Výšlap pozdním babím létem po Nadějkovsku a Jistebnicku

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody

1. Výhled z Monínce na Český Merán, vlevo bývalá poštovna ze Sněžky.

2. Hromada chemického sněhu roste navzdor teplému dni.

3. Krajem kamenů.

4. I rozsáhlých bučin.

5. Podhorské zbarvené louky u Javorové skály.

6. Retranslační vysílač na Javorové skále.

7. Oslík na Ounuzi.

8. Křížek na kraji Ounuze.

9. Roubená stavení najdeme na každém kroku.

10. Kamenná zvonička na Ounuzi, datovaná do roku 1901.

11. Cesta krásnou podzimní krajinou.

12. Zátiší na Busínech.

13. Rostou.

14. Kameny všech velikostí a na všech místech.

14. Milé posezení vprostřed Busínů.

15. Detail soklu křížku ve Starcově Lhotě.

16. Cesta k Nadějkovu.

17. K trempům dneska nazabočím.

18. Zajímavé posezení.

19. Cestou se dozvíme i leccos zajímavého.

20. Pomník význačného sedleckého rodáka, spisovatele Prokopa Chocholouška, v Nadějkově.

21. Přítel Jana Nerudy zde nalezl poslední odpočinek.

22. Kříž na náměstí v Nadějkově.

23. Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Nadějkově byl na místě kaple sv. Anny vystavěn v letech 1616 - 1628.

24. Sv. Jan Nepomucký za Nadějkovem.

25. Křížek na cestě k Jistebnici.

26. Opět zajímavé posezení.

27. Kříž v Hodkově z roku 1874.

28. Kaplička se zvoničkou v Hodkově.

29. Křížek v Hodkově.

30. Křížek u cesty.

31. Na bedly narazíme každou chvilku.

32. Křížek na okraji Zvěstonína.

33. Křížek s kalichem ve Zvěstoníně.

34. Mají dobrou pastvu v tomhle slunném dni.

35. Křížek u cesty.

36. Křížek na kraji Jistebnice.

37. Roku 1933 byla slavnostně otevřena jistebnická sokolovna.

38. Rodák jistebnický zde má pamětní desku.

39. Kostel sv. Archanděla Michaela v Jistebnici, před ním budova školy.

40. Novodobý pranýř na náměstí.

41. Kašna sv. Jana Nepomuckého v Jistebnici.

42. Radnice z roku 1555.

43. Vlašský dům (Starý zámek), pamětní síň Richarda Laudy.

44. Krásně porostlý dům.

45. Kaplička na konci Jistebnice.

46. Cesta dále pokračuje parkem kolem řady rybníků.

47. Pomník Adolfa Katze, zakladatele parku.

48. Altán pro turisty.

49. A dostane se i na pozdní oběd.

50. Historické žlaby pro vypouštění rybníka.

51. I ohniště by se našlo.

52. Krásné výhledy na rybníky.

53. Křížek u Chlumu.

54. Zvonička v Chlumu se až příliš podobá těm v okolních vsích.

55. Krásné podzimní výhledy.

56. Cesta se hezky vine směrem k Cunkovu.

57. Zvonička v Alenině Lhotě.

58. Křížek před Cunkovem.

59. Sluneční hodiny na Cunkově ukazují kupodivu přesně.

60. Jetřichovický zámek.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (62 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Nejdříve se vyšplhat po úbočích kopců obklopujících Český Merán a pak již sluncem zalitou krajinou Nadějkovska a Jistebnicka.

Za čím jedeme?

Zapomenutý kout naší země, a přitom v něm najdeme mnoho zajímavého, co oko potěší. K tomu je zde i rodiště mnoha zajímavých osobností z historie. Krajina kamenů a rozsáhlých bučin, ale též alejí osázených stromy s dozrávajícím ovocem. K tomu krásné hřejivé pozdní podzimní slunce, přehršel barev kolem. Stálo to určitě za tu trochu námahy.

Nadějkov - Osídlení Nadějkovska je velmi staré, což dokládají nálezy mohylových pohřebišť a stopy po pravěkém rýžování zlata v nedalekém okolí. V těchto dobách bylo osídlení velmi řídké a krajina byla porostlá pralesem, kde převládající dřevinou byly buky a jedle. V době ranného středověku začala doba intenzivního osídlení a původní prales ustupoval polím, loukám, pastvinám a drobným osadám.
První písemná zpráva o Nadějkově se objevuje ve druhé polovině 14. století, kdy v roce 1373 Ahník z Nadějkova svědčil v soudním sporu. Další zpráva z roku 1416 se týká se majetku Jindřicha z Nadějkova, purkrabího na Příběničkách a v Příbrami. V místech dnešního zámku tehdy stávala kamenná tvrz, obehnaná vodními příkopy.

Jistebnice - Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožumberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice.
Z této doby pochází slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Kancionál který byl nalezen na faře v r.1872 Leopoldem Katzem. Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni Richarda Laudy v Jistebnici.