Baťův kanál a Uherské Hradiště

Vzhledem k tomu, že se teď v tom horku v paneláku moc spát nedá, zpracoval jsem dokument z minulého pátku, kdy jsme vyrazili k Baťovu kanálu. Někteří z nás už tam byli, tak jsme hlavně plnili přání Tondy a Zdeny, kteří jej chtěli vidět. Tonda pak sice nadával, že se raději mělo jet do hor (já chtěl !!!), protože je moc velké horko, ale už měl smůlu. Jeli jsme nakonec jen v 5 lidech, protože jízdu některým dalším zájemcům znemožnily různé havárie, např. vodovodního řádu či rodinného typu.

interiér kostela sv. Jiljí v Chropyni  •  Foto: markyz63

Začínali jsme, tradičně, v Chropyni. Projedeme Kolem zámku (na jeho podobě je vidět i rok vzniku - tedy 1615, i poslední úprava střechy věže - tedy r. 1892) a začínáme se těšit na pivo, protože je vedro už od rána. To si dáme na kraji Kroměříže a potom už míříme přes Otrokovice a Napajedla ke Spytihněvi, kde vlastně plavební komorou začíná umělá část Baťova kanálu. Tato vodní cesta byla vybudována v letech 1936-38, měří cca53 km(část tvoří řeka Morava, část umělý kanál) a počítá se do ní vzdálenost od Otrokovic do Skalice (sjízdný úsek je však kratší). Výškový rozdíl18,6 mvyrovnává 13 zdymadel, přičemž jedno máme již od minula nejraději a i teď jsme se u něj zdrželi nejdéle. To si, myslím, z technických parametrů bohatě stačí. 

Přestože jsme jeli vlastně pořád Kolem vody, moc svěže jsme se necítili. Při měření teploty ve stínu jsme dosáhli hodnoty37,3 C, a to už člověk z žádného pohybu ten pravý radostný prožitek prostě nemá ...

Chropyňský zámek je dílem stavitele G.P. Tencally  •  Foto: markyz63

Návštěvu Uherského Hradiště nám (tedy hlavně některým, protože ti jiní se spokojili s kulturním zážitkem v podobě jídla, piva a kávy) zpestřilo i něco z mnoha místních historických památek. Určitě knihovna (býv. synagoga), několik oceněných staveb moderní architektury (zejména bytové domy) se sochou cyklistky a celé historické centrum. Kupodivu byly přístupné i oba největší kostely: kostel Zvěstování Panny Marie v komplexu františkánském i (zejména) sv. Františka Xerafinského v areálu jezuitském. Tato stavba Domenica Orsiho z let 1670-85 údajně stojí po vzoru benátských kostelů na roštu z borovicového dřeva a chlubí se výzdobou od známých umělců, např. Jana Jiřího Heintsche, Ondřeje Schweigla nebo Tadeáše Suppera. Zajímavostí je i budova místního gymnasia; tato neorenesanční budova, inspirovaná Národním divadlem v Praze, je dílem stavitele Josefa Schraniaka z r. 1885. Studovali zde i 2 čeští premiéři s datem narození, končícím čtyřkou. Jana Černého (1874) neznám, Petra Nečase (1964) bohužel ano. A tak za skutečně významného studenta budu považovat raději jen Danu Zátopkovou.

Po obědě už mizíme z rozpálených ulic města. Rájem všech cyklistů (viz. foto), tedy Jarošovskou ulicí, dojedeme k někdejšímu hitu skupiny Argema a po dojezdu do Napajedel vstoupíme podruhé do stejné řeky (tedy spíše do stejného piva ve stejné hospodě jako dopoledne). Potom už nás čekají jen Otrokovice a vlak. A těch ujetých 70 km bylo v pátečním počasí asi maximem ...

psáno v červenci 2012

Více fotografií i videa jsou na: 

 http://markyz63.rajce.idnes.cz/Batuv_kanal_a_Uherske_Hradiste_07_2012