Brusel - katedrála sv. Michaela archanděla a sv. Guduly (Bruxelles – Cathédrale S. Michel et Gudule)

K nejkrásnějším a nejznámějším památkám hlavního města Belgie bezesporu patří bruselská katedrála. Najdete ji na pahorku Treurenberg a - současně - na hranici Horního a Dolního města. Na jejím místě stával původně kostelík, postavený pravděpodobně již koncem 9. století a obnovený počátkem 11. století. Poté, roku 1047, do něj byly umístěny ostatky sv. Guduly, která se – spolu s archandělem Michaelem - stala patronem kostela i samotného města.

Původní románská stavba byla goticky přestavěna v průběhu 13. až 15. století, přičemž v kryptě zůstaly zachovány pozůstatky původního kostela. Katedrála byla postavena v několika etapách. Například chor pochází ze 13. století (1226-1276), hlavní loď a transept byly dokončeny v polovině 15. století a západní průčelí bylo - ve stylu francouzské gotiky - upraveno až v letech 1450-1490. Další úpravy pocházejí ze 17. století (1672-1675), kdy byla přistavěna šestiboká barokní apsida.

Katedrála je sídlem mechelenského arcibiskupa, přičemž svůj titul obdržela až v roce 1962. Za jeden z klenotů jejího interiéru je všobecně považována bohatě zdobená Kazatelna, zobrazující vyhnání Adama a Evy z ráje. Jedná se o dílo vlámského barokního sochaře Hendrika F. Verbruggena z roku 1699.

Předchozím odstavcem jsem „spláchl“ základní údaje a pro případné zájemce přidám něco navíc.

Katedrála se správně jmenuje Ecclesia Sancti Michaelis Cathedralis Gudulae Bruxellensis, což latinsky znamená "neobvyklé" Katedrála svatého Michaela a Guduly z Bruselu. Původně byla středověká katedrála – tradičně – obklopena ulicemi a domy. Tato podoba byla později „setřena“ po vzoru katedrály v Remeši (viďte, bratře plukovníku …).

Chrám stojí na křižovatce dvou důležitých starověkých cest, spojujících Brusel například s Antverpami a Kolínem nad Rýnem. Přestavba chrámu je zahájena Jindřichem Brabantským okolo roku 1200, kdy vzniká dvojvěžové průčelí. Tehdejší věže byly ovšem Okrouhlé. Úpravy ve 14. a 15. století bývají dodnes nazývány brabantskou gotikou. Některé kaple v katedrále pocházejí až ze 16. a 17. století.

Katedrála prošla již v 19. století rukama restaurátorů pod vedením architekta Tilman-Francoise i jistou regotizací. V letech 1839-1845 tak dochází k obnově věží a vstupního portálu, ve 20. století i vitráží. Katedrála dnes slouží také jako studovna manželského života sokolů stěhovavých, kteří zde hnízdí od roku 2007 a chrání budovu před nálety tlustých městských holubů.

Západní dvojvěžové průčelí je typickou ukázkou francouzské gotiky, ale náhrada rozetového okna je již zcela v brabantském stylu. Podoba průčelí je připisována Janu Van Ruysbroeckovi, který je rovněž autorem radniční věže. V podobě průčelí je zřejmá převaha svislých linií, jejichž součástí jsou i tři portály. Ten centrální zdobí sochy krále i apoštolů. Každou z – téměř 65 metrů vysokých - věží prochází točité schodiště. Průčelí má tři výškové úrovně. Ve spodní části se nachází portály, oba boční jsou přitom přímo součástí základny věží. Střední rovinu tvoří – již zmíněná - charakteristická brabantská gotika. Ve třetí linii se vypíná do výšky 55 metrů trojúhelníkový štít. Výše pak již ční jen obě věže.

Z vnější strany je zachován obloukový podpůrný systém. Do tohoto systému – tedy mezi oblouky - zapadá „série malých Kapliček, jejichž průčelí vždy zakončuje brabantský trojúhelník.

Celková délka katedrály z vnější strany je 114 metrů (vnitřní 109 m), maximální šířka 57 metrů (54 m). Výška hlavní lodi ve stylu brabantské gotiky je 25 metrů (výška arkádových oblouků 10 m, šířka mezi sloupy 13,5 m). V interiéru katedrály najdete – mimo jiné - sochy 12 apoštolů ze 17. století (jejich autoři jsou proslulí sochaři své doby, všichni rodáci z Bruselu), šestnáct malých postranních kaplí (osm na severní a osm na jižní straně) a barokní lavice ze 17. století (Hendrik Frans Verbruggen). Vitráže pocházejí většinou z 19. století a jejich autorem je Jean-Baptiste Capronnier.

Interiér katedrály je relativně strohý, neb v minulosti protestanty vyrabovaný. I tak si zde ale návštěvník má z čeho vybírat. Upozorňuji alespoň na klenbu lodi s polychromií konstrukčních prvků, masivní sloupy s hlavicemi v podobě listů se sochami dvanácti apoštolů, sochu sv Guduly z patnáctého století, Okno Posledního soudu ze šestnáctého století (nad centrálním portálem) a krásnou barokní Kazatelnu. V klenotnici si můžete prohlédnout – mimo jiné - kolekci církevního umění. Prohlídka katedrály, která je otevřená denně, je zcela bezplatná, jen návštěva klenotnice Vás přijde na 1 euro. A jak dnes bývá běžným zvykem, i tady se kupčíci znovu usadili … tentokrát přímo v chrámu božím. Různých suvenýrů i krásných publikací o katedrále je zde více než sdostatek, ale připravte se na to, že nepatří k nejlevnějším.