Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 24. den – odpoledne - CHKO Beskydy: cca 9 km dlouhý výlet: Bumbálka – Trojačka - pramen Vsetínské Bečvy – horský hotel Sůkenická – chata Celnice - občerstvení Třeštík – pramen Rožnovské Bečvy – Bumbálka

Než jsme se najedli, spadlo pár kapek a přestalo bouřit.

Dopoledne jsme měli poznávací, odpoledne bude turistické. Vyrážíme k pramenu Vsetínské Bečvy - z parkoviště na Bumbálce po hranici a po červené hezky do kopečka na Trojačku (938 m), která je také ještě na hranici. Tady se setkáváme se současnými hraničními patníky (slovensko - českými), ale i s těmi původními, trojhrannými, kamennými, kde z jedné strany jsou Uhry a z druhé Morava Ostravice H. H. 1906. Co znamená zkratka H. H., to jsem nezjistila.

Z rozcestí Trojačka jdeme stále po červené - jen kousek z kopečka je to k pramenu Vsetínské Bečvy. Tady je to hezky upravené, je tu posezení, jen v současném horku a suchu pramen jen kape. Ani ty deště ho nezachránily. Zajímavostí je, že oba prameny na své mapě zakreslil již r. 1627 Jan Ámos Komenský.

Nebouří, neprší, tak jsme se rozhodli pokračovat další 4 km k pramenu Rožnovské Bečvy. Že to bude neustále nahoru a dolů, to jsme věděli, ale netušili jsme, že to bude tak náročné. A to kopec Čarták s rozhlednou obcházíme po neznačené cestě – tam jsme už byli.

Přicházíme k horskému hotelu Sůkenická. Je to velký moderní hotel. Firma Horský hotel Sůkenická byla založena r. 1993 a tak pravděpodobně si hotel v té době postavili. Z venkovní terasy jsou nádherné výhledy. Chvíli se kocháme, už zase svítí sluníčko.

I když červená značka vede naším směrem, my pokračujeme po neznačené cestě podle sjezdovky do ski areálu Třeštík. Míjíme starou chatu Celnice a pokračujeme ještě kousek do kopečka, kde je dřevěná chata Třeštík s rychlým občerstvením. Tady se nám líbí. Tady si dáváme Radegasta - Ota 12, já 10.

Už zase jdeme po červené přes rozcestí Nad Třeštíkem, stále do kopečka. Začíná opět v dálce bouřit. Je tady však hezky, hezké jsou i výhledy. Konečně jsme vyšplhali k rozcestí Rožnovská Bečva - pramen, kde odbočujeme vpravo. Čeká nás 200 m klesání, ale jakého. Nejdřív cesta vede cik cak, i to je prudké, ale pak nás čeká klesání ještě prudší, naštěstí je možné se přidržovat řetězů. Prudší klesání snad ani být už nemůže. Fotky jsou však pěkně zkreslené. Podle nich je to skoro rovina. Ale nevěřte všemu, co vidíte. Konečně už pod námi vidíme pramen. Je tu hezká dřevěná stříška, ale nic víc. Ani lavičky tady nejsou – ty byly o kousek výš, asi aby se mohlo cestou odpočinout. U pramene Vsetínské Bečvy je to hezčí. Tento pramen je zcela bez vody. Teče vůbec nějaká voda v Bečvě?

Původně jsme mysleli, že sejdeme od pramene dolů a vrátíme se po pohodlnější cestě po žluté. Když to tu vidíme, je nám jasné, že dál dolů už ne.

Stále v dálce hřmí. Vracíme se zpátky nahoru na trasu. Jen kousek je to na nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů Vysoká (1024 m). Víc než 200 m to taky nebude. Ale když vidíme ten kopec a slyšíme to bouření, tak jsme se shodli na tom, že na vrchol nejdeme. To bouření je spíš záminka, abychom si nemuseli přiznat, že už skutečně vůbec nechceme jít nikam do kopce. Je však pravda, nemusíme být všude.

Než jsme sešli na chatu Třeštík, přestalo bouřit. Ještě musíme vystoupat na chatu Sůkenická, samozřejmě jdeme opět po sjezdovce. Ta značená červená se nám zdá zbytečně kamenitá.

Od chaty pokračujeme kus po asfaltce, ale pak přecházíme na červenou, abychom v závěru nemuseli po hlavní. Trochu stoupáme na Trojačku, odkud konečně klesáme k autu na Bumbálce. Jsme zpocení, ale šťastní, že jsme to zvládli. Beskydy jsou prostě nádherné, i když náročné. Také proto se s nimi ještě neloučíme. Např. na zítra nás čeká rozhledna a dokonce i pivovar.

Přejíždíme jen kousek k Masarykově chatě. Postavil ji KČT v letech 1923 - 1924 a pojmenovali ji po 1. československém prezidentovi. Dne 8. března 1952 bohužel lehla popelem. V 70. letech byla jen o kousek dál postavena nová turistická chata – jen ten název zůstal zachován. A ta úspěšně funguje dodnes.

U ní jsme spali před 7 lety, když jsme jeli na Slovensko. Tehdy byla příšerná zima, že jsme si tam dokonce chtěli zaplatit jednu noc, jenže bylo plno. Nakonec jsme přespali na parkovišti. Když to šlo prve, tak to musí jít i teď. Určitě tu bude víc klidu než na Bumbálce. Dáváme lehkou večeři, pivo a košer slivovicí si připíjíme na dnešní Otovo 70. narozeniny. Je spokojený, že se jich dožil.

V šeru u auta splachuji pot z dnešního výletu. Naštěstí mne nikdo nerušil. V 9 jdeme spát. Je stále ještě 23 stupňů, ale nechávat otevřené dveře tady si netroufáme. Nikdo nemusí vědět, že v autě spíme. Jen boční dveře úplně nezaboucháváme.

Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 24. den – odpoledne - CHKO Beskydy: cca 9 km dlouhý výlet: Bumbálka – Trojačka - pramen Vsetínské Bečvy – horský hotel Sůkenická – chata Celnice - občerstvení Třeštík – pramen Rožnovské Bečvy – Bumbálka na mapě