Z Tesáku do Chvalčova - podzimní krajinou

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (70 fotografií)

Kam a jak jedeme?

První Sobotu v listopadu vyjíždíme ráno autobusem na Tesák.Mnohokrát jsem četla,že je podzim nejlepším malířem na světě - ano je to tak ! Na měsíc říjen se těším asi nejvíce z celého roku - barvy září všude kolem,kam jen lidské oko pohlédne.

V den svatého Huberta /patrona myslivců/ vystupujeme u chaty Tesáku,která je v obklíčení zelených kamizol - asi zde chystají Velkou akci. Protože brzy z rána je v lese dušičková atmosvéra a sychravo,rychle se přesunujeme po lesní asfaltce.Již od začátku silničky odbočující vlevo po úbočí hory směrem ke Smrduté je cesta celá pokrytá nádherně zbarveným listím ,opadaným ze stromů.

Jdeme po tomto fantasticky barevném koberci - po zvlhlém listí kolem svahů Čerńavy. Protože nás naše nedočkavost popohání stále dopředu,nedostihne nás ani studený vítr,valící se nám do zad.

Za čím jedeme?

Nad cestou se objevují první skaliska mezi bukovými stromy. A to je výzva pro mého manžela,který neodolá a sám vyráží na průzkum po svahu vzhůru.Já si zatím v klidu v zákoutích barevné lesní cestičky,která vede pořád dopředu, fotím různé detaily stromů a cesty.Manžel,kterého chvílemi spatřuji několik set metrů nad sebou ve svahu, se na chvíli vrátí za mnou a pak opět prchá do srázu se slovy: " Tamtu skalní hradbu musím vidět zblízka !" A já jen slyším, jak funí z posledních sil do kopce - musí to prostě vidět.

Já jsem se také nenudila - focení okolní nádherné přírody mne více než uspokojilo. Nejskalnatějším podvrcholkem Čerńavy je Smrdutá - vrchol - 750 metrů. Zajímavostí kromě skal je i jeskyně,která lze celá prolézt a stala se cílem mnoha dobrodruhů.Všechny skalní útvary tady obklopuje les a to všecko je chráněnou přírodní rezervací.Značená turistická cesta je vcelku pohodlná,sestupuje mezi skalami,a pak po rovině obtáčí kopec vysoko nad údolím Bystříčky a pokračuje dál ke Chvalčovu. A tady se nám najednou projasńuje nebe a sluníčko naplno rozzáří barvy pozdně podzimního lesa.Po obvodu hory se dostaneme nad údolí,kde za zarůstající pasekou nacházíme další veliké balvany,bukový les.Napravo je fotogenický svah,vlevo propast.

A jsme na poslední zákrutě lesní cesty - z jedné strany mohutné skalní útesy,dosahující výšky pořádného paneláku z druhé,hromady balvanů s horským lesem působící chaoticky,ale je to vše velmi zajímavé - náruživí "fotografové" jako my dva samozřejmě neodolají a hned si to všecko fotí. Za zatáčkou skalní krásky pomalu mizí, a cesta se napřimuje. Stále ale kráčíme po bohatém,ale místy už dost blátivém koberci z listí. Na rozcestí potkáváme turistickou skupinu důchodců,ale necháváme je, aby nás předběhli.Není nad to si tento nádherný podzimní zážitek vychutnat pěkně v klidu.

Lesy začínají být smíšené a po celou cestu míjíme nádherná lesní zákoutí. Dožene nás i jeden houbař,avšak košík má poloprázný. Ocitáme se na louce Na Jančích - místo je přírodní památka - vzácné rostlinstvo - např. orchideje.Vstupujeme do lesa a blíží se závěr naší cesty - návštěva zatopeného Chvalčovského lomu,kde jsme už kdysi byli- tentokrát je již celý zarostlý.Manžel opět využil příležitosti jak zmizet a vyrazil sám na průzkum,aniž jsem si toho všimla : přes cestu nám totiž přeskákala malá žabka,musela jsem si ji vyfotit ,takže jsem ani neregistrovala,že jsem na cestě sama .

Nikde nebyl v dohlednu,za to byla pod kopcem už silnice,šla jsem tedy sama k mapě a odpočívadlu.Za chvíli se manžel přihnal rozčarován, že zatopený lom jíž skoro neexistuje a jezírko se ztrácí. Podél říčky pokračujeme na zastávku autobusu u hotelu Říha, naproti je krásně zbarvený kopec.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Původní plán,kde jsme si chtěli dát oběd, byl ve zdejším hotelu. Z časových důvodů obědváme až po návratu do Zlína v restauraci "U Máců".

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vyšel námopravdu nádherný den - všechny barvy podzimu a my dva ztraceni v jejich záplavě.Byli jsme zde vícekrát v různých ročních obdobích,ale podzim je mezi nimi jednoznačně na prvním místě. Byl to zatím asi náš nejhezčí výlet na tento konec Hostýnských vrchů.