Tunklovo Brníčko aneb pocta gotickým freskám

Kam a jak jedeme?

Cílem našeho výletu je obec Brníčko, ležící mezi městy Šumperk a Zábřeh. Brničko se rozkládá na úpatí kopce, kterému vévodí zřícenina gotického hradu ze 14. století. Historie této nevelké vesnice se šesti stovkami obyvatel bývá nejčastěji spojována s významným moravským šlechtickým rodem Tunklů z Brníčka a na Zábřehu. Tento vojensky i politicky úspěšný rod se údajně neštítil ani činnosti běžných lapků a i díky tomu – alespoň podle starých pověstí – velmi zbohatl. Dokonce tak, že se jeho zástupci stali oblíbenci krále a dotáhli to až do funkce purkrabího Pražského hradu. Zřejmě v Čechách odjakživa platilo, že žádné peníze nesmrdí a jsou vždy až na prvním místě.

Díky uvedené poloze Brníčka dorazil největší počet účastníků této akce – pokud nepočítáme místní, kteří byli mnohdy silně zaskočeni tím, že jejich stálá místa v kostele jsou obsazena nějakými cizáky - od Šumperka a od Zábřeha. Byli vidět pěší, cyklisty i ty, kteří přijeli auty nebo ze Šumperka vypraveným historickým autobusem. Přímo ze Zábřeha sem vede červená TZ, ze Šumperka pak modrá TZ.

Za čím jedeme?

Naším hlavním cílem však tentokrát není ani romantická zřícenina nad Brníčkem ani krásná okolní příroda, ale zdejší nenápadný venkovský kostelík Narození Panny Marie. Původně se dokonce jednalo jen o kapli a kostelem se tato stavba nazývá až od roku 1672. V této chvíli si možná někteří pomyslí, že se pisatel tohoto článku musel na rozumu pominouti nebo k jiné duševní poruše dojíti. Tento kostel u cesty totiž většina lidí míjí takřka bez povšimnutí. A přitom se jedná o jedinou památku na Šumpersku (a to byl svého času šumperský okres největším správním celkem tohoto typu v celé ČSSR a chvíli i ČSFR), která se může pochlubit tím, že pochází z období, kterému panoval románský sloh.

Orientovaný jednolodní kostel v Brníčku vznikl totiž zřejmě někdy na počátku II. poloviny 13. století a hlavně díky tomu je již od roku 1958 památkově chráněn. Jedná se tak o jednu z nejstarších sakrálních staveb střední a severní Moravy. Dnes jej však vidíme v podobě velkých barokních úprav z 18. století, kdy byla zvětšena okna, přistavěna čtyřboká sakristie a věž a proražen západní vstup v podvěží. Apsidové kněžiště, oddělené od lodi vítězným obloukem, je zaklenuto valeně s konchou a najdeme v něm výklenkové sanktuárium s tepanou mříží. V západní části lodi je umístěna dřevěná hudební kruchta na litinových pilířích. Celý kostelní areál je ohrazen zdí z lomového kamene se vstupní bránou z 18. století. Brána, ohradní zeď i klasicistní kříž z roku 1796, tyčící se před kostelem, jsou rovněž památkově chráněny. Ani toto všechno však není důvodem naší cesty.

Druhou dubnovou neděli totiž vypukla v Brníčku velká sláva, která sem přitáhla tolik lidí, že kostelík praskal ve švech a sami pořadatelé – kterými byla obec Brníčko, Klub českých turistů v Šumperku a Národní památkový ústav – zůstali jejich počtem zaskočeni. A důvod slavit skutečně byl. Zkrátka a dobře; v kostele se mělo malovat, ale ještě předtím se nakouklo pod omítky. K překvapení všech se zjistilo, že pod bílou omítkou se nacházejí další vrstvy. Včetně omítek raně gotických i těch s freskami, pocházejících také z období, kdy se na hradě i v podhradí na koních proháněli Tunklové a „temná“ gotika seděla neochvějně na trůnu, který měla časem ovládnout „zářící“ renesance. Unikátní je zejména fakt, že tato fresková výzdoba dokládá, že barokní přestavba kostel zasáhla méně, než se čekalo a naopak, že návštěvníci Brníčka – a zejména hospody U Kouřilů (Tondovi teď jistě stoupnou tržby) - nevědomky procházeli kolem opravdu cenné a staré historické památky.

