Výšlap kamenným mořem zpět dějinami, k menhirům a za čertem u Javorové skály

Kam a jak jedeme?

Krajinou kamenů k několika nejzajímavějším.

Za čím jedeme?

Chlístovské menhiry.
Kouzelná krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších lákadel, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů - patrně z mladší či pozdní doby kamenné.
Menhiry se tyčí nedaleko od obce Chlístov, po níž jsou i pojmenované.
Trojice z (původní pravděpodobné pětice) energeticky nadprůměrných menhirů se pyšne zdvihá z bukového listí v náznaku kruhu o průměru necelých 8 metrů. Kameny byly během časů patrně 3x povaleny, po dlouhá léta zde stál jeden menhir samotný. Jde o ten hubený, ostrý. Svých cca 175cm mírně naklání směrem do středu pomyslného kamenného kruhu. Nejmohutnější objekt je výrazně silnějšího těla a převyšuje předchozí menhir o několik centimetrů. Tuto dvojici doplňuje třetí kámen, ze zachovalých je to ten nejmenší. Poslední dva jmenované byly opětovně vztyčeny ke konci roku 1999 tak, aby byl plně využit jejich energetický potenciál.

Čertovo Břemeno.
Žulový skalní útvar nedaleko vrcholu Javorové skály. Nahoře lze pozorovat řadu skalních misek, které zde podle pověsti zanechal jako otisky svých zad a kopyt čert.
Podle pověsti čert, který letěl s těžkým břemenem, již v tomto místě nemohl, a tak si chtěl odpočinout. Uviděl skalní výchoz a zastavil se na něm. Jak tam stál, tak pod tíhou břemene obtiskl své kopyto do skály. A opravdu nyní je na vrcholku skalního výchozu důlek jako pozůstatek po čertově zastávce.
Podle Čertova břemene se označuje typ granitoidů vyskytující se v jihovýchodní části středočeského plutonu. Jedná se o durbachity - tmavé minerály bohaté syenity až granity.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo i pití z vlastních zásob, jsem přece poutník, a navíc je vše stejně zavřeno.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Myslím, že se výšlap nadočekávání vydařil.

Ostatní informace

Nic se neplatilo.