Výstup na Vrh Korena

Kam a jak jedeme?

Vyrážíme na celodenní túru Kamnicko-Savinjskými Alpami, kde hlavním cílem bude zdolání hory Vrh Korena (1999 m n. m.).

Z horského střediska Krvavec se vydáváme po úbočí hory Krvavec (1853 m n. m.) nejdřív luční pěšinou, později širší zpevněnou, teď po deštích rozbahněnou cestou k pastýřské osadě Kriška planina. Cestou pozorujeme všude se pasoucí stáda krav. Po dvou kilometrech nás vítají typické pastýřské dřevěnice s šindelovou střechou. U jedné z dřevěnic, která slouží jako hostinec pro turisty, vybíhá ven majitel a rychle si nasazujíc roušku nás zve na typický místní produkt – kyselé mléko. Jelikož jsme ale právě po vydatné snídani, s díky odmítáme a pokračujeme dál. Cesta se začíná měnit na kamenitou a po dalším kilometru již procházíme klasickým vysokohorským terénem, kdy si občas při chůzi musíme vypomoci rukama. Většinu cesty jdeme v mlze, okolní terén se nám vždy poodhalí jen na pár minut, kdy se mlžná záclona trochu rozptýlí. Přicházíme na Planinu Koren, kde stojí turistická chata se samoobslužným bufetem a noclehárnou. Jelikož začíná drobně pršet, přístřešek se nám hodí a na terase pod střechou posvačíme. Samoobslužný bar nabízí jednak nealkoholické nápoje umístěné ve vyřazeném letadlovém trezoru a v pěkné dřevěné skříňce také tři druhy pálenek. Několik výstupků v rohu terasy nám umožňuje vylézt pod střechu chaty a nahlédnout do prostoru k přespání. Vzhledem k pustině, v jaké se nacházíme, tu noc musí být opravdu zážitek. Po krátké přeháňce se opět vydáváme na pochod do širokého sedla mezi vrchy Košutna (1974 m n. m.) a Vrh Korena (1999 m n. m.). I zde v horách mezi skalnatými štíty narážíme na krávy pasoucí se na ostrůvcích trávy mezi kosodřevinou. Jsou rozestaveny zrovna na cestě, po které jdeme, hodí na nás oko, ale ustoupit nehodlají. Z uctivé vzdálenosti je proto obcházíme, takže sejdeme z cesty a chvíli nám trvá, než turistickou značku – červený puntík v bílém kruhu – znovu najdeme. V sedle se nám na chvíli mezi mraky otevře výhled na vrchol Zvohu (1972 m n. m.) s lanovkou a také Vrh Korena, na který směřujeme. Rozcestník nás informuje, že na náš cíl bychom měli dorazit za půl hodiny.

Po výstupu se zapisujeme do vrcholové knihy a svačíme. Mlha se malinko rozestoupila, takže vpravo vidíme krásně zvrásněný vrchol Kompotela (1989 m n. m.), vlevo Jermanov turn (1951 m n. m.). V hlubině pod námi leží mraky a před námi při občasném rozptýlení mraků ční masiv Ojstrice (2350 m n. m.). Jak krásný výhled by tu mohl být! Za bezmračného počasí bychom mohli vidět i nejvyšší horu Kamnicko-Savinjských Alp – Grintovec (2558 m n. m.), který je nedaleko odtud. Vzhledem k původní předpovědi počasí, která hlásila déšť na celý den, bereme ale současné počasí na milost a jsme rádi, že zatím alespoň neprší. Už při sestupu z Vrhu Korena do Škrbiny a dále na Planinu Dolga Njiva se ale dosud bílé mráčky mění v černá mračna.

Kromě krav se musíme na turistické stezce vyhýbat také jejich exkrementům. Je proto dobré dívat se pod nohy. Jakmile povolíte v obezřetnosti, může se stát, že si z túry odnestete kromě zážitků a fotografií i kravince na oblečení, tak jako jeden člen naší rodiny. Zbylí očití svědkové se pak na účet dotyčného bavili ještě dlouho po skočení túry.

Na planině Dolga Njiva se ale překvapivě místo krav pásli koně. Chytil nás zde znovu déšť. Chvíli jsme se tiskli pod střechu polorozbořené pastoušky, která na planině stála. Poté, co jsme pochopili, že to tentokrát není jen krátká přeháňka a k dešti se přidala ještě bouřka, jsme se za šustění pláštěnek vydali dál úzkou strmou pěšinou směrem k sedlu Razor. Na stezce plné drolivých kamenů nám při dešti podkluzovaly nohy, a to hned vpravo pod námi zel strmý sráz, který se ale naštěstí většinou schovával v mračnu. Na cestě to ovšem neklouzalo jen nám. Co pár kroků jsme museli dávat pozor na malá černá stvoření, která se snažila překonat turistickou stezku. Seznámili jsme se tak s mlokem černým. Pozorovali jsme, jak mlok hrabe nožičkama po štěrku, který mu podkluzuje a dokonce se s nějakým větším kamínkem i celý překulí. Z této podívané nás vyrušilo další zahřmění, tentokrát o poznání blíž. Vzhledem k tomu, že jsme stoupali na hřeben, to nebyl zrovna příjemný pocit, nicméně nic jiného, než jít dál, nám nezbylo.

Poté, co přešla bouřka a poprvé za dnešní den se plně vyčistila obloha, vynořili jsme se na úbočí vrcholu Zvoh (1972 m n. m.), odkud se nám otevřely krásné pohledy do slovinských nížin a na sousední Julské Alpy s nejvyšší horou Triglavem (2864 m n. m.). Vlevo pod námi jsme také dohlédli na turistické středisko Krvavec, odkud jsme ráno vyšli a kam nyní zase směřujeme. Procházíme pod četnými lanovkami, které zde slouží v zimě lyžařům, kličkujeme dalším stádem krav a směřujeme k vysílači pod horou Krvavec, kde si opět chvíli odpočineme. Od vysílače již jen sejdeme kolem horské kapličky Panny Marie Sněžné od významného slovinského architekta Jože Plečnika (zanechal svá díla i v České republice) až do střediska Krvavec.

Za čím jedeme?

Kamnicko-Savinjské Alpy jsou součástí masivu Východních Alp a jsou druhým nejvyšším pohořím ve Slovinsku (po Julských Alpách). Leží na severu Slovinska a jejich část zasahuje také do Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Grintovec s výškou 2588 m n. m. Kamnicko-Savinjské Alpy jsou pojmenovány podle starobylého města Kamnik nacházejícího se na jižní straně pohoří a řeky Savinje protékající severem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na popsané trase je možnost občerstvení na horských planinách (hostinec na Planině Kriška a samoobslužný bufet na Planině Koren) a v horském středisku Krvavec, kde je několik restaurací a bufet.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Túra se nám líbila, škoda jen, že nám počasí neumožnilo lepší výhledy.

Ocenili jsme chatu na Planině Koren, kde jsme se mohli schovat před deštěm. Chata byla evidentně pravidelně zásobena, všude čisto, žádné odpadky.

Ostatní informace

Výchozí místo túry - turistické středisko Krvavec - je přístupné lanovkou. Příjezd k dolní stanici lanovky je po silnici kolem městečka Cerklje na Gorenjskem a osad Dvorje a Grad. Vjedete do údolí, na jehož konci se nachází dolní stanice kabinkové lanovky na Krvavec. U dolní stanice lanovky je bezplatné parkoviště s 500 parkovacími místy. Provozní doba a ceníky lanovky jsou uvedeny na webových stránkách rekreačního areálu Krvavec.