Zell am See – výlet na Kitzsteinhorn mrňouskova první tří tísícovka – RETRO 2005

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody

mezistanice lanovky

lanovka

horní vyhlídková terasa

rolba

skalní masiv okolo Kitzsteinhornu

pohled na Kitzsteinhorn z dálky

nástupní stanice

mezistanice lanovky

skalní masiv okolo Kitzsteinhornu

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Městečko Zell am See najdeme v Rakouských Alpách v pohoří Vysoké Taury a z Prahy je to necelých šest set kilometrů pokud jedeme přes Plzeň a Mnichov, což je asi nejrychlejší a nejobvyklejší cesta. Rozhodně to není výlet na jeden den, ale vyplatí se zde strávit minimálně týden. Nádherné okolí rozhodně za to stojí a to nejen v zimě, ale i v létě. My jsme zde strávili dva nádherné letní týdny s našimi všemi dětmi a to včetně v té době našeho nejmenšího, kterému byli čtyři měsíce a jak jsme se přesvědčili už od nejútlejšího věku s námi zvládal cokoliv a to mu vydrželo do dnešních dnů. Do Rakouska jsme se přesunuli auty (množné číslo je na místě, neb do jednoho všechny naše dítka nedostaneme), ubytovali se a pak už jen poznávali krásy místa a okolí.

Ze Zell am See se vydáme autem cca patnáct kilometrů jižním směrem, na Piesendorf a dále přes Kaprun pod Kitzsteinhorn. Zaparkujeme na velkém parkovišti pod lanovkou (v létě zdarma v zimě netuším).

Za čím jedeme?

Kitzsteinhorn je vysokohorské lyžařské středisko a zároveň i jeden z vrcholů Taurských Alp s výškou 3 203 metrů nad mořem. I v letních měsících na vrcholku leží sníh, tak se vyplatí teplejší oblečení a vhodná obuv. Informační tabule u lanovky nás informovali jaké počasí a teplota je nahoře, takže jsme věděli co nás čeká. Než jsme si koupili lístky na lanovku prohlédli jsme si památník který připomíná smutnou událost z 11.listopadu 2000, kdy v tunelu dnes už uzavřené lanovky uhořelo 155 lidí. Tehdy vůz lanové dráhy, který projížděl více než tři kilometry dlouhým tunelem zachvátil požár a téměř všichni cestující uhořeli, nebo se udusili. Dnes Dopravu z údolí zajišťují dvě kabinkové lanovky do mezistanice, odkud se pokračuje velkou kabinovou lanovkou do lyžařského střediska ve výšce 3 029 metrů nad mořem. Už první úsek lanovky otvírá krásné výhledy a odveze nás do výšku 1 976 metrů. Tam jsme si dali asi dvacetiminutovou přestávku, užívali sluníčka a mrňouseka moje paní chvilku kojila, což při cestování s mimčem je velice důležité. Přece jenom v krátké době se překonává velká nadmořská výška a výrazně se mění okolní tlak. Dospělák si s tím poradí, ale malé dítko ne. Při polykání si uvolní tlak v ouškách a vše je v pohodě. My jsme zatím na okolních svazích vyhlíželi slavné fialové krávy, ale za celou dovolenou jsme žádnou neviděli. Evidentně jsme nebyli dost vysoko, aby nedostatkem kyslíku z fialověli.

Nahoře nás čekal sníh a oslnivé sluníčko, což se ukázalo pro mrňouska jako největší problém. Jak jsme se později dozvěděli nahoře dosahuje světelnost na sněhu až 800% toho co dole a i za tmavými brýlemi boleli oči. Součástí lyžařského centra je i vyhlídková terasa a restaurace.

Ve skále je vysekaná chodba která nás dovede na další vyhlídkovou terasu s krásným výhledem na okolní skalní masivy, včetně nejvyšší hory Rakouska Großglockneru. Zde nás též čekala nejveselejší příhoda výletu. Nahoře bylo místy i několik metrů sněhu, ale to nebránilo polským turistkám vydat se na horu na boso v žabkách a hrozně se divili, že po svazích nevedou zelené pěšinky rozkvetlou loukou. Ale byli statečné a absolvovali ve sněhu asi půl kilometru. My se kochali asi dvě hodinky a po cestě zpět poseděli hodinku na terase restaurace u mezistanice lanovky, kde mají výbornou gulášovou polévku. Je to místní oblíbené jídlo a skoro všude jí umí úžasně uvařit.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Alpském městečku Zell am See na břehu jezera Zeller See jsme strávili krásných a pohodových letních 14 dní v malém rodinném hotelu Seehof café a denně podnikali výlety do blízkého i dalekého okolí. Ochutnali spoustu především místních jídel a rozhodně můžeme doporučit především horské samoty a místa mimo turistická centra.