Vodopád Skok ve Vysokých Tatrách.
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
V překrásné Mlynické dolině je jeden z nejkrásnějších a nejvyšších vodopádů Vysokých Tater. Samotné jeho jméno Skok již předem dává ve známost, že se jedná o mimořádný přírodní úkaz. Vodopád padá z třicetimetrové výše a má ještě menšího bratříčka. Nejkrásnější pohled objeví návštěvník v době tání sněhu za vyššího stavu vody. Tehdy se voda valí z prahu na skále a vytváří nádherný vodní závoj. Nad vodopádem je Pleso nad Skokem, ke kterému lze dojít po zajištěné cestě okolo vodopádu. Pod vodopádem malá říčka či potok Mlynice vtéká do Plieska pod Skokom a bouřlivě pokračuje mezi klečemi k jihu. K vodopádu se chodí ze Štrbského plesa, jedná se o méně náročnou túru s převýšením 400 metrů. Pomalou chůzí se dá cesta zvládnout během 3 až 4 hodin.
Za čím jedeme?
Vycházíme ze Štrbského Plesa k hotelu Fis nedaleko skokanských můstků. Odtud již lesní, hodně kamenitou cestou, jdeme Mlynickou dolinou po žluté značce. Poslední budovou je zastřešený vodní zdroj po pravé straně a poté již následuje smrkový les. Ten je stále nižší a řidší a postupně se mísí s klečí. Občas věnujeme obdiv borovicím limbám a posléze se dostaneme pouze do království kosodřeviny. Odtud se otevírají pohledy, jak na okolní štíty tak i k jihu do hlubokého údolí. Bohužel dnes je pro nás většina těchto pohledů ukryta v mracích šedočerného zabarvení, ze kterých stále více prší. Pár set metrů od vodopádů je již cesta pokrytá sněhem a také déšť přechází do pevného stavu. Jsme u vodopádu a jen na chvíli je nám dovoleno udělat pár fotek. Po několika minutách jej překrývá sněhová záclona a jsme rádi, že vidíme alespoň na cestu. Sněhu přibývá a stává se z něj souvislá pokrývka. Je nepříjemně mokrý a vítr jej přímo s rozkoší na nás lepí bez ohledu, že máme pláštěnky. Mokro začíná být i v botách a tak jsme rádi, že jsme zpátky ve vyšším lese. Sníh se opět mění v déšť a naše cesta se proměnila v docela slušný potok. Konečně asfalt pod nohama je tentokrát přijat s povděkem a nádraží ve Štrbském Plese je milým zakončením cesty k vodopádu Skok.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Počítali jsme s krátkou cestou, která se díky počasí hodně protáhla. I přes bezpočet možností na Štrbském Plese je dobré mít malou svačinku s sebou. Napít se dá z mnoha potůčků, které jsou snad všude. Ubytování ve Vysokých Tatrách je dobré mít zajištěné předem. My jsme bydleli v Tatranské Štrbě.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Vysoké Tatry jsou krásné za každého počasí. I když člověka sníh doslova dusí, má každá túra něco do sebe a občas se vždy objeví nějaká skrytá krása. Třeba muchomůrka ve sněhu nebo sem tam pohled na některý ze štítů v okolí.
Ostatní informace
I když za normálního dne by se celá cesta dala zvládnout za tři hodiny, může počasí udělat čáru přes rozpočet. S občasným schováním pod větvemi limby nám cesta trvala asi čtyři a půl hodiny. Východiskem je Štrbské Pleso, kam se v době uzavření cesty za vodopád musí turista i vrátit. Ve sněhu se hlavně v horní části cesty musí dávat pozor. Ale to v horách vlastně všude i když kalendář oznamuje začátek září.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Vodopád Skok ve Vysokých Tatrách.
