Zoo Plzeň

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (57 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 67 dálnice D5, odkud směřujeme do Plzně. Projedeme kolem hřbitova, pivovaru. Za pivovarem odbočíme Doprava k fotbalovému stadionu a u nákupního centra odbočíme vpravo a na následující světelné křižovatce odbočíme doleva a po krátkém úseku opět doleva. Pojedeme koem zahrádkářské kolonie, za touto koloniní odbočíme skoro o 360° Doprava a již vidíme hradbu Zoo. Po přibližně 500 metrech se nachází parkoviště.

Za čím jedeme?

Zoologická a botanická zahrada města Plzně (zkracovaná jako ZOO Plzeň) je zoologická a zároveň botanická zahrada v Plzni, druhá nejstarší v České republice. Plzeňská zoo je nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzeňského kraje a 4. nejnavštěvovanější zoo v České republice. Zoo v západočeské metropoli vznikla již v roce 1926 na břehu řeky Radbuzy v městské části Doudlevce. Od roku 1963 působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark. Do té doby byla zahrada známa například velkou kolekcí plazů, chovem ocelota velkého a sovice sněžné, odchovy plameňáka chilského, hyeny žíhané nebo umělým odchovem kondora krocanovitého. Po roce 1996 zanikla řada nemoderních výběhů a expozic, zvířata i rostliny začaly být rozmísťovány rovnoměrně po celém areálu, vznikla naučná stezka „Vývoj přírody ve čtvrtohorách“ s hektarovým lesním výběhem pro větší skupinu medvědů hnědých. Postupně přibývají vzácné a atraktivní druhy, z nichž je nejvýznamnější příchod mladého páru varanů komodských, nejmohutnějších ještěrů světa, v říjnu 1997. Celkově se kolekce vyšplhala na téměř 1100 taxonů živočichů zastoupených asi 6000 exempláři. Pro 23 z nich je veden Evropský záchranný program. Pozoruhodná údajem je skutečnost, že 70 % chovaných druhů se nevyskytuje v žádné jiné české ani slovenské zoo. Od února 2001 slouží po tříleté rekonstrukci expozice AKVA-TERA, což je samostatná expozice v centru Plzně, kde návštěvníci v biotopových smíšených nádržích poznají bezobratlé, ryby, obojživelníky a plazy. Nový směr vývoje zoo je patrný například na prezentaci opic, kde místo původních pěti druhů v jediném pavilonu chová nyní zahrada více než 20 druhů rozložených asi na sedmi místech. Žádná z nich již v podstatě neví, co je to mříž. Šimpanzi mají od léta roku 2000 k dispozici přírodní výběh s trávou, keři a stromy a současná skupina má proti původnímu páru již 6 členů; podobně ostrovní nebo přírodní výběhy mají giboni lar, guerézy angolské, makaci lví nebo lemuři vari a kata. Také velké šelmy byly postupně ze společného pavilonu přemístěny do vlastních – svou „voliéru“ má levhart a ussurijští tygři a 800 m² rozsáhlou expozici, která nahradila řadu drobných klecí a výběhů, mají lvi berberští. Novou expozici získal rys kanadský nebo rys červený. Původní pavilon šelem byl v roce 2001 proměněn na africké nokturnárium nazvané „Tajemný svět africké noci“. Zvláštnost je zrekonstruovaný statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní. U něj byl v září 2009 veřejnosti zpřístupněn projekt „Česká řeka“, která představuje tok řeky Úhlavy. Deset akvárií je rozděleno do čtyř rybích pásem, v nichž žijí desítky druhů ryb – od sumce a štiky, přes candáty, okouny a kapry až po střevle, mihule či vranky. Milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1000 taxony polopouštních rostlin Starého světa, v kolekci plazů upoutají například aligátoři čínští a velké želvy ostruhaté s téměř 300 odchovanými mláďaty, ale v neotropické části návštěvníci rádi sledují i dovádění nosálů na stromech nebo nutrií ve vodě. Mezi nejpopulárnější obyvatele zahrady patří hejno tučňáků Humboldtových, kteří jsou každý den pro návštěvníky krmeni rybami z rukou ošetřovatelů. Exotičtí ptáci, savci a plazi jsou k vidění v nejstarším pavilonu plzeňské zoo který se pro svůj tvar nejmenuje pouze „Tropický pavilon“, ale i pavilon „Z“. Rozsáhlá je také nabídka zahrady pro návštěvníky, v níž byla rozmístěna řade nápojových automatů a zřízeny restaurace Kiboko a Sibiřský srub, i prodejna Suvenýry u lemura. Ke stávajícímu informačnímu systému přibylo v roce 2003 pět digitálních zvukových infopanelů, které pomáhají v orientaci po areálu i seznamují návštěvníky s dalšími detaily ze života zvířat.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoologick%C3%A1_a_botanick%C3%A1_zahrada_m%C4%9Bsta_Plzn%C4%9B