Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Lázně Libverda jsou jedním ze zajímavých a vyhledávaných míst Frýdlantska. Při pohledu do minulosti se lze dopátrat, že první písemná zmínka je z roku 1381. Tehdy tady byla osada Lybenwerde. Jak to tady asi vypadalo lze zjistit z překladu názvu, který znamená „ milý ostrov uprostřed bažin“. Pozdější německý název Bad Liebwerda je tím, od kterého se došlo k názvu současnému. Když nedaleká Hejnice, coby poutní místo, získávala na věhlasu, tak i zdejší pramen zvaný Boží voda nezůstával opomenut. Od 15. století byly známy léčebné účinky zdejší vody a údajně i Albrecht z Valdštejna si ji nechával dovážet pro svoji potřebu. Na vznik lázní se ale čekalo až do druhé poloviny 18. století.
Zřejmě prozíravost majitele frýdlantského panství Jana Kryštofa Clama byla u zrodu první léčebny. V roce 1785 byl proveden chemický rozbor vody prvního pramene. Mezi roky 1786 až 1818 byly objeveny další prameny, které dostávaly jména příslušníků rodiny Clam – Gallasů. Byly postaveny první lázeňské budovy a zámeček. Stavebními slohy byl empír a klasicismus. Lázně si postupně získávaly velmi dobrou pověst. V roce 1799 se zde měl zastavit i císař Josef II. V 19. století se tady léčili významné osobnosti. Například v roce 1807 to byla ruská velkokněžna Anna Fedorovna. Mezi roky 1840 až 1843 se zde léčil Josef Jungmann a následně i další osobnosti, jako Maria von Weber, Alexandr Humbolt, Franz Kafka, Jan Masaryk a mnoho jiných. Současnost sice lázeňství moc nepřeje, ale stále sem pacienti přijíždějí.
Silnice od Hejnice je snad postavená podle pravítka a první, co návštěvník uvidí je velké parkoviště po pravé straně. Obec je ukryta v údolí Libverdského potoka a stavení jsou rozložena na jeho obou březích, v délce kolem 1,5 km. Lázeňský areál je v západní části obce. Naše první kroky vedou ke vchodu do parku, který střeží dva bělostní lvi a to teprve od roku 2008. Samotný park je udržovaný a rostou tu běžné druhy okrasných dřevin. Novou je v parku i socha Albrechta z Valdštejna. Příchod ke kolonádě také hlídají dva lvi. Scházíme po schodišti k prostoru, který je obklopen domy a dvoukřídlou kolonádou. Altány ukrývají prameny, které jsou volně přístupné a lze je ochutnat. Je až moc lákavé sednout na lavičku a užívat si lázeňské pohody. Západněji, na druhé straně ulice, je zámeček.
Lázně a obec od sebe odděluje silnice. Stěna zadržující svah má i další využití. Jsou tady umístěny symboly okolních obcí a busta Josefa Jungmanna. O něco dál nacházíme informační centrum. Velmi ochotná a milá paní má o okolí a obci hodně znalostí. Navíc nás vybavuje mapkami a povídáním o Libverdě. Zbývá zajít k Obřímu sudu. Ten je jistě turistickým lákadlem. Stojí na návrší severně od obce a to již od roku 1931 a slouží jako restaurace . Je vysoký 11 metrů, dlouhý 14 metrů a na něj navazuje další přístavba. Ze vsi jdeme po žluté, část svahu zdoláváme po schodech a nad vsí přecházíme silnici s hezkou alejí a po louce docházíme k Obřímu sudu. Z nedaleké vyhlídky „Dobrého ducha Muhu“ se nám otevírá hezký pohled na obec a její okolí. Náš výlet je skoro u konce a zbývá najít něco dobrého k snědku.
Měli jsme chuť zajít si na oběd do Obřího sudu. Při pohledu na jídelní lístek, od kterého k nedalekému stánku chvíli před námi odešla skupinka cyklistů, jsme jaksi přestali mít hlad. Seběhli jsme do údolí a v místní hospůdce nedaleko informačního centra jsme se výtečně najedli i napili za přijatelnější cenu. Nedá se také odolat vůni lázeňských oplatků. Ty jsou přímo z pekárny a lze je koupit v areálu lázní. Bydleli jsme v nedalekém Tanvaldu, v jeho místní části Žďár, v pensionu Akron.
Lázně Libverda jsou zajímavým a hezkým místem pod Jizerskými horami. Lázně jsou sice tak trochu mini, ale je to roztomilé a příjemné prostředí. Když to vše dáme dohromady, tak se nám tady moc líbilo. Jen ten jídelní lístek byl tak trošku šok.
Hezká vycházka do 5 kilometrů s převýšením okolo 100 metrů je nenáročná. Hezké jsou výhledy z návrší nad obcí. Mapa KČT, která tuto oblast zahrnuje, má č. 20 – 21 a název Jizerské hory a Frýdlantsko.