Návštěvníci dostali v rámci akce Tunklovo Brníčko jedinečnou možnost prohlédnout si - samozřejmě s odborným výkladem – dvě významné historické památky nadregionálního významu. A nejde jen o to, že středověké fresky, pocházející zřejmě z 15. století, byly odkryty restaurátorem Dušanem Rohlíkem teprve před necelým měsícem, ale i o vše ostatní, co se kolem této události točilo. Všichni zúčastnění jsme však patřili mezi první, kteří si mohli prohlédnout fresky i celý interiér místního, dvacet metrů dlouhého a sedm metrů širokého, kostela. Však jsme toho také – alespoň někteří - náležitě využili a vyšplhali se na kruchtu, do podkroví i ke Zvonům ve věži.

Přesto, že organizátoři akce označili nález fresek za objev pokladu, byli možná někteří trošku zklamáni. V žádném případě zde nejsou k vidění velkoplošné freskové výjevy, ale zatím jen sondy, které ukazují rozsah výzdoby. Z toho je jasné, že presbytář i vítězný oblouk jsou „vymalovány“ kompletně a že ikonografická tématika fresek se točí kolem Panny Marie a dalších světců. Odborníci doufají, že by fresky mohly prozradit i nějaké pikantérie z dějin obce i hradu. Uvidíme, veškeré bádání teprve začíná. A to nejsou tyto hodnotné fresky jediným objeveným pokladem. Tím druhým je kamenný artefakt, zřejmě část původního románského portálu původního kostela. S významem obou nálezů seznámila – po úvodu pana starosty - přítomné Jitka Štáblová ze šumperské pobočky Národního památkového ústavu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Naše miniskupinka se nasytila doma, ale většině turistů, pocházejících z této oblasti, je dobře známa místní restaurace U Kouřilů, kterou mohu i já plně doporučit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý program pokračoval odpoledne na hradní zřícenině, kde turisté z KČT sehráli malé divadelní představení s pověstí o Jiřím Tunklovi. Po skončení této kostýmové show přišla na řadu ještě přednáška Radima Vrly z Národního památkového ústavu v Kroměříži o hradu Brníčko. Vzhledem k tomu, že se jedná o autora publikace o dějinách této památky, je jeho účast na akci více než oprávněná. A aby toho nebylo málo, pan Hlavatý dovezl seniory z KČT historickým autobusem Praga, který ještě neměl blinkry, ale – jak pravila má choť - „mávající ručičku“. Tím pak zájemce vozil na okružní jízdy Brníčkem a „vybrané“ peníze by měly být určeny turisticky-charitativně, např. na pomoc vyhořelé chatě Libušín.

Všem zúčastněným stranám bylo celou dobu jasné, že o – nově přeceněný – kostel v Brníčku je nutné se postarat. Což znamená zajistit co největší objem finančních prostředků. Nákladné je samotné odkrytí fresek, ale zejména jejich restaurování a konzervace. Pokud by se to podařilo, má Šumpersko další zajímavou turistickou atrakci. Bude jistě zajímavé sledovat, co se bude dít dál a kolik peněz na uchování této památky dalším generacím poskytne stát, EÚ a různé fondy, které jindy cpou neuvěřitelné peníze do naprostých zbytečností. Já osobně doufám, že se při výletech do Brníčka budeme – již v době nedaleké - potkávat a společně obdivovat krásné gotické fresky v celé východní části kostela Narození Panny Marie.

Ostatní informace

Celá akce byla bezplatná. Záleželo na každém jednotlivci, kolik přispěje na turistickou charitu nebo vhodí do kasičky v kostele.