Boskovice – procházka nočním městem

Návštěva Boskovic mě vždy potěší. I když jsem zde už byl mnohokrát, v prohlédnutí si tohoto města za umělého osvětlení, jsem měl dlouhodobě rest. Fotografie nejsou zcela noční, spíše večerní, ale v tomto ročním období to lze stejně poznat jen podle hodin na vyhlídkové věži místní radnice.

K možnosti večerně-nočního focení Boskovic jsem se konečně dostal díky tomu, že v Boskovicích teď bydlí můj synátor, kterého je potřeba čas od času překontrolovat, zda zde nevlčí. A vybral si dobře, městečko s množstvím historických památek se mi vždycky velice líbilo a už od dětství k němu mám velmi kladný vztah, protože do nedaleké Světlé jsem jezdíval nejprve s dědečkem a babičkou, později i sám na prázdniny. A taky jsem v této oblasti byl poprvé v životě na taneční zábavě. Matně si pamatuji, že vínko bylo poživatelné, jen ty erotické představy se nějak nenaplnily...

Pro Boskovice lze použít výrazu „české Atény“. Uvedené slovní spojení jsem slyšel nebo četl už několikrát. Většinou se jednalo o ohodnocení kombinace počtu historických památek a vzdělávacích institucí. Zde toto označení sedí jako ona pověstná záď na jakési nádobě. Množství škol i pamětihodností může tomuto 11,5 tisícovému městečku závidět i mnoho několikanásobně větších „velkoměst“.

Město bylo založeno ve 13. století a postupně ho vlastnilo několik významných rodů, od pánů z Boskovic po Ditrichštejny. Ve městě se pravidelně, tedy každoročně, koná množství zajímavých akcí, různými festivaly (jazzový, divadelní, dechovky) počínaje a srazy Velorexů konče. Vysokou návštěvnost má i zdejší westernové městečko, v kterém se nedávno natáčel jakýsi film, ve kterém Marek ml. hrál jednu z důležitých vedlejších rolí. A je to zřejmě po všech stránkách výborné místo k žití. Žádná starost po ukončení ZDŠ - v Boskovicích je snad největší počet středních škol na 1 obyvatele v ČR. Různých VOŠ je zde také sdostatek, nedaleké Brno s Masarykovou universitou je v tomto směru jistě výhodou.

Teď bych rád – jako vsuvku – vyjmenoval alespoň pár nejdůležitějších boskovických památek.

Na prvním místě je – tedy alespoň pro mě – rozsáhlá romatická zřícenina goticko-renesančního hradu nad městem. Byl založen zřejmě již v I. polovině 13. století a dnes ho vidíme převážně v té renesanční podobě.

Následuje zámek, zřejmě jedna z nejkrásnějších empírových památek u nás, nacházející se na místě někdejšího dominikánského kláštera

Z církevních památek je asi nejdůležitější Kostel sv. Jakuba Většího. Jedná se o pozdně gotickou stavbu v podobě pozdějších romantických úprav (Johann Schroth st. v polovině 19. století). Nejstarším místním kostelem je Kostel Všech svatých, goticko-renesanční stavba na románských základech, nejmladším pak evangelický kostel z poloviny 20. století.

Vysoce ceněné je i zdejší židovské město s barokní dvoupodlažní synagogou maior (stavitel Sylvestre Fiota z Itálie) z I. poloviny 17. století, rituálními lázněmi, tzv. mikve, a židovským hřbitovem. Ten se řadí k těm největším a nejcennějším v České republice.

Opomenout nelze ani pozdně renesanční radnici, jejíž věž patří mezi dominanty města, budovu muzea nebo zámeckou rezidenci.

Pozdně večerní procházku jsme ovšem zaměřili pouze na Masarykovo náměstí, židovské město a jejich nejbližší okolí.

Začínáme u radnice, kde sídlí i informační centrum a Galerie Otakara Kubína. Jedná se o budovu z II. poloviny 15. století, která byla renesančně přestavěna v roce 1567. Její největší zajímavostí je 44 m vysoká čtyřboká věž, která je ve své spodní části „seseknuta“ do osmiúhelníku. Budova opakovaně vyhořela a byla poté přestavována, naposledy v roce 1859.

Procházíme přes celé hlavní boskovické náměstí do jeho dolní části, které „vévodí“ Kostel sv. Jakuba Většího. Jedná se v podstatě o pozdně gotickou stavbu na podstatně starších základech. Kostel takto nechal kolem roku 1500 přestavět a rozšířit jeden z nejvzdělanějších našich šlechticů své doby, tedy Ladislav Velen z Boskovic (jsou mu připisovány zásluhy o stavby nejen v Boskovicích a Chornici, ale i o zámek v Moravské Třebové). Jedná se o trojlodní, dříve hřbitovní, kostel s pozdně gotickým portálem a čtyřbokou věží, jejíž původní výška 60 m byla snížena na současných 41 m.

Poté již pomalu vcházíme do židovského města a hned zamíříme k hlavní zdejší památce, krásné barokní synagoze maior. Velká synagoga pochází z roku 1639 a patří mezi nejstarší a nejzachovalejší synagogy v celé Evropě. V roce 1698 byla rozšířena, drobnými úpravami a dostavbami prošla ještě v 19. století a v roce 1908. Nástěnné malby v interiéru pocházejí z let 1704 – 1705. V době naší večerní procházky zde zrovna vystupoval Oldřich Janota, tak jsem se alespoň (bohužel pouze přes okno) částečně podíval, jak vypadá interiér (tedy spíše strop) při umělém osvětlení.

Pokračujeme dále do „hlubin“ bývalého židovského ghetta. V minulosti zde stávalo asi 100 domů, dnes hlavní část města tvoří tři adresy, což je ovšem jedna páteřní ulice, procházející celým židovským městem. Počátkem je Bílkova ulice s bývalou školou, která je dnes už v podstatě mimo ghetto. Na ni navazuje ulice U Vážné studny. Jedná se spíše o náměstí s někdejší židovskou hospodou a masnými krámy. Na Plačkově ulici se nachází obytné domy, včetně domu rabínova. A také zde stojí jediná vstupní brána do ghetta. Pochází z roku 1753.

Touto bránou opouštíme židovské městečko a míříme ke komplexu zámeckých budov. Ten tvoří empírový zámek v podobě dietrichštejnské přestavby z let 1819-1826, panská rezidence z roku 1729 a bývalá zámecká oranžérie z roku 1829.

Kolem budovy muzea, která se nachází přímo proti „židovské“ bráně se zadem vracíme k radnici na Masarykově náměstí.

Poté už jdeme na rodinnou návštěvu a zalehnout. A druhý den odpoledne jsme si pro jistotu většinu tohoto okruhu prošli ještě jednou. Zřejmě pro srovnání, abychom si místní památky připomenuli i za svitu podzimních slunečních paprsků …

Více fotografií (vše foceno bez stativu, tedy pouze z ruky) naleznete na:

http://markyz63.rajce.idnes.cz/Nocni_Boskovice_10_2011