Výlet do Nového Bydžova.

Kam a jak jedeme?

Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k poznání něčeho zajímavého. Chlumec a Karlovu Korunu už dobře známe, ale zcela neznámou je pro nás Nový Bydžov. A tak z Chlumce míříme po dvojce č. 327 k severu. Před námi se otevírá rovina se sem tam nějakou malou výšinou. Provoz je bezproblémový a tak přibližně po patnácti minutách máme tabuli s označením Nového Bydžova za zády. Silnice, po které jsme jeli nás přivedla přímo na náměstí. Kdysi královské město, které vyrostlo na pravém břehu řeky Cidliny někdy na začátku 14. století se hodně proměnilo. Ale zcela jistě se i tady najde něco zajímavého a hezkého.

Za čím jedeme?

Naše vycházka městem začíná na Masarykově náměstí. Na jeho západní straně je novogotická radnice, která byla postavena mezi roky 1862 až 1865. Najde se tu i několik zajímavých, většinou patrových domů, mezi kterými vyniká secesní budova spořitelny. Ve středu náměstí stojí barokní mariánský sloup z roku 1716. Náměstím procházejí silnice ze všech světových stran a tak je tu, co se provozu týče, dosti živo. V rohu náměstí u spořitelny objevujeme studnu. Ještě nahlížíme do interiéru radnice a odtud Komenského ulici jdeme ke kostelu. Původně gotická svatyně je z let 1305 – 1311 a je zasvěcena sv. Vavřincovi. V roce 1680 byla barokně upravena a rozšířena. Dnešní podoba má být po opravě v roce 1772. Kostel má vysokou věž a další vížka je na hřebeni střechy. Při dolní části střechy je rozmístěno několik barokních soch. Další hezké baroko v podobě soch a křížů je v okolí kostela. Jižně od kostela jsou školy. Znovu přes náměstí a uličkou k severu se dostáváme do parku. V parku stojí dvě zajímavé stavby města. Tou první je barokní kostel se dvěma věžemi z let 1717 až 1726. Je uzavřen a ne zcela v dobrém stavu. V okolí kostela je opět několik soch z období baroka. Blíže ke středu města je synagoga, která se změnila v českobratrskou modlitebnu. Zajímavý jak velikostí tak i námětem je pomník padlých nedaleko synagogy. Výčet památek lze doplnit o novogotický hřbitovní kostel, který se stavěl od roku 1898 až do roku 1901. V ulici Boženy Němcové je městské muzeum. Socha Aloise Jiráska je z roku 1933 a zdejší divadlo bylo postaveno v roce 1924. Jižně od náměstí, blízko Revoluční třídy, je židovský hřbitov, založený v roce 1520. Je tu i vojenský hřbitov pro padlé v roce 1866. Procházíme ještě několika uličkami v okolí náměstí a končíme u informací o městě. Stál tu i královský hrad, který byl rozbořen pravděpodobně husity. Dnes po něm nejsou žádné stopy. Mluví se i o klášteře, který byl zbořen a v tomto prostoru vznikla židovská čtvrť. Ta ale zmizela po požáru v roce 1901. Zbývá se vrátit na náměstí, kde naše vycházka končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K posezení jsme si vybrali kavárnu s cukrárnou na náměstí. Obsluhují tady učni, vaří dobrou kávu a mají výborné zákusky. Ve městě je i několik restaurací a co se ubytování týče, tak i to by se ve městě jistě našlo.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Do Nového Bydžova nás zavedla zvědavost. I když město nepatří k turistickým lákadlům a působí tak trochu ospale, tak za návštěvu stojí. Památkou číslo jedna je zdejší kostel, zajímavou stavbou je i radnice. Když se to všechno shrne, tak se dá říci, že jsme poznali zajímavé místo a nám se i líbilo.

Ostatní informace

Novým Bydžovem procházejí silnice ze všech světových stran a to není moc dobré. Železnice vede při západní straně města. Překvapilo nás, že tudy nevedou žádné turisticky značené cesty. Jsou tu jen dvě trasy městem a v okolí naučná stezka „ Les Chlum a okolí“. Na levém břehu řeky Cidliny je místní část Metličany, kde je původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z konce 13. století. Barokní úpravou prošel v letech 1768 až 1775. A to je tak o Novém Bydžově vše.