Brusel – kostel sv. Jakuba Staršího (Brussel - Saint Jacques-sur-Coudenberg)

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Nad starým městem, nedaleko královského paláce, se nachází monumentální kostel sv. Jakuba. Jedná se o klasicistní stavbu z let 1776 až 1787, kterou vybudoval architekt Gilles-Barnabé Guimard podle návrhu Jean-Benoît-Vincent Barrého. Původní modlitebna zde stávala nejpozději ve 12. století, není však jisté, jestli se jednalo o hradní kapli nebo špitální kostelík. V každém případě zde taková stavba existovala určitě již roku 1121 a sv. Jakub je třetí nejstarší známou farností v Bruselu. Ovšem až ve 14. století se kostel sv. Jakuba ocitl uvnitř městských hradeb. Po rozšíření a zkrášlení královského paláce na Coudenbergu (Studený vrch) se tehdejší modlitebna stala velmi významnou stavbou, protože zde docházelo k panovnickým křtům i pohřbům, a proto musela být gotická kaple – nebo kostelík – rozšířena. V II. polovině 16. století však byla tato stavba poškozena, aby na počátku století následujícího započalo nejslavnější období celého Coudenbergu. I když – alespoň zpočátku – určitě ne nejšťastnější. V roce 1731 královský hrad vyhořel a poškozen byl i kostel. Ten se následně stal klášterním, aby byl požárem opět poškozen roku 1743. O několik let později jej nechává zbořit Karel Lotrinský, který začal budovat klasicistní královský palác.

Základní kámen současného kostela byl položen v únoru roku 1775 a od počátku jej mělo charakterizovat „antické“ sloupořadí. Vstupní část byla dokončena roku 1780, celý kostel až o sedm let později. Tehdy již stavbu strohého, ale majestátního kostela (hlavně dokončení lodi, transeptu, chóru s korintskými sloupy a sakristie) vedl belgicko-rakouský architekt Louis Montoyer. Po svém vysvěcení v říjnu 1787 se tento chrám stala kostelem farním i opatským, a proto se také v chóru objevily mnišské lavice. Toto období trvalo až do francouzské revoluce, kdy bylo opatství zrušeno a kostel byl nadále používán jako „chrám rozumu" a později jako „chrám zákona“. Svůj účel začal kostel znovu plnit až v roce 1802 a v roce 1831 zde již skládal svou přísahu první král Belgie, tedy Leopold I. Od té doby zde také (ne)pravidelně probíhají křty pozdějších belgických panovníků i vzpomínkové bohoslužby.

Přísně klasicistní podoba kostela sv. Jakuba Staršího byla narušena v roce 1849, kdy podle návrhu vlámského architekta Tilman-François Suyse byla přistavěna osmiboká zvonice. Cenný je interiér kostela, ve kterém se nachází nejen několik pozoruhodných soch a okenních vitráží, ale také obrazy Jana Portaelse z 19. století. Celý interiér, navržený Louisem Montoyerem působí velmi prostorným a světlým dojmem. Pseudorománský oltář je vyroben z bílého mramoru, svatostánek pak pochází z cisterciáckého kláštera Cambron-Casteau. V apsidě, vysoko nad oltářem, můžeme vidět basreliéfy, představující narození Krista, poslední večeři a Kristův pohřeb. Na levé straně oltáře je zobrazen Starý zákon, na pravé Nový zákon. Jedná se o práci sochaře jménem Godecharle.

Mezi hlavním oltářem a těmi bočními stojí bílé mramorové sochy, představující sv. Petra a Víru. Jejich autorem je Anrion Nivelles. Nad oltářem levé lodi je socha Panny Marie, Ochranitelky hříšníků, v pravé lodi najdeme oltář sv. Jana Nepomuckého, jehož základ pochází ze 14. století. Chórové lavice daroval kostelu v roce 1859 jeho tehdejší farář monsignor Donnet. Zmíněné obrazy Jean-François Portaelse byly vytvořeny v letech 1886 (Venite ad mne) a 1885 (Consumatum est). Chrámová kazatelna z roku 1793 je dílem J. van Meeuwena. V její blízkosti se nachází socha sv. Josefa s Ježíškem, kterou roku 1746 vyřezal Laurent Delvaux. Varhany byly vyrobeny v letech 1883 až 1884 slavným varhanářem Pierre Schyvenem. Byly však do nich zakomponovány části staršího uměleckého nástroje, který v 18. století zhotovil Koenraad van Eyck.

Nadmořská výška:

66 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.842, 4.360)

Poslední aktualizace: 9.9.2015