Zahrady Pražského hradu - tentokrát Královská zahrada

Kam a jak jedeme?

Vydáme se do našeho hlavního města. Pokud jste zde za kulturou nebo na návštěvě, můžete u té příležitosti navštívit právě Královskou zahradu, je jednou ze zahrad Pražského Hradu a dostanete se k ní tramvají č. 22, 18, vystoupíte na zastávce pražský hrad, a pak už ji nemůžete minout, jak se budete blížit k hradu naleznete ji po Vaší levé ruce. Přeji Vám krásnou procházku....

Za čím jedeme?

Královská zahrada:

Dostanete se sem ze zastávky tramvají č. 22, zastávka Pražský hrad, nebo též ze zastávky předcházející - jedete-li zMalostranského náměstí.

Vystoupíte-li tedy na zastávce Pražský hrad, stačí jen přejít vozovku a vydat se rovně ksamotnému hradu, cca po 100 metrech zabočíte doleva a již se ocitáte vKrálovské zahradě.

Vznikla již počátkem 30. let 16 století, když se tehdy český král Ferdinand I. Rozhodl rozšířit areál Pražského Hradu dále na sever a nad okrajem Jeleního příkopu vybudovat velkou reprezentační zahradu.

Právě zde začali tulipány svou vítěznou pouť po Evropě, právě zde Adrea Mattioli osázel první Cibulky tulipánů, které na královou přání zakoupil vTurecku. A odsud se pak rozšířili do dalších zemí včetně Holandska, které později tolik proslavily.

Během 16. století, především za vlády Rudolfa II. Byly v zahradě postaveny mnohé stavby, Královský letohrádek- též se mu říkalo a říká Letohrádek královny Anny (Anny Jagellonské) a Ferdinand první jej dal pro svou Annu zhotovit prý zvelké lásky. Rudolf II. Zde měl své sbírky, Velká míčovna - renesanční budova od Bonifáce Wohlmuta a Ulrika Aostalliho s bohatou sgrafitovou výzdobou fasád, zvěřinec Lví dvůr, fíkovna, oranžerie, ptáčnice.......

Šrámy po třicetileté válce pak odstarnila až v18. století úprava podle francouzského stylu. Zahrada dostala přísný vzhled s pravidelně rozmístěnými vodními plochami, záhony a živými ploty.

Dnes je zahrada přehlídkou nádherných stromů, které mají každý svůj popisek, celkový přehled o tom, jaké stromy můžete vzahradě nalézt se nachází uvnitř u vchodu do zahrady.

Vjihozápadním cípu zahrady stojí objekt Lvího nebo též Medvědího dvora(dnes restaurace). Nechal jej postavit Rudolf II:, choval zde různé šelmy, především lvy.Jednoho si potom vzlášť oblíbil a pečovat o něj. Jistý astrolog zjistil, že jejich životy jsou propojeny a že lev 3 dny před císařovou smrtí zemře. A skutečně - zvíře zemřelo vlednu 1612 a přesně 3 dny po něm též císař Rudolf II.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

vydáte -li se dále a budete se vracet Nerudovou ulicí, jistě si vyberete některou z malebných hospůdek

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

mě jako milovníku stromů - samozřejmě veškeré dřeviny, které se v zahradě nachází, a že jich je požehnaně, jsou i popsány a jejich souhr a přehled naleznete po levé straně při vstupu do zahrady.

Ostatní informace

bez vstupu, zahrada je bezplatně přístupná veřejnosti, možná bude mít nějaké časové omezení