Žehra - kostel sv. Ducha
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Cestou z Prešova samozřejmě nemůžeme vynechat Spišský hrad a okolní památky, jako např. kostel v Žehře.
Za čím jedeme?
Žehra je obec na východním Slovensku, kousek jižním směrem od hlavní silnice Prešov – Levoča, na okresní silnici mezi obcemi Beharovce a Dobra Voĺa. V blízkosti se nachází řada památek - Spišský hrad, Spišská Kapitula i Spišské Podhradie. První písemná zmínka o obci je z r. 1245. Je to jedna z nejstarších osad pod Spišským hradem.
Dominantou obce je na kopci nádherný bílý kostelík s poměrně vysokou štíhlou věží a nápadnou barokní cibulí. Nad presbytářem je ještě malá věžička, zakončena menší cibulkou. Střecha i cibule na věži jsou pokryty šindeli.
Vede k němu 93 schodů ze spišského vápence. Je to poměrně malý, ale starobylý farní římskokatolický kostel sv. Ducha z r. 1275. Tento dvoulodní kostel se v průběhu let upravoval, jsou zde zachovány románské, raně gotické i barokní stavební prvky. Klenba v lodi kostela je z r. 1433, nezvykle velká barokní kopule kostelní věže byla postavena r. 1769.
Uvnitř kostela jsou zachované středověké nástěnné malby. I ty vznikaly postupně, a to od 2. poloviny 13. století až do konce 15. století. Umělecky nejhodnotnější je výzdoba presbytáře, která tvoří ucelený ikonografický cyklus. Cenné je i vnitřní vybavení kostela. Oltáře i kazatelna jsou z poloviny 17. století, některé jejich prvky jsou však starší. Gotické oltářní skříně jsou z r. 1510. Kamenná křtitelnice je z 13. století, gotické plastiky z poč. 15. století.
Kostel byl 15. března 1985 prohlášen za národní kulturní památku Slovenska a od 11. prosince 1993 je jako součást celku s názvem Levoča, Spišský hrad a okolní památky zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Přijeli jsme sem přibližně v 10 hodin, ani jsme nekoukali, zda by se někde něco nechalo koupit. Přímo u kostela určitě ne. Oběd jsme plánovali až ve Spišském Podhradie.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Z návštěvy Žehry jsme měli hodně protichůdné zážitky. Kostel je nádherný, jen jsme se nikde nedočetli, zda je otevřený veřejnosti a od kdy do kdy. Byla tam jen malá tabulka se stručným popisem.
Dokonce i informace na internetu se liší. Tam jsem se dočetla, že možný vstup je od pondělí do pátku od 10.00 do 16.00 a v sobotu od 14.00 do 17.00 hodin, jinde zase jsem se dočetla, že vstup je pouze na základě telefonické objednávky u p. Orlovské 421 534 485 027. Je možné, že nějaké bližší informace mohly být na skutečně krásně upraveném parkovišti pod kostelem, kde jsou i lavičky a pitná voda. Jenže také tam žebrají cikánské děti. A jsou naprosto neodbytné. Chtěli jsme si natočit vodu do kanystru, ale nakonec jsme raději odjeli, ani jsme se tam už moc nerozhlíželi.
Prohlídka má trvat 30 minut, vstupné by mělo být 1,70 Euro, studenti a důchodci 1 Euro, žáci ZŠ 0,50 Euro.
Ostatní informace
Kostel v Žehře je jedním ze zastavení naučné stezky Sivá brada – Drevenik. Její celková délka je 14,5 km a je na ní 8 zastávek. Nechá se však udělat okruh zhruba 5 km dlouhý okolo skalního města a přes zámek v Hodkovicích zase zpátky. Její projití může být určitě zajímavé, ale když jsme tam byli my, byla příšerná vedra (až 35 stupňů). To se nám skutečně nikam jít nechtělo. Navíc to každou chvilku vypadalo, že přijde bouřka.