Brusel - srpen 09

V Bruselu jsem byl 4 dny. 1. den v 9h ráno jakmile otevřeli turistické centrum na Grand place koupil jsem si Brusel card s platností na 3 dny, pro vstup do muzeí a další různé slevy na památky a do restaurací a obchodů, a 4 dny na MHD. Využil jsem toho, že jsem v centru města a prohlédl jsem si Grand place. Opravdu nádherné náměstí. Dále jsem si v okolních uličkách prohlédl sochy Maneken pis(čůrající chlapeček) a Janeken pis(čůrající holčička). Prošel jsem se i známou pasáží Galerie royales st Hubert. Jako první z centra jsem vyrazil do Národní botanické zahrady. Když jsem přišel na místo, žádná zahrada zde nebyla. Následně jsem zjistil, že Brusel se skládá z 9 menších měst, a proto když zadáte do gps navigace ulici a město Brusel může se vám stát jako mě, že budete na druhém konci města než je cíl vaší cesty. Proto jsem nejdříve ověřil adresy v mém gps a turistickém průvodci a pak vyrazil do Autoworldu. Autoworld to je ojedinělá výstava více než 400 historických aut a několika motocyklů. Je zde i např. nákladní auto s dřevěnou karosérii a mnoho aut ze začátku 19. století různých značek(peugeot, renault, cadillac, minerva, aj.). Dále jsem pokračoval vlevo, prošel jsem monumentální bránou a vešel do parku, kde jsem posvačil a příjemně si odpočinul. Následně jsem se autobusem a metrem přesunul do Basiliky de Koekelberg. Bylo nutné vyjít pár schodů, ale vyhlídka na město stojí za to. Nejvíce mě kromě zeleně upoutalo Atomium. Ještě jsem zamířil na Grand place a navštívil zde museum piva. Je to v podstatě výčep a jedna obdélníková místnost cca 8x5m po jejímž obvodě jsou umístěné různé věci potřebné k výrobě piva. Uprostřed je několik řad židlí směřující k zadní stěně, kde je na plátno promítán film o Belgickém pivu. Film nebyl v angličtině tak jsem asi 15minut sledoval obrázky a pak se vydal do výčepu pro sklenici piva, která je již v ceně vstupenky. Ještě jsem stihl navštívit muzeum vědy. Je to vlastně asi 100 různých optických klamů a logických hříček. Dostanete zde průvodce(můj byl v angličtině) v němž jsou jednotlivé staniště vysvětleny. Jelikož byl už večer vyrazil jsem na hostel. Cestou jsem se prošel po pěší zóně plné obchodů, restaurací a pouličních umělců.

2.den jsem se rozhodl navštívit Waterloo. Waterloo je jižně od Bruselu, proto jsem musel v autobuse jízdné platit. Původně jsem chtěl navštívit pouze Welington muzeum, ale ve zdejší turistické kanceláři jsem dostal doporučení k návštěvě místa oné slavné bitvy z roku 1815. Nejdříve jsem navštívil Welington muzeum, které je celé věnované bitvě z roku 1815. Je zde vyobrazen na světelných mapách průběh bitvy, dále uvidíte uniformy, zbraně,atd..Potom jsem se autobusem přesunul k místu bitvy. Nejdříve byl vidět Lion moud, 41m vysoký pahorek na jehož vrcholu je 28 tun vážící socha lva, který byl vybudován v letech 1824-26 na počest 300 000 vojáků ze 7 národů, kteří se tu střetli ve velké bitvě. K soše lva je možné vyjít po schodech. V návštěvnickém centru jsem si zakoupil lístek a nejdříve navštívil audiovisual show. Na plátno jsou promítány obrázky bitvy, doplněné titulky ve 4 jazycích a dole pod plátnem na plastické mapě se rosvěcí žárovky symbolizující průběh bitvy. To vše je doplněno zvuky z bitvy. Ihned ve vedlejší místnosti jsou promítány vybrané scény z filmu o bitvě u Waterloo. Se znalostmi o bitvě jsem po schodech vyšel k soše lva . I zde je plastická mapa se základním postavením vojsk, tak že se můžete rozhlédnout po krajině a představit si jak to asi zde vypadalo. Následně jsem navštívil Panorama. Je to kruhová budova, uvnitř které jsou na zdi