Třeboň leží v Jižních Čechách, jihozápadním směrem od města Jindřichův Hradec. Město se rozkládá ve středu chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která se vyznačuje velkým množstvím rozlehlých rybníků. Třeboň je i oblíbeným lázeňským střediskem. Návštěvníci využívají léčebné účinky zdejší rašeliny.
Gotický Klášter Augustiniánů postavený ve 14. století s gotickým kostelem svatého Jiljí jsou nejvýznamnější církevní památky. V parku mezi rybníkem Svět a Opatovickým rybníkem je novogotická hrobka Schwanzenberků s kaplí. Zámek v centru města prodělal několik přestaveb a proslul svým archivem.
Třeboň se pyšní mnoha historickými památkami i dalšími zajímavosti. Já jsem jednoho rána navštívil Zámecké zahrady a nádvoří. Byl jsem zde úplně sám. Svítalo. Temně rudá výheň vycházejícího slunce se sice zatím ještě částečně ukrývala za stromy a zdmi, ale přesto jsem objevoval velmi zajímavé pohledy na květiny, keře, stromy i části budov.
Nešel jsem do areálu zámku jen tak bloumat a kochat se, nýbrž jsem toužil spatřit jedno magické a zajímavé místo.
V Třeboni, především v době Viléma z Rožmberka, pobývalo mnoho alchymistů a zajímavých osobností. Například John Dee, Edward Kelley, Antonius Michael nebo Jakub Krčín z Jelčan. Největší vášní Viléma byla totiž alchymie.
Někteří badatelé se tudíž domnívají, že alchymie zanechala svou stopu na třeboňských památkách.
Zajímavá z tohoto pohledu je například zámecká žulová kašna z roku 1712. Autorem je kameník Jan Světecký, který při své práci postupoval podle návrhu pražského architekta Ignáce Bayera.
Havran sedí na čtyřech hlavách, které byly useknuté Turkům a v zobáku drží jejich vlasy. Mělo by jít o reminiscenci schwarzenberského rodového znaku. Havran sedící na lebce je však také prastarý alchymistický symbol.
Na toto dílo, jakož i na celý zámek, se lze však dívat i z pohledu barev, byť v širších souvislostech. Spojitost s rodem Schwarzenberků je daná. A schwarz je v překladu černý. A černou barvu většinou doplňuje bílá. A na Třeboňském zámku údajně straší bílá paní a za noci cválá od zámku k městské bráně bílý přízrak nejoblíbenějšího bělouše pana Petra Voka.
Ohledně kašny jsem však četl také jiné zajímavé vysvětlení. Údajně to není havran, ale husa, nejposvátnější pták svobodných zednářů. A symbol by se měl vykládat jako neviditelná vláda tohoto řádu nad čtyřmi světovými stranami.