Žlutice

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní

Detail sloupu Nejsvětější Trojice

Kostel sv. Petra a Pavla s farou a žlabem vodovodu

Kašna v ulici Dukelských hrdinů - žlab farního barokního vodovodu

Kostel sv. Petra a Pavla

Hradební ulice 42 - pamětní deska z r. 1523 byla sejmuta z Chyšské brány

Žlutice kašna

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jedeme do Žlutic. Je to poměrně malé městečko v Karlovarském kraji (zhruba 20 km od Toužimi), které se rozkládá ve svahu na řekou Střela. Přesto doporučuji každému, kdo v jeho blízkosti projíždí a má trochu času, se zde aspoň na chvíli zastavit. Každý, kdo přijde na náměstí, si musí uvědomit, že tohle nyní malé tiché městečko má určitě bohatou historii.

A proto něco o historii:

Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní zastávka na cestě z Prahy do Chebu. První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kláštera v Kladrubech. V první polovině 13. století získali Žlutice páni z Rýzmburku (z panského roku Hrabiliců), kteří je vlastnili až do roku 1415. Ti město opevnili, vybudovali zde hrad, do znaku dali hrábě, hlavním obchodním artiklem byla sůl a plátenictví. Datum povýšení Žlutic na město není známo. V období Karla IV. již však měly organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a vedla městské knihy.

Majitelé Žlutic, jak bylo tehdy zvykem, se střídali. Největšího rozmachu město dosáhlo v období renesance. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl 16. století - Žlutický kancionál - zpěvník literátského bratrstva při farním kostele. Je i názornou ukázkou ze života žlutické společnosti 16. století. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu, kde je nyní uložena jeho falsimile. Originál je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze.

Lobkovicové z Hasištejna a Kokořovci z Kokořova městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.

Po třicetileté válce dochází v průběhu 17. a 18. století k postupné germanizaci. Období rozkvětu ukončil velký požár v r. 1761. V té době shořel i zámek, který již nebyl obnoven. Do dnešního dne se zachovala pouze Zámecká brána, kterou vidíte z náměstí.

Za čím jedeme?

Samozřejmě prohlédnout si skutečně velké čtvercové Velké náměstí, kterému dominuje jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách z let 1701 – 1704 - barokní sloup Nejsvětější Trojice. Jeho autorem je žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu jsou plastiky českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice.
V horní části náměstí je dominantou velká radnice. Dříve se radní scházeli v soukromých domech. R. 1537 zakoupilo město dům současné radnice. Byl to pozdně gotický měšťanský dům z konce 15. nebo poč. 16. století. Po požáru r. 1779 byla radnice obnovena v pozdně barokním slouhu. Následovala r. 1837 pozdně klasicistní úprava. Od r. 1923 je nad vchodem znak Kokořovců a Švamberků. Opravy z 2. pol 20. století se podepsaly na historické podobě budovy. R. 2016 byla opravena fasáda a vyměněna okna - budova tak získala historický ráz.
Historicky cenná je i sousední budova muzea - bývalý panský dům, zvaný také Velký dům ze 16. století. Tam je k vidění městská šatlava, archeologické nálezy a vzácné listiny, plastiky a obrazy Kokořovců. Muzeum je věnováno převážně husitství a historii města a regionu.
Na náměstí je také jedna z pěti dochovaných středověkých kašen, které byli v minulém století opraveny. Tato je z r. 1863. Další kašna je na Malém náměstí - je z r. 1880, kašna v Chyšské ulici je z r. 1877. Další je kašna v ul. 28. října. Poslední kašna v ulici Dukelských hrdinů (pod farou) má výzdobu provedenou v r. 1973. Sestává z plastiky koňské hlavy italského sochaře Ambrozia Petruzziho z poč. 18. století, původně se nacházející v Kokořovském dvoře, a z kamenné mozaiky se znakem Žlutic - ta je z r. 1973. Tato kašna složila jako žlab farního barokního vodovodu.

V horní části náměstí upoutá nově opravená Zámecká brána. Vznikla při přestavbě zámku Ferdinandem Hroznatou z Kokořova v r. 1680. Je trojdílná. Po stranách jsou křídla s mohutnými obloukovitými štíty, které jsou vyplněny mušlovitými výklenky. Celý zámel shořel, brána byla zachována. Musím přiznat, že brána je nádherná, ale bohužel vede do pravděpodobně panelového sídliště. A to se mi k sobě nějak nehodí.

Na náměstí je informační středisko. Téměř pod celým náměstím a jeho okolím jsou rozsáhlé podzemní chodby a sklepy. Stavěly se zde od středověku až do 19. století. Většinou mají dvě patra. Část podzemí je zpřístupněna. Ja tam malé divadlo a lapidárium.
Pokud v dolní části náměstí vyjdete ulicí Dukelských hrdinů, okolo kašny na Malém naměstí, dojdete k další unikátní památce - ke kostelu sv. Petra a Pavla. Je to nejstarší architektonická památka, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny 14. století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář s dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Vzácné varhany z r. 1774 jsou národní kulturní památkou. Kostel je bohužel přístupný jen příležitostně, ale i tak stojí za shlédnutí.

Centrum města je městskou památkovou zónou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Bohužel, musím přiznat, že jsme zde nespali, ani nejedli. Zastavili jsme se skutečně jen proto, abychom si prohlédli toto historické centrum. Takže nemohu nic doporučit. Určitě se nějaká hospůdka najde, vždyť je to město.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Musím přiznat, že do této doby jsem netušila, jaké skvosty jsou zde skryty. Když přítel řekl, že se zde cestou domů zastavíme, tak jsem si akorát řekla, proč ne. Vždyť jsem tu ještě nebyla. Ještě než jsme zaparkovali, jsem zahlédla věž kostela, která působila hodně monumentálně - zvlášť na tak malé město. A pak na náměstí ten Sloup Nejsvětější Trojice a pak ty kašny a kostel zblízka - to se fakt musí vidět. Bohužel podzemí jsme nezvládli, muzeum bylo přes poledne zavřeno. Tak snad někdy příště.

Takže kdo jezdíte okolo a nevíte jako já, o co přicházíte, tak se skutečně zastavte. Pokud zaparkujete v centru - v jedné z přihlých uliček nebo na náměstí - tam je parkovné zdarma, projdete si to skoro za půl hodinku - pokud nepůjdete do muzea a kostel bude zavřený. Ale i tak to za to stojí.

Ostatní informace

Muzeum je otevřeno od května do září v St-Ne 9:00-12:00 a 13:00-17:00

Vstupné:

dospělý/á - 20 Kč/vstup
dítě, důchodce/důchodkyně, student(ka) - 10 Kč/vstup
rodina - 30 Kč/vstup

Podzemí má být součástí prohlídky muzea. Zda je v této ceně bohužel nevím. My jsme tam byli právě v době, kdy bylo zavřeno.

květen-září v St-Ne 9:00-12:00 13:00-17:00 (samostatně)
Ceník:	dospělý/á - 20 Kč/vstup dítě, důchodce/důchodkyně, student(ka) - 10 Kč/vstup rodina - 30 Kč/vstup