Hruboskalsko, to je ráj !

Cestopisy

Sedmihorky -areál bývalých lázní • Fotografie (18) • Foto: Karolus

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Hruboskalské skalní město

Zajímavý skalní útvar

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Naše rodinná expedice se přepravila autem do Sedmihorek. Bylo skoro letní počasí, nebe bez mráčku, všichni jsme měli výbornou náladu, protože kdo zavítá do Ráje, tím myslím samozřejmě do toho Českého, musí zákonitě jásat a plesat, protože tady je pořád na co koukat a z čeho se radovat.

V Sedmihorkách jsme si nejprve udělali plán naší výpravy. Ten dělám vždy, i když nakonec většinou dojdeme úplně jinám, než plánujeme. Mimo to jsme se dozvěděli, že Sedmihorky byly založené v roce 1846 jako vodoléčebné lázně a název mají podle stejnojmeného pramene. Dnes sem namísto pacientů jezdí turisti, nedaleko je pěkný autocamp a nádherných míst, které stojí za zhlédnutí jsou mraky.

Hruboskalské skalní město • Foto: Karolus

Nakonec jsme se rozhodli jít tradičně po žluté - Krokodýlí cestě, která začínala hned za lázeňským domem. Ovšem po krátkém úseku náš nejmladší člen výpravy, který neustále jako předvoj objevoval nějaká nová dobrodružství, zjistil, že je tu Naučná stezka pro nejmenší turisty. To bylo něco pro něho a samozřejmě i pro nás, když jsme se začali dohadovat jaké stromy rostou v okolí a jakou stopu zanechává srna. Ani jsme nezpozorovali, že místo po žluté jdeme po modré. Mně to sice připadalo nějak neznámé, ale vždy tu objevuju něco nového, tak jsem se nad tím ani příliš nepozastavoval. Prošli jsme kolem bývalých lázeňských pramenů, některé byly ještě v provozu a tak jsme se mohli napít pořád ještě výborné vody. A najednou jsme byli ve skalách a já si uvědomoval podle známých tvarů vysokých pískovcových věží, že jdeme nitrem Hruboskalského skalního města. Byla to nádhera. Co chvíli jsem se zastavoval, abych se mohl pokochat. Prošli jsme podél Kapelníka, Taktovky, Zlaté vyhlídky, zdolali jsme první železné schody a prošli průchodem pod Sfingou, pak kolem Čertovy ruky a dlouhým stoupák nahoru na Janovu vyhlídku. Za tu trochu námahy jsme byli odměněný překrásným výhledem na Kapelu, ale třeba i na protější Kozákov. Dlouho jsme se odtud nemohli odtrhnout, stále jsme si museli vyměňovat dojmy a poznatky, i tomu malému čtyřletému capartovy se skáličky nesmírně líbily. Trochu znaveni, ale s dušičkama plesajícími jsme pokračovali až na hlavní Zlatou stezku Českého ráje a po té jsme se za nedlouho dostali k Valdštejnu. Přeci jen jsme si potřebovali odpočinout, nabrat sil a občerstvit se v místním kiosku. Bylo tu přeturistováno, zaznívaly tu řeci z poloviny Evropy, ale přeci jen jsme se vtěsnali k jednomu stolu. Přemýšleli jsme máme-li navštívit hrad Valdštejn, ale nakonec jsme došli k názoru, že si to necháme zase na jindy.

Zpět jsme se tedy vydali po té Krokodýlí cestě, po které jsme původně chtěli jít, zase jsme si mohli prohlédnout skály, zase z jiného pohledu. Malý sice už brumlal, že ho bolí nožičky, ale asi nebyl sám. Zpět do Sedmihorek jsme se dostali sice trochu příjemně znaveni a zpocení, ale zcela spokojeni. Náš výlet do Českého ráje se zdařil.

Poslední aktualizace: 12.8.2012

Hruboskalsko, to je ráj ! na mapě