17.8.–21.8. Třeboňsko 25 Pt. 4 Nová Hlína, Stará Hlína

21.8.2024

Abych se přiznal, psát o polovině dne cestopis, tedy spíše o dopoledni se mi už ani původně nechtělo, ale předchozí díl se mi zdál poněkud delší, než byl původní úmysl, takže nakonec pár řádků nebo vět si i kratší výlet nakonec zasloužil.

Podle pokynů ráno balíme zavazadla a lůžkoviny odnášíme na sběrné místo a protože se nám to daří celkem rychle, můžeme nějaké tři hodiny využít k nějaké činnosti přímo ve Třeboni, nebo okolí. Kluci z naší party už mají vymyšlený předběžný plán návštěvy třeboňské rybí hospody, kterou je Bistro U Kapra. Nicméně prosedět valnou část zbytku pobytu v hospodě mi nepřipadlo jako nejlepší řešení. Navíc jsem ještě čekal nějaké opravy do dokončovaného měsíčníku (když to jinak nejde, vozím si sebou práci, přesněji notebook). A protože Marcela též nechce trávit půlden někde po putykách, uděláme si kratší výlet sami.

Napoprvé se nám líbilo zahradní bistro v Nové Hlíně, takže to zkusíme tam. Nicméně kolegyně si nemohla vzpomenout, jestli jsme byli před léty u Schwarzenberské hrobky, nejprve míříme k této stavbě. Trošku krápe, ale mělo by to být bez deště. Od hrobky pokračujeme podél Zlaté stoky k Hradecké bráně a dál už podobným směrem jako v neděli, tedy k předměstí Na Kopečku, po cyklotrase Okolo Třeboně. Už tehdy jsme si všimli, že je cestou inzerován nějaký bufet v pergole U Sv. Víta. Je to jedno z mnoha výletních míst, samotný bufet ještě čeká na otevření, ale dá se nahlédnout do půvabné kaple Sv. Víta, po které je nakonec celé výletní místo pojmenované. Vlastně jsem tu mohli odbočit při té neděli, je to pěkně vedla naší trasy, je na tak trochu ukryté za porostem. Vracíme se tedy na původní trasu a po průjezdu lesíkem jsem na dohled Nové Hlíny. K malému zklamání je Dostavník zavřený, pokračujeme tak k další zatáčce, ale tam víme, že je pohledově zajímavá hospůdka U Petry. Ono nás to zaujalo hlavně kvůli přítomnosti vývěsek a deštníků Holba, což je tak říkajíc naše „mateřské“ pivo z Hanušovic. Marcela samozřejmě pivařka není a já mám menší odpor k Šeráku. Tak to vyřeším náhradní kávičkou a Plzní.

Po určitých rozpacích zjišťujeme, že hospůdka je to velmi příjemná, takže kromě doporučení na mapách.cz můžeme chválit i touto cestou.

Pokračujeme známo okružní trasou kolem rybníka Vítek, což je vlastně odnož severně položeného Rožmberka. Vítek vzniklo oddělením od Rožmberka v l. 1879–80. A protože Marcela nijak nechvátá, mám konečně čas si udělat více obrázků, než při výletu ve větší skupině. Z východní strany rybník přetíná silnice 34 (E551), kterou částečně provází cyklostezka ze Staré Hlíny. Ta ale využívá starší kamenný most z r. 1781. Krásná víceoblouková stavba pochází z návrhů ing. Rosenauera, kterého známe i jako tvůrce vodního kanálu na Šumavě, který se užíval při plavení dřeva.

Most je oblíbený i jako filmová kulisa. Já I. (J. Werich) z něj nechal topit sůl…

Vracíme se na cyklostezku, která sleduje trošku stranou hlavní cestu, stezka je spíše šotolinová, ale tady to celkem pasuje do lesního porostu. Kratší odbočka k židovskému hřbitovu z konce 19. století a pak už zpět k Třeboni, poslední metry po stejné trase jako dopoledne se procházkou přes náměstí.

Za vynechanou hospodu nám tak stačila na cestu busem svačina z Kauflandu, podařilo se i dokončit kýžený měsíčník i zaslat data do tiskárny. Ještě že jsou na těch internátech funkční Wi-Fi.

 

Pt. 1

 

Pt. 2

 

Pt. 3