namalované výjevy z bitvy vhodně doplněné o plastické postavy vojáků, koní, zbraní a to vše samozřejmě za hlučného audio doprovodu zvuků bitevní vřavy. Přes ulici je muzeum voskových figurín. Není rozsáhlé, jsou zde jednotliví velitelé, válečené ležení vojáku, je tu i posmrtná maska Napoleona. Waterloo mě rozhodně nadchlo. Bylo by chybou toto místo nenavštívit. Ještě jsem zde zašel do hospody Brasserie le Napoleon, vypil jedno pivo Leffe, a pak už jsem jel autobusem do Bruselu. Jako první v Bruselu jsem navštívil Hallepoort. Je to brána ze středověkého opevnění města. Je tu expozice týkající se středověku. Z vrcholu brány je pěkný výhled na její okolí. Metrem jsem se přesunul ke Královskému paláci. Obrovská stavba s nádherně upravenou zahradou před ní. Postačil mi pohled zvenku a vstoupil jsem hned do vedlejší budovy BELvue museum. Toto muzeum jsem nechal bez povšimnutí. Sešel jsem zde do podzemí do archeologického místa De Coudenberg. Zde je několik místností navzájem propojených chodbami. Vše nádherně osvětlené. V průvodci se dočtete jejich účel a význam. Dále je tu muzeum s historickými vykopávkami. Ihned po odchodu s Coudenbergu narazíte na muzeum hudebních nástrojů. Jelikož nejsem velký fanda hudby, prohlédl jsem si 1. patro s hudebními nástroji a pak po schodech vystoupal na střechu do restaurace. V okolí jsou vysoké domy, tak že vidíte pouze na nejbližší ulice. Pak jsem si to namířil do centra. Šel jsem okolo Bibliotheca Wittockiana( museum knih, knižní vazby, atd.). Pro mě nezajímavé, ovšem před budovou je, jak je v Bruselu zvykem, nádherně upravená zahrada lemovaná po obou stranách dvěmi stromořadími. Odtud to bylo jen pár minut pěšky k muzeu kostýmu. Očekával jsem zde nějaké belgické kroje, ale byl jsem zklamán. Byly zde vystaveny pouze dobové šaty, většinou ženské. Následně jsem opět navštívil Grand place a zde zašel do City hall prohlédnout si muzeum města Brusel. Bylo zde několik předmětů spojených s historií města, nic vyjímečného. Poslední můj dnešní cíl byl muzeum komiksů. Překvapila mě fronta na lístky, ale expozice stála za to. Většinou jsou zde vystaveny komiksy(psané vlámsky nebo valónsky – to nepoznám). Je tu i několik figurín v životní velikosti, knihy vysoké přes 2m, atd.. Již byl večer a byl jsem unaven, proto jsem zamířil k hostelu. U hostelu jsem se zastavil ve fast foodu a následně naproti v baru na pár piv.

3.den jsem jako první navštívil Evropský parlament. Je to obrovský komplex několika vysokých budov z modrého skla. Prohlídky se zde konají jen 2x denně (v10h a 15h) a mají trvat cca 30 minut. U vstupu jsem nejdříve musel předložit občanský průkaz a po zaregistrování jsem dostal tištěného průvodce v českém jazyce a na košili samolepku EN, což znamená, že se zúčastním výkladu v anličtině. Dále jsem prošel bezpečnostním rámem, jako na letišti, fotoaparát, který jsem měl na opasku kalhot, jsem musel schovat do tašky. Je zde zákaz focení, ale jelikož ostatní během prohlídky fotili a průvodce si toho nevšímal, fotil jsem také. Nejprve jsme výtahem vyjeli do 4.patra. Zde u výtahu je několik metrů vysoká plastika vytvořená z pochromovaných ocelových prutů symbolizující spojenou Evropu. Pak jsme šli na galerii zasedacího sálu, kde průvodce vyprávěl o složení parlamentu, jeho fungování, atd.. Jelikož již výklad trval skoro hodinu zvedl jsem se ještě asi s 5 dalšími a výtahem jsme sjeli do přízemí a opustili jsme budovu. Asi 5 minut chůze od parlamentu je muzeum přírodovědy. Velkou část expozice tvoří kostry dinosaurů, které jsou modře nebo oranžově nasvícené. Kromě mnoha vycpaných zvířat mně ještě zaujal skleněný tunel ve 4.patře znázorňující zvířata žijící v polární oblasti. Pak jsem se metrem přesunul k Atomiu. Atomium je 102m vysoká ocelová molekula, která byla postavena k celosvětové výstavě Expo v roce 1958. Je zde 9 koulí, které jsou navzájem propojeny. Nejdříve se ze spodní koule po eskalátoru a schodišti dostanete přes jednu boční do prostřední koule a dále přes další boční dolů zpět do spodní koule odkud výtahem vyjedete až do nejvyšší koule. Zde je pěkný výhled na město a hlavně na přílehlý Bruparck, kde je umístěna Mini Europe. V horním patře koule je restaurace, kde jsem nezaváhal a dal si pivo. Po Atomiu jsem navštívil Mini Europe. Je to park v němž jsou umístěny zmenšeniny významných památek státu Evropské unie. Českou republiku zde zastupuje Staroměstská radnice s orlojem. Některé památky jsou doplněny modely aut, které se pohybují, přes celý park jezdí vlak, teče zde potůček s pohybujícími se modely lodí, na letiště se pohybují letadla za zvuku skutečných letadel. Jelikož mi vyhládlo, zastavil jsem cestou k metru ve fast foodu. Rozmýšlel jsem se zda vyrazit do Národní botanické zahrady, která je vzdálená asi 4km. Cítil jsem se unaven, tak jsem místo do zahrady vyrazil do centra města a sedl si ve své oblíbené hospůdce TOONE nedaleko Grand place a objednal si pivo Kwak. Pivo Kwak je černé a silné, obsahuje 8% alkoholu. Zvláštností je že se pije ze sklenice vypadající jako baňka s kulatým dnem a v dřevěném držátku. Tato hospoda má dva východy. Já jsem vyšel tím ústícím do rybí ulice. Rybí , místní jí říkají žrací, ulice. Jsou zde jen samé restaurace s jídly z ryb. Jinou cestou než včera jsem vyrazil k hostelu. Nedaleko mého hostelu Van Gogh je museum Le Botanique, kde jsou vystaveny obrazy. Dovnitř jsem nešel, ale neodolal jsem prohlédnout si park patřící k museu. Upravená zeleň, kruhové jezírko uprostřed s vodotryskem, průchody v živém plotě a několik soch. Prostě nádhera. Ještě nebylo ani 19h, tak jsem se rozhodl, že najdu ve čtvrti za hostelem, nějakou hospodu s točeným pivem. Musel jsem dlouho hledat, ale podařilo se. Dal jsem si 2 různá piva a vyrazil dál. Žádné další hospody jsem nenašel, tak jsem se vrátil k hostelu a den zakončil v baru, kde jsem byl včera.

4.den jsem již neměl v plánu žádné navštěvy památek. Nejdříve jsem navštívil Voseplein, což je náměstí, na kterém se koná každý den bleší trh. Nenašel jsem tu nic, co bych chtěl koupit. Z Vosepleinu jsem se jen tak potuloval ulicemi, až jsem narazil na stanici metra. Z metra jsem přestoupil na podzemní tramvaj a vystoupil v centru. V Rybí ulici jsem si objednal hrnec plný mušlí, hranolkami a to vše jsem zapil pivem Jupiter. Mušle byly vynikající, cena 19.60 euro už tak dobrá nebyla. Nedaleko je má oblíbená hospoda Toone. Tak jsem tam zašel a dal si pivo Kwak. Pak jsem si to namířil na hostel pro zavazadla. Pociťoval jsem únavu, tak jsem si sedl na zahrádku a dal si černé pivo Grimbergen. Vychlazené jak ze sedmého schodu, opravdu dobré. Ještě jsem se zastavil v obchodě s elektronikou. Rozlehlý obchod asi jako supermarket u nás. Prohlížel jsem si hlavně notebooky, ale ceny se nezdály o mnoho výhodnější než v Česku. Vyzvedl jsem v hostelu zavazadla a zamířil si to k zastávce autobusu, která je hned vedle hlavního vlakového nádraží. Jelikož jsem měl ještě 2h čas tak jsem se ještě trochu prošel v okolních ulicích. Cestou jsem narazil na restauraci, kde točili višňové pivo Kriek. Toto pivo jsem už pil a velmi mi chutnalo. V kapse jsem ještě nějaká eura měl, tak jsem si sedl na zahrádku chvilku si odpočinul. Pak jsem nastoupil do autobusu a vyrazil zpátky do Česka.