Za sloupskými poustevníky

Kam a jak jedeme?

Sloup v ČecháchSje velice známým letoviskem v turisticky vyhledaváné lokalitě nacházející se v podhůří Lužických hor, asi 3 km jižně od Nového Boru, proslaveného sklářským průmyslem. Sloup a jeho blízké okolí, se již dlouhou dobu stal vyhledávanou turistickou doménou, díky čarokrásné přírodě, bohaté nejenom na bizardní skalní věže a strmé strže, ale i romantické hradní zříceniny.

Kdo by neznal zříceninu skalního hradu Sloup, rozkládajícího se na vrcholové plošině 30 metrového pískovcového suku? První osídlení se datuje již do doby kamenné a základy hradu, strážící důležitou obchodní stezku do Lužice, byly položeny již počátkem 14.století. Hrad vystřídal několik majitelů, z nichž nejznámnější byl asi rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna, proslulý loupeživými výpravami proti lužickému Šestiměstí. Ale počátkem 17.století přestal hrad sloužit svému účelu, za třicetileté války hrad ještě více poničili švédská vojska.

Ale když nový majitel sloupského panství, hrabě Ferdinand Hroznata Kokořovec z Kokořova, uzřel nevyuživané rujny bývalého hrádku, kdoví proč ho napadlo využít hradu jako obydlí poustevníku. V jeho rozhodování ho asi hodně ovlivnivalo, že byl obdivovatelem sv. Františka z Assisi a již před tím podporoval různé misijní činnosti. Ale jistě ho uchvátil pozoruhodný skalní útvar, vypínající se nad rozlehlým malebným údolím, že se rozhodl vybudovat zde okolo roku 1680 místo určené k rozjímání a duchovní práci. Nechal provést potřebné architektonické úpravy a za pomoci prvního zde usadivšího se poustevníka a zároveň stavitele Konstantina, nechal upravit a vytesat skalní prostory, chodby a posléze přistoupil i ke stavbě osmiboké kaple v barokním stylu, důmyslně propojené se skálou. Pokračovatelem Konstantina se stal malíř a sochař Václav Rincholin, s jehož dílem v podobě vytesaných skulpultur se setkáváme v objektu dnešního hradu.

Roku 1708 hraběFerdinand Hroznata umírá, aniž stačil dokončit svou vizi o poutnickém areaálu.Panství získává Václav Norbert hrabě Kinský, který rozhodně poustevnickému životu na hradní plošině nefandil. Přestává pokračovat ve stavebních úpravách a poustevna se opět stává opuštěná. Až po jeho smrti poustevna znovu oživá, ale poněkud v jiném stylu. Poustevny se stávají modní zvyklostí, sloužící spíše romantickým zvyklostem, než původní spiritualitě. Přesto se zde do roku 1782 ještě vystřídali čtyři poustevníci, než byly poustevny definitivně zrušeny dekrétem císaře Josefa.

K nejznámějším poustevníkům, sídlícím ve Sloupu, rozhodně patřil Samuel Görner. I když byl vyučen okrasným zahradníkem, rozhodl se pokračovat v rodinné tradici a živí se broušením čoček do brýlí a dalekohledů. Opouští rodný dům a vytesává si obydlí v rozlehlém skalním útvaru na protější straně nad údolím, na dohled poustevny na Skalním hradu. I on se stává poustevníkem. Jeho skalní obydlí, poustevnu a optickou dílnu vcelku snadno nalezneme, protože cesta k Samuelově jeskyni je velice dobře značená.

Samuel Görner se načas usazuje u svých bratrů poustevníků na hradě, dál brousí své čočky, ale pak v době prusko - rakouských válek odchází ze strachu, aby nebyl naverbován do vojska. Chvíli se skrývá v poustevně na nedalekém Skalickém vrchu, pak odchází do Prahy a nakonec se usazuje na Svatém vrchu u Příbramy, kde je zavražděn a oloupen o peníze, které si u něho uložili poutníci.

V okolí Sloupu se nachází ještě několik míst, které údajně sloužili jako obydlí poustevníků, ale tyto poustevny již nejsou písemně doloženy. Jedna taková hypotetická poustevna se nachází nad areálem skalní kaple v Modlivém dole, ke které se dostaneme po červeně značené turistické cestě. Vystoupáme-li strmou, skalnatou strží od kaple, musíme se pozorně rozhlížet, abychom v její horní části, vpravo, neminuli umělou jeskyni vytasanou ve skále. Poustevník se údajně staral o poutní areál kaple a měl být i vyhledávaným bylinkářem.

V skalních útvarech okolo Sloupu najdeme vcelku dost vytesaných prostor, ale většina sloužila nejspíše v dávných dobách jako prostá obydlí uhlířům, dřevorubcům, či dělníkům zpracovávajících smůlu. Nad Modlivým dolem se můžeme vydat po značeném okruhu vedoucím přes Tisový vrch, ke kouzelným Vyhlídkám na Dědových kamenech, kde nás romantická stezka zavede k dalšímu skalnímu obydlí, poněkud skromnému, které také mělo sloužit co by poustevna, dnes označovanému na mapách jako Francouzova jeskyně, protože se v ní měl koncem války ukrývat francouzský válečný zajatec, který uprchl ze zajateckého tábora v České Lípě.

Sloup v Čechách je obdivovaným a turistickým místem díky magicky krásné přírodní scenerií, ale málokdo si při toulkách po množství nabízených výletních okruhu, vzpomene, že tato lokalita byla v minulosti vyhledávaným spirituálním místem, obývaným tajemnými bratry poustevníky.

Za čím jedeme?

V dnešním výletě jsme se vydali po stopách poustevníků, kteří se usadili hlavně na vrcholové plošině skalního hradu Sloup. Nakonec jednoho poustevníka tam ještě dnes najdeme. Zhlíží dalekohledem přes údolí ke své,- Samuelově jeskyni, kde tento nejznámnější sloupský poustevník brousil čočky do brýlí. Někdo naopak tvrdí, že svou dílnu měl v tzv. Brýlařské jeskyni, nacházející se asi 300 metrů nad zdějším hřbitovem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve Sloupu je vcelku dost možnosti k stravování, zvláště v době turistické sezóny, ať se jedná o hospůdku U Trpaslíka, penzion a restauraci U Studničků a další možnosti.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda v okolí Sloupu nás překvapí svou rozmanitosti. Nalezneme zde skalní města, zříceniny hradů, krásné lesy, je zde možnost koupání i kempování u Radvaneckého rybníka a samozřejmě dnešní cíl výletu,- sledovat dodnes zachovalé stopy po sloupských poustevnících.

Ostatní informace

Skalní hrad a poustevna je přístupná od dubna do října mimo pondělí po zaplacení vstupného 60 a 30 korun. Ostatní objekty, třeba Samuelova jeskyně je volně přístupná po celý rok zdarma.