperka se nechá vyrazit na výlety do Jeseníků. Vlak odtud jede přes
Velké Losiny,
Loučnou nad Desnou až do
Koutů nad Desnou. Městem prochází i řada turistických tras, po kterých se dostanete např. na rozhlednu Háj - po žluté a zelené (3,5 km), přes zříceninu hradu Bludov do
Bludova po modré (6 km) nebo na druhou stranu přes ptačí pozorovatelnu Třemešské rybníky k zámku Třemešek (5,5 km). Možností je však víc.
Na závěr několik zajímavostí:
R. 1966 byl v Šumperku vyroben první československý umělý diamant. Tím se Československo stalo 6. státem na světě, který toto zvládl.
V Šumperku se mimo jiné narodily dvě skutečně významné osobnosti:
- r. 1968 se zde narodil Jiří Dopita, olympijský vítěz z Nagana (1998) a trojnásobný mistr světa.
- r. 1973 se zde narodil Aleš Valenta. Ten získal zlatou medaili v akrobatickém lyžování na ZOH 2002 v USA.
Poslední aktualizace: 4.5.2020
Šumperk – okruhy Po stopách Malé Vídně a Kde žily čarodějnice na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Šumperk – okruhy Po stopách Malé Vídně a Kde žily čarodějnice
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!