Loading...
Dnešní páteční den mám v práci naddělán a protože je venku docela přívětivé počasí poloviny měsíce dubna, vyrážíme brzy ráno s Janou do přírody. Slunce je sice po té dlouhé zimě ještě trochu "přiblblé", mdlé a ospalé, ale vítr žádný a tak je venku fajn. Busem jedeme před 8.hod ranní na Tesák a odtud vyrážíme po zelené značce k blízkým lyžařským vlekům a sjezdovkám. Místy vidíme ještě zbytky sněhu. Přicházíme na horní konec veliké louky. Pod námi se pasou na sporé Jarní travičce srnky. Je tu moc správný strom - kmen je vykotlaný, do dutiny se vlezou dva dospělí jedinci a vypadá to velmi bizarně. Ani se nedivím starým Keltům, že podobné hříčky přírody uctívali. Ostatně - naši prapředkové měli estetické cítění vyvinuto daleko víc, než si myslíme...
Po hřebeni pokračujeme kousek dál : mají tu být podle mapy nějaká skaliska, ale je tu " prd" - ty drobné skalky ani nestojí za to, abychom tam lezli a tak se vracíme přes louku zpět a pak zkratka kolem chaty Slovan na rozcestí pod Čerňavou. Těch cest je tu celkem 7. My si vybíráme asfaltku, která klesá do údolí k Rajnochovicím, vede prudce dolů z kopce a hned v 1.zatáčce vlevo vidíme úzké údolíčko s potokem a na něm kaskády.
Z bočního hřebene na nás skrz stromy bez listí pomrkávají nějaké větší skály ! Snažím se na to Janičku upozornit, ale nevnímá, protože fotí a fotí ty minivodopádky. Posílám ji tedy dál proti proudu potoka, já půjdu přes ten skalnatý hřeben a nahoře se sejdeme. Než se doškrábu pod první menší skaliska, míjím letité buky s bizarními kořeny. Přicházím pod mohutné pískovcové skalisko, to už ale ke mně zespodu přifuní i Jana, protože by mohla o něco přijít ! Mezi buky je tu hezká úžlabina, kde by se dobře tábořilo a odpočívalo, ale pozor ! Nacházíme se na okraji přírodní rezervace. Já lezu ke skále, která je asi 10 m vysoká a v její boční stěně se divím jejímu složení : kromě pískovce je to ze slepence - a místy tedy pěkně veliké šutráky - a část skály má černou barvu ! Nahoře nad skálou je tabule PP. Chráněn je tu karpatský jedlobukový prales se zbytky úžasných stromů s choroši a skalními výchozy. Obloukem se vracím k Janě, která zatím fotí "stromečky" a pomáhám jí nahoru na skalní temeno.
Pak se opět na chvíli rozdělujeme a já prozkoumávám celý skalnatý hřeben. Mělkým sedlem je spojen s hlavním masívem Čerňavy ( 844 m). Zvláštní je, že všechny zdejší skaliska a skály ze hřebene vybíhají napříč , netáhnou se po délce hřbetu. Už spolu s Janou scházíme přes krásnou louku s balvany a přes les s mnoha stromovými krasavci na lesní asfaltku, která obkružuje celý masív hory. Přes několik úžlabin s potůčky přicházíme k odpočivadlu a žluté značce, která směřuje dolů do sedla a na horu Kelčský Javorník. my ale po svačině zamíříme na druhou stranu : strmým stoupáním k vrcholu Čerňavy. Janě začíná cestou vyzvánět mobil a nabídky pracovních míst se jen hrnou - může dělat a) řeznici ve Slušovicích, za b) prodavačku textilu, za c) pojišťovací agentku...
Na vrcholu hory u památníku I.Stěpanova sedáme na lavičku, papáme bagety s chutnou náplní a všechny pracovní nabídky důkladně zvažujeme a rozpitváváme. Po cigaretce opouštíme vrchol a po velice blátivé cestě a přes paseku scházíme na lesní asfaltku u Smrduté. Já si jen odskočím vyfotit " Obří hlavu" a pak už naše další kroky vedou po zelené ke Chvalčovu. Pro nás je to zatím cesta neznámá, ale je moc krásná a plná překvapení !!! Vede po obvodu Smrduté vysoko nad údolím Bystřice, nad cestou je spousta skalních výchozů a stěn mrazových srubů. Cesta je plná zákrut a serpentin. Za každou další zatáčkou nové úžasné scenérie, pod námi šíleně strmý lesní sráz až dolů k silnici, vedoucí do Bystřice pod Hostýnem, nad námi překrásné buky a skály. Pak se cesta zužuje a zatáčkou nad tím největším srázem a pod až 30 m ! Vysokými skalními stěnami se dostáváme na protilehlý svah, už bez skal...
Je to tu MANINA 1.STUPNĚ !!!
Dole pod námi e rozkládá veliké kamenné moře, to už ale opuštíme úbočí Smrduté a už skrze " normální" les na velikou louku s PP Janče. Tady bychom zase mohli ve vegetačním období obdivovat kvetoucí karpatské orchideje a jinou květenu. Na louce ase nachází též několik pramenišť. Pokračujeme dál : trochu strmějším zestupem se dostáváme k silnici, když tu napravo velká světlina a ZLATÝ HŘEB dnešního výletu - rozsáhlý zatopený pískovcový lom s až 50 m vysokou stěnou !!!
Jdeme k jezírku. Je plné skokánků, někde jsou i tři na sobě a užívají si období " žabí říje"... Vodní hladina má krásnou zelenou barvu a voda je krásně čistá. Jsme tímto místem převelice nadšeni, snažíme se o fotky a já ještě lezu nahoru na plošinu v polovině výšky lomu. Trampi tu mají hezké tábořiště a chýše a je odtud nádherný pohled na celý lom !!!
Plni dojmů opouštíme toto krásné místo, přes silnici ke splavu a chovným rybníkům a podél říčky Bystřice s mnoha jezy až na okraj Chvalčova k hotelu Říka. Tady si objednáváme výborné papání : Ondráš řízek a moravského vrabečka a pak pomaličku přes Chvalčov k zastávce busu u školy a odjezd do Bystřice p.H. a přestup na autobus do Zlína...