Česká Kanada 2 – Klášter, Markl, Landštejn, Slavonice, Nová Bystřice

Také druhá - a současně závěrečná - část českokanadského cestopisu nás zavede do jednoho z nejkrásnějších koutů naší země i do sousedního Rakouska. Vše začíná o jedné důležité květnové neděli (23.5.2010). Ta nám slibovala opět přijatelné až téměř hezké počasí a byla na této výpravě - alespoň pro mě – oním dnem „D“.

Sváteční den začínáme tradičně pivečkem a panáčkem a po krátké návštěvě kostela sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici, který zdobí původní gotické prvky včetně fresek v presbytáři, se ocitám již podruhé v osadě Klášter. Z původního kláštera pavlánů, který dal obci jméno, přežil do dnešních dnů jen monumentální kostel Nejsvětější Trojice, dílo původně italského barokního stavitele G. D. Orsiho z II. poloviny 18. stol. Se skřípáním zubů a slzou v oku raději ani nikomu nepřipomínám, že mám předdomluvenou prohlídku interiérů kostela, včetně části podzemní chodby, která vede údajně až na hrad Landštejn. Je mi totiž naprosto jasné, že až dorazím ke zřícenině Landštejna, půjdu na prohlídku hradu a na těch nebývám nikdy z nejbystřejších (to je ten těžký úděl milovníků umění i památek a navíc ještě fotografů).

A tak v době, kdy ostatní zasedají ke konzumaci v hospodě Holubník, já vyrážím osamoceně ku hradu. Ještě před tím ovšem s částí výpravy navštěvuji Pomezí neboli Markl, kde se nachází fragmenty původního hradu s románským kostelíkem sv. Jana Křtitele s původním rotundovým uzávěrem z poloviny 13. stol. Další zdržení, naštěstí v té chvíli ještě nejsem sám. Cestou ku hradu na mě celkem intenzivně prší, ale vytrvám. Počasí se vzápětí mění rychle k lepšímu. Prohlídku monumentální románsko-gotické stavby, doplněné raně renesančními stavebními prvky, absolvuji s přítelem Samsonem v ruce. Bylo to, tradičně, super, jen mě tlačí čas, takže si raději ani nepročítám tabule o historii hradu. Dole už na mě čekají Bob s Tondou, kteří mi od hospody dovezli kolo, a vzápětí dorazí i Milan s Majkou, kteří se nechali sluníčkem také zlákat na prohlídku. Přátelíme se tedy mezitím znovu se Samsonem a čekáme na ně. Mezitím zjišťuji v pokladně, že hrad navštěvuje každý rok více než 150 tisíc návštěvníků, což mě při vstupném 60,- Kč na zříceninu bez mobiliáře a bez průvodce lehce překvapí (jen pro srovnání: Bouzov cca 110 tisíc ročně, Velké Losiny 35 tisíc). Poté již jen s pár (byly opravdu asi dvě, max. tři ... ale copak jde např. takový židovský hřbitov ve Starém Městě pod Landštejnem minout bez povšimnutí) malými přestávkami míříme ke Slavonicím, které vysloveně miluji (jak praví klasik: „už jsem tudy jednou, coby malý hošík, před válkou projížděl ..."). Je to totiž skutečně menší a hezčí Telč. Nestihl jsem si ale prohlédnout ani polovinu toho, co jsem vidět chtěl. Problémy se včasnou dodávkou obědového menu mě rovněž časově posunuly někam, kam jsem rozhodně nechtěl. Jídlo bylo skvělé, ale vzhledem k tomu, že jsem ho sjel z talíře asi tak rychle jako lajnu koksu (znám pouze z filmů) ze zrcadla, tak jsem si ho zcela nevychutnal. Slavonice blíže popisovat nebudu (4 cenné kostely, které si však musím nechat na jindy, renesanční domy v městské památkové rezervaci - je to blízko hranic, tak to bolševik zapomněl zničit, kašny, městské brány, historický hřbitov), protože i z fotek bude každému vše jasné. Další časovou ztátu, způsobenou výstupem na věž a pohledem na město z ptačí perspektivy, jsem si ovšem opravdu odpustit nemohl.

Pak už s Milanem, který na mě počkal pod věží, opouštíme město. Ještě je mi umožněno vyfotit si z venku hřbitovní kostelík – či spíše kapli - sv. Kříže, který zdobí renesanční figurální portál z konce 16. století (původní součást staré hřbitovní brány) a poté nás Milan na nějakou dobu opouští. Dojedu ostatní a po prohlídce moderní prodejny domácí keramiky v Maříži vyrážíme, jako správní zbohatlíci, opět do zahraničí. To už nás zbývá posledních sedm statečných. Udatně a tiše šlapu, chovám se ctnostně a doufám, že nezačne pršet, abych za zdržení nebyl veřejně lynčován. Naštěstí déšť objedeme, projedeme několik vesnic (v Kautzenu objevujeme znak nových přátel Jiřího Paroubka, tj. skupiny Scorpions, a já pak na internetu zjišťuji, že se jednalo o jakési místo zvané Štíří, které vyzařuje, údajně, velmi silnou energii), vystoupáme pár kopečků a u Artolce se vracíme do vlasti. Na obou stranách se zdokumentujeme (kdyby náhodou mezitím proběhla kontrarevoluce) a kriticky pohovoříme o rozdílu ve stavu polností na obou stranách „demarkační" čáry.

Čeká nás ještě krátká zastávka v Nové Bystřici (nádraží úzkokolejky a již téměř domácí hospoda Na Bojišti) a pak už „doma“ spořádaně zasedáme k hokejovému finále MS s Ruskem. Byl to hezký závěr víkendu (mě ho lehce pokazila skutečnost, že jsem první gól našich prošvihl a až do opakovačky nevěřil kolektivu, že si ze mě nedělají pr..l a že naši fakt hned na začátku "hodili Rusákům hračku do kanálu").

V pondělí 24.5.2010 volíme už jen kratší výlety. Skupina číslo jedna odjíždí kolmo kamsi směrem k Jihlavě, část mužstva ze skupiny A odjela už v neděli (byli totiž povinováni využít sociálních benefitů od svého zaměstnavatele) a část vyrazila hned ráno autem, aby ještě za čerstva porovnala Telč se Slavonicemi. Zbylo nás tedy posledních osm. Naše největší skupina si dala krátký výlet k rakouským hranicím (pivečko na Perschlagu, nejsevernější bod Rakouska a pár rybníků), skupina prostřední velikosti si dala moji páteční trasu s bizony a "Malou Hlubokou" a Aleš G. si dal knihu. A pak už jen oběd Na Bojišti a cesta domů.

Zcela na závěr si dovolím jednu poznámku. Opět jsme se přesvědčili o jisté rozdílnosti naší republiky a zemí tzv. západního světa. I proto jsme naše trasy volili tak, abychom v první části dne navštívili nějakou pěknou českou památku a zaplnili naše útroby chutnou stravou i vitamínem B v tekutém stavu a ve druhé části plánu jsme se vydali do Rakouska užít si cyklistiky. A to nejen kvůli nesrovnatelně kvalitnějším komunikacím, ale i kvůli chování motorizovaných účastníků silničního provozu vůči cyklistům. Tam totiž opravdu - alesoň v tomto - vládne slušnost a vzájemná úcta …

(psáno v květnu 2010)

Odkaz na další fotky Rajčeti:

http://markyz63.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada_05_2010/